Jak očkovací látky na bázi proteinů působí proti COVID-19?
Co jsou to očkovací látky proti COVID-19 na bázi proteinů?
Očkovací látky na bázi proteinů využívají specifické části viru, které imunitní systém musí rozpoznat, aby vyvolal imunitní reakci. Neobsahují celý virus ani virus jiného typu.
Koronavirus má na vnějším povrchu drobné výběžky (protein S), které mu umožňují infikovat buňky a vyvolat onemocnění.
Očkovací látky na bázi proteinů obsahují složky proteinu vyrobené v laboratoři.
Jejich úkolem je umožnit, aby v případě, že se virem infikujeme, imunitní systém koronavirus rozpoznal a přemohl jej; díky tomu vůbec neonemocníme nebo pocítíme jen mírné příznaky.
Využití částí viru vyrobených v laboratoři v očkovacích látkách představuje zavedenou technologii, která se běžně používá u jiných vakcín.
Co se po podání vakcíny na bázi proteinů děje v našem těle?
- po podání vakcíny se tělo dostane do styku s virovými proteiny
- imunitní systém tyto cizorodé proteiny objeví a začne vytvářet protilátky a lymfocyty, jimiž je napadne
- tělo proteiny zneškodní
- pokud dojde k infekci koronavirem, imunitní systém si bude pamatovat, jak virus zneškodnit
- onemocnění COVID-19 se vůbec nerozvine anebo pocítíme pouze mírné příznaky
Dobře známá technologie, která má několik výhod
Vakcíny na bázi proteinů se používají řadu let a mají dobrý bezpečnostní profil.
Jejich výroba je relativně snadná.
Při teplotách obvyklých v běžné chladničce (2–8 °C) je lze skladovat několik měsíců.
V návaznosti na kladné doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky Evropská unie dne 20. prosince 2021 schválila pro použití v EU první vakcínu na bázi proteinů (vyrobenou společností Novavax).
Vakcína proti COVID-19 od společnosti Novavax je pátou očkovací látkou, kterou mají země EU v boji proti pandemii COVID-19 k dispozici.
Ostatní očkovací látky proti COVID-19 registrované pro použití v EU fungují na bázi mRNA (Pfizer/BioNTech a Moderna) nebo na bázi virového vektoru (AstraZeneca a Janssen).