"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Ministři zemědělství a rybolovu dosáhli politické dohody o rybolovných právech v Baltském moři pro rok 2023. V této dohodě se stanoví celkové přípustné odlovy (TAC) a kvóty na každý členský stát pro každý druh v Baltském moři na následující rok.
Jsem rád, že se nám podařilo nalézt dobré kompromisní řešení pro všechny rybáře a rybářky. Situace týkající se rybích populací v Baltském moři není jednoduchá, ale dnešní dohoda umožní, aby mohl rybolov v této oblasti bez přerušení pokračovat i po 1. lednu 2023. Ještě důležitější však je, že přispěje k ochraně rybích populací pro příští roky a doufejme, že i pro příští generace.
Zdeněk Nekula, ministr zemědělství České republiky
Dohoda vychází z nejnovějších vědeckých doporučení a z cílů společné rybářské politiky (SRP) a jejím smyslem je zajistit dlouhodobou udržitelnost rybích populací v daném regionu. Dohoda dále zohledňuje ustanovení víceletého plánu pro rybí populace a socioekonomický dopad na odvětví rybolovu.
Politická dohoda zahrnuje mimo jiné tyto výsledky:
vzhledem ke špatnému stavu populací se ministři dohodli snížit TAC v případě sledě obecného v Botnickém zálivu o 28 % a v případě sledě obecného v Rižském zálivu o 4 %. Obdobně bude TAC snížen i u šprota obecného, a sice o 11 %;
vzhledem k nedostatečnému zlepšení u populací tresky obecné se Rada dohodla, že bude nadále stanovovat TAC pouze pro vedlejší úlovky. Stejně bude postupovat u sledě obecného v západní části Baltského moře a u lososa obecného v hlavní pánvi;
vzhledem k dobrému stavu populací se ministři dohodli zvýšit rybolovná práva u sledě obecného ve střední části Baltského moře o 32 % a v případě platýse velkého o 25 %.
Ministři poskytli Komisi pokyny za účelem přípravy postoje EU před letošním výročním zasedáním Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), které se uskuteční ve dnech 14. až 21. listopadu. Program letošního výročního zasedání zahrnuje řadu důležitých otázek, včetně hodnocení strategie řízení populace tuňáka obecného, kontrolních opatření pro populaci tuňáka obecného ve východním Atlantiku a stanovení rybolovných práv pro tropického tuňáka, tuňáka křídlatého ve Středozemním moři a pro mečouna v jižním Atlantiku. Rada bude pokračovat v práci na technické úrovni s cílem schválit postoj EU před uvedeným zasedáním.
Situace na trhu v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu
Invaze Ruska na Ukrajinu značně narušila globální zemědělské trhy. Následnou nejistotu dále prohloubila energetická krize způsobená přerušením dodávek plynu z Ruska. Ceny klíčových zemědělských produktů a vstupů značně vzrostly. Přestože byly ukrajinské přístavy zčásti odblokovány, trasy solidarity se jednoznačně osvědčily a celkové ceny obilovin v průběhu léta následně relativně poklesly, vyjádřili ministři zemědělství obavy kvůli vysoké míře nepředvídatelnosti, pokud jde o objemy možného budoucího zemědělského vývozu z Ukrajiny, jakož i o skladovací kapacity.
Ministři navíc zdůraznili, že zemědělci EU nadále čelí řadě výzev, k nimž patří mimo jiné rostoucí ceny energií a hnojiv, nepříznivé povětrnostní podmínky, inflace cen potravin a dopad dovozu z Ukrajiny na jejich trhy.
Ministři poukázali zejména na důležitou otázku dodávek cenově dostupných hnojiv v odvětví zemědělství, jež se dotýká jak zemědělců, tak výrobců hnojiv, a vede k poklesu produktivity.
Agrese Ruska vůči Ukrajině vedla k poklesu dodávek hnojiv, což vyvolalo růst cen. Důsledky této situace doléhají na všechny evropské zemědělce a mohly by ohrozit budoucí sklizeň, a to nejen v Evropě. Proto jsme se dohodli, že je nezbytné přijmout další opatření s cílem zachovat cenovou dostupnost hnojiv, jakož i konečných zemědělských a potravinářských produktů.
Zdeněk Nekula, ministr zemědělství České republiky
Ministři proto vyzvali k přijetí dalších opatření EU, včetně prodloužení státní podpory a potřeby vyššího cenového stropu. Uvítali také oznámení Komise o tom, že zveřejní sdělení o hnojivech.
Jak ruská invaze na Ukrajinu prohlubuje celosvětovou potravinovou krizi (Infografika)
Zemědělské otázky související s obchodem
S ohledem na válku Ruska proti Ukrajině si ministři vyměnili názory na dopady této války na obchod EU se zemědělskými produkty a vstupy, jakož i na potravinové zabezpečení. Dále si ministři zemědělství vyměnili názory, pokud jde o probíhající obchodní jednání se třetími stranami, včetně Mercosuru a Austrálie. V této souvislosti ministři zdůraznili, že je třeba nadále prosazovat volný obchod a udržitelné zemědělství v EU i v celosvětovém měřítku, ale také zachovat konkurenceschopnost zemědělského odvětví EU a jejích producentů. Ministři rovněž zdůraznili, že je třeba, aby se Komise zabývala tím, jaký dopad mají na EU dohody o volném obchodu, které mezi sebou uzavírají třetí země.
Jiné záležitosti
Ministři jednali o významu úzké spolupráce mezi členskými státy při přípravě rámce EU pro monitorování lesů a strategických plánů. Byli dále informováni o společném prohlášení, které v souvislosti s iniciativami EU v oblasti uhlíkového zemědělství podepsali ministři zemědělství zemí Visegrádské skupiny a Bulharska, Chorvatska, Rumunska a Slovinska. Posléze ministři podpořili nutnost ukončit systematické zabíjení samců kuřat v celé EU a omezit spolufinancování fytosanitárních a veterinárních programů. Jednali také o možném používání RENURE, tedy dusíku získaného ze statkových hnojiv, jako náhrady za chemická hnojiva a dále o problematice ekologických bílkovinných krmiv z Ukrajiny.
Body „A“
– Bezpečnost dodavatelského řetězce IKT
V reakci na současnou geopolitickou situaci, škodlivou povahu kybernetických útoků na dodavatelské řetězce a stále rostoucí závislost naší společnosti na digitálních technologiích schválily členské státy závěry Rady, jež přispějí k větší bezpečnosti aktiv EU v oblasti IKT. Znění závěrů se zaměřuje na posílení bezpečnosti dodavatelského řetězce IKT a představuje první krok k řešení hrozeb nežádoucí strategické závislosti v rámci dodavatelských řetězců IKT.
– Směrnice o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech
Rada schválila pravidla na podporu vyváženějšího zastoupení žen a mužů v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností. Do roku 2026 by alespoň 40 % pozic členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady kotovaných společností měly zastávat osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví. Pokud se členské státy rozhodnou uplatňovat nová pravidla jak na členy představenstva / výkonné členy správní rady, tak i na členy dozorčí rady / nevýkonné členy správní rady, by cílová úroveň byla 33 %.
Agrese Ruska vůči Ukrajině vedla k poklesu dodávek hnojiv, což vyvolalo růst cen. Důsledky této situace doléhají na všechny evropské zemědělce a mohly by ohrozit budoucí sklizeň, a to nejen v Evropě. Proto jsme se dohodli, že je nezbytné přijmout další opatření s cílem zachovat cenovou dostupnost hnojiv, jakož i konečných zemědělských a potravinářských produktů.
