Globální klimatická opatření

Společné plnění klimatických cílů

Změna klimatu je problém, jenž překračuje hranice a jemuž se nevyhne žádná země.

Klimatickou krizi lze vyřešit pouze v případě, že všechny země na světě budou spolupracovat.

EU a její členské státy se proto aktivně zasazují nejen o to, aby byla přijímána relevantní opatření na úrovni EU, ale i o podporu partnerů na celém světě při plnění jejich klimatických cílů.

EU a všechny její členské země podepsaly a ratifikovaly Pařížskou dohodu, což je celosvětová dohoda, jejímž cílem je omezit globální oteplování a bojovat proti změně klimatu.

V oblasti klimatických opatření jdou příkladem tím, že cíl klimatické neutrality stanovily pro EU jako právně závazný závazek.

Na EU však připadá pouze 8 % celosvětových emisí skleníkových plynů a její podíl se snižuje.

Je zásadní, aby i další země na světě zintenzivnily svou činnost za účelem omezení globálního oteplování a snížení svých emisí.

Environmentální diplomacie

Problematika změny klimatu je jedním z ústředních prvků vnější politiky EU a její diplomatické činnosti.

EU spolupracuje v oblasti klimatu s partnery na různých úrovních:

• politický dialog v bilaterálním a multilaterálním prostředí
• mezinárodní jednání a dohody, jako je například Pařížská dohoda
• obchodní politiky
• aliance a partnerství, jako je například Zelená aliance s Japonskem

V rámci svých bilaterálních vztahů se třetími zeměmi sdílí EU své odborné poznatky ohledně politiky v oblasti klimatu a vybízí své partnery, aby přijímali důrazná opatření proti globálnímu oteplování. V nezbytných případech poskytuje cílenou podporu nejpostiženějším zemím s cílem pomoci jim při transformaci jejich ekonomiky.

V rámci multilaterálních fór se EU aktivně účastní celosvětových jednání na zasedáních konferencí smluvních stran (COP). Stojí v čele realizace mezinárodních dohod v oblasti klimatické politiky, jako je například Pařížská dohoda.

Financování klimatických opatření

Boj proti změně klimatu vyžaduje značné finanční zdroje v rámci EU i za jejími hranicemi.

Na základě Pařížské dohody se rozvinuté země zavázaly každoročně mobilizovat 100 miliard amerických dolarů (přibližně 90 miliard eur) na podporu rozvojových zemí.

EU a její členské země jsou celosvětově největšími poskytovateli veřejných finančních prostředků na klimatická opatření. V roce 2024 Evropská unie a jejích 27 členských států přispěly z veřejných zdrojů na financování opatření v oblasti klimatu částkou 31,7 miliardy eur a dále mobilizovaly soukromé financování ve výši 11 miliard eur, aby podpořily rozvojové země při snižování emisí skleníkových plynů a přizpůsobování se dopadům změny klimatu.

Tyto finanční zdroje podporují opatření na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v partnerských zemích EU po celém světě s cílem pomoci jim snížit emise a vybudovat si odolnost vůči dopadům změny klimatu.

Více než třetina rozpočtu EU na podporu sousedních a rozvojových zemí je určena na zintenzivnění úsilí v oblasti změny klimatu.

Další informace