"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, 3.–4. března 2022
Hlavní výsledky
Vnitřní věci (čtvrtek 3. března)
Evropská reakce na situaci na Ukrajině
Ministři Evropské unie se jednomyslně dohodli na zavedení mechanismu dočasné ochrany v reakci na příliv vysídlených osob z Ukrajiny.
Ministři se dohodli na aktivaci směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími.
Tento mechanismus umožní členským státům Evropské unie nabídnout osobám prchajícím před konfliktem na Ukrajině odpověď přizpůsobenou jejich situaci. Způsobilé osoby budou moci požívat podobného ochranného statusu, jako je právní postavení uprchlíka, a to v kterékoli zemi Evropské unie po dobu jednoho roku s možností prodloužení.
Toto rozhodnutí odráží plné odhodlání Evropské unie projevit solidaritu s Ukrajinou a plnit svou povinnost vůči obyvatelstvu postiženému touto neospravedlnitelnou válkou.
Evropská unie i nadále vynaloží veškeré úsilí o pomoc Ukrajině a lidem postiženým válkou. Ministři měli příležitost o tom přímo ujistit svůj ukrajinský protějšek prostřednictvím videokonference. Tváří v tvář této krizi uprostřed našeho kontinentu Evropané reagují jednotně a solidárně.
„Schengenská rada“
Ministři uspořádali první zasedání „Schengenské rady“ a jednali o barometru, který má odrážet situaci v schengenském prostoru a který navrhla Komise.
Rada dnes přijala obecný přístup k nařízení Rady o reformě schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu. Cílem tohoto nařízení je přispět k tomu, aby se schengenský prostor dokázal lépe přizpůsobit současným a budoucím výzvám.
Hodnotící a monitorovací mechanismus provádí objektivní a nestranná hodnocení, která mohou rychle zjišťovat nedostatky v uplatňování schengenských pravidel a zajistit jejich rychlé řešení. Poskytuje rovněž platformu pro dialog o fungování schengenského prostoru jako celku.
Ministři zhodnotili aktuální stav v oblasti migrace a azylu.
V návaznosti na neformální zasedání ministrů, které se konalo dne 3. února v Lille a na němž ministři vyjádřili širokou podporu postupu „krok za krokem“, předsednictví předložilo své návrhy týkající se obsahu první fáze, které sledují logiku rovnováhy mezi požadavky v oblasti ochrany vnějších hranic, solidarity a odpovědnosti.
Civilní ochrana
Rada dnes přijala závěry, v nichž vyzývá k přizpůsobení systémů civilní ochrany v reakci na extrémní povětrnostní jevy vyplývající ze změny klimatu. Takovéto události jsou stále častější, intenzivnější a trvalejší. EU a její členské státy musí proto jednat. Uvedené závěry jsou krokem tímto směrem a jejich cílem je posílení odolnosti EU.
Rada přijala prohlášení o tzv. „červených oznámeních“ Interpolu. Prohlášení vítá pokrok, jehož Interpol dosáhl při zavádění interních mechanismů, jež mají před zveřejněním a šířením červených oznámení vyhodnotit případné porušení Statutu Interpolu. Členské státy EU budou Interpol v tomto úsilí i nadále podporovat. Uvedené prohlášení Rady poukazuje na význam, který členské státy přikládají tomu, aby se zabránilo jakémukoli zneužívání těchto oznámení, zejména pro politické účely.
Spolupráce v oblasti boje proti organizované trestné činnosti
Během pracovního oběda jednali ministři EU a Latinskoamerický výbor pro vnitřní bezpečnost (CLASI) o spolupráci v boji proti nadnárodní organizované trestné činnosti se zvláštním důrazem na obchod s drogami.
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
Předsednictví informovalo ministry o nejnovějším vývoji, pokud jde o práci na současných legislativních návrzích.
Spravedlnost (pátek 4. března)
Elektronické důkazy
Ministři zhodnotili pokrok v souvislosti s probíhajícím jednáním mezi Radou a Evropským parlamentem o nařízení o elektronických důkazech. Předsednictví informovalo ministry o obnovení jednání s Evropským parlamentem na politické úrovni, přičemž dne 1. března se konalo formální zasedání.
Předsednictví uvedlo, že třístranné jednání proběhlo v konstruktivní atmosféře. Spolunormotvůrci se dohodli, že budou pokračovat ve svém úsilí o nalezení kompromisního znění.
Jádrem jednání je stále otázka tzv. postupu oznamování žádosti orgánu, který žádá o informace, orgánu členského státu, v němž je usazen soukromý dodavatel.
Nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti
Rada projednala návrh rozhodnutí Rady doplnit nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti na seznam trestných činů EU, jenž je uveden ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Velká většina tento návrh podpořila. Boj proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti je pro Evropskou unii velkou prioritou a práce na tomto návrhu bude pokračovat s cílem dosáhnout co nejdříve jednomyslnosti, která je nutná pro přijetí tohoto návrhu.
Nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti jsou v rozporu se základními hodnotami, které hájíme, a nemají v naší společnosti místo. Dnes jsme připomněli, jak důležitá je tato otázka, a budeme i nadále usilovat o to, aby Komise mohla v budoucnu navrhnout právní předpis, který zajistí, aby pachatelé těchto trestných činů nesli v celé Evropě tytéž následky.
Éric Dupond-Moretti, francouzský ministr spravedlnosti
Nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti jsou rozšířeny v celé Unii a v posledních letech jejich počet narůstá. Oslabují základní práva a hodnoty, na nichž je Unie založena, a poškozují nejen jednotlivé oběti, ale také celou společnost. Brání pluralismu a toleranci tím, že vedou k polarizaci a mají negativní dopad na veřejnou diskusi a demokratický život. V této souvislosti předložila Evropská komise sdělení, v němž navrhuje rozšířit seznam trestných činů EU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti.
Ministři spravedlnosti si vyměnili názory na boj proti rasismu a antisemitismu s Michaelem O’Flahertym, ředitelem Agentury Evropské unie pro základní práva. Následně na toto téma přijali závěry.
V těchto závěrech se odsuzuje alarmující nárůst rasistických a antisemitských incidentů v členských státech EU. Závěry se týkají řady oblastí činnosti, které vyžadují přijetí opatření, včetně vypracování akčních plánů a strategií, vzdělávání a odborné přípravy, boje proti nezákonným nenávistným verbálním projevům na internetu a podávání zpráv a vyšetřování.
Ministři se zabývali rovněž otázkou přístupu k obhájci a úlohou tohoto přístupu při ochraně právního státu.
S cílem dosáhnout společného pokroku v otázce prostředků nezbytných k ochraně právnické profese jednali ministři o tom, zda by k zajištění dodržování zásad právního státu mohlo přispět zavedení evropského statutu obhájce, který by zaručil nezávislý výkon tohoto povolání. Rovněž se zaměřili na výzvy, s nimiž se v Unii potýkají obhájci při plnění svých úkolů v oblasti obrany právního státu, a na to, jak by Unie mohla přispět k jejich řešení.
Na základě této diskuse bude předsednictví pokračovat v úvahách o možných budoucích etapách, které by mohly být zváženy.
Předsednictví informovalo ministry o aktuálním stavu současných projednávaných legislativních návrhů.
Komise rovněž předložila své návrhy ze dne 23. února týkající se náležité péče podniků v oblasti udržitelnosti a údajů. V odpovědi na otázky Polska týkající se údajných obvinění z nepřímého úplatkářství podle zpráv z tisku, zejména pokud jde o Evropský účetní dvůr, Komise uvedla, že bude Radu informovat o veškerých informacích, které obdrží od úřadu OLAF nebo Úřadu evropského veřejného žalobce, přičemž připomněla zásadu důvěrnosti vyšetřování.
Polsko poukázalo na opatření přijatá policií během nedávných protestů proti opatřením v souvislosti s pandemií COVID-19. Polsko rovněž informovalo Radu o problémech, které vyvstaly v souvislosti se stíháním polského soudce běloruskými orgány.
Situace na Ukrajině
Během pracovního oběda předsednictví navrhlo výměnu názorů, jakým způsobem je třeba zareagovat na důsledky války na Ukrajině.
Tuto vojenskou invazi na Ukrajinu co nejdůrazněji odsuzujeme. Bezvýhradně podporujeme ukrajinskou vládu. Naše dnešní diskuse prokázala jednotu a solidaritu s ukrajinským lidem i v otázkách spravedlnosti a vnitřních věcí.
Éric Dupond-Moretti, francouzský ministr spravedlnosti
Panovala shoda na tom, že jednání Ruska představuje takové porušení mezinárodního práva a mezinárodních dohod, že odůvodňuje rozhodnutí několika členských států nevyřizovat až na výjimky žádosti o spolupráci v trestních věcech podané Ruskem a Běloruskem.
Ministři se shodli na tom, že zásadní význam má boj proti beztrestnosti. Proto bylo přivítáno rozhodnutí všech členských států požádat společně s přibližně deseti dalšími partnerskými státy na základě čl. 14 odst. 1 Římského statutu Mezinárodní trestní soud, aby se začal zabývat situací na Ukrajině, a urychlilo se tak zahájení vyšetřování ze strany žalobce MTS. Stejně tak byla přivítána opatření přijatá některými členskými státy na podporu shromažďování důkazů, zejména v souvislosti s přijímáním uprchlíků z Ukrajiny. Ministři opět společně prohlásili, že podporují činnost Mezinárodního trestního soudu. Eurojust byl vyzván, aby plně vykonával svou koordinační úlohu a v případě potřeby působil společně s žalobcem Mezinárodního trestního soudu při plnění jeho úkolů.
V důsledku finančních sankcí uvalených na ruské oligarchy dochází k zabavení majetku v členských státech Unie. Účinnost těchto sankcí by měla být v případě potřeby zajištěna i v oblasti trestního práva, zejména zvýšením úsilí v boji proti praní peněz.
Rovněž bylo dohodnuto, že budou se zvýšenou pozorností sledovány žádosti o vydání státních příslušníků nebo rezidentů členských států Evropské unie, které vydávají orgány třetích států pro politické účely, a že bude posílena výměna informací o těchto žádostech mezi vnitrostátními orgány členských států.
Nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti jsou v rozporu se základními hodnotami, které hájíme, a nemají v naší společnosti místo. Dnes jsme připomněli, jak důležitá je tato otázka, a budeme i nadále usilovat o to, aby Komise mohla v budoucnu navrhnout právní předpis, který zajistí, aby pachatelé těchto trestných činů nesli v celé Evropě tytéž následky.