Lepší přístup k elektronickým důkazům pro boj proti trestné činnosti

Co jsou elektronické důkazy?

Digitální revoluce přináší změny do všech aspektů společnosti, přičemž trestná činnost není výjimkou. Stále více pachatelů využívá technologie k plánování a páchání trestných činů. V důsledku toho orgány stále více využívají elektronické důkazy za účelem odhalení a odsouzení pachatelů trestné činnosti.

Elektronické důkazy jsou digitální údaje, které se používají při vyšetřování a stíhání trestných činů.

Mimo jiné mezi ně patří:

e-maily
textové zprávy nebo obsah aplikací pro posílání zpráv
audiovizuální obsah
informace o on-line účtu uživatele

Takové údaje mohou být použity k identifikaci osoby nebo k získání více informací o její činnosti.

V digitální éře pachatelé ve zvýšené míře využívají technologické služby a nástroje k plánování a páchání trestné činnosti. V důsledku toho se elektronické důkazy stávají nezbytnými pro boj proti trestné činnosti; v současné době se digitální údaje používají v 85 % trestních vyšetřování.

Otázka přeshraničního přístupu k elektronickým důkazům

Získat přístup k elektronickým důkazům může být pro orgány zdlouhavé a složité, neboť jsou často uchovávány v jiné zemi. Poskytovatelé on-line služeb uchovávají údaje uživatelů na serverech, které se mohou nacházet v různých zemích, a to jak v EU, tak i mimo ni.

Proto je shromažďování elektronických důkazů pro justiční orgány mnohem obtížnější, neboť musejí projít zdlouhavým a složitým procesem, aby k nim získaly přístup.

Přeshraniční žádosti o získání elektronických důkazů se podávají ve více než 50 % všech trestních vyšetřování.

Jak nová pravidla zlepší přístup k elektronickým důkazům

Proto Evropská komise v dubnu 2018 v reakci na výzvy Evropské rady a Rady navrhla nová pravidla s cílem usnadnit a urychlit přístup orgánů k elektronickým důkazům, a to bez ohledu na to, kde se údaje nacházejí.

Podle původního návrhu Komise by nová pravidla umožnila justičním orgánům v jedné zemi EU přímo požádat o přístup k elektronickým důkazům kteréhokoli poskytovatele služeb, který nabízí služby v Evropské unii a je usazen nebo zastoupen v jiném členském státě.

Tím by se vyřízení žádosti o přístup urychlilo, neboť by nebylo třeba žádat orgány jiného členského státu.

Navrhovaná pravidla jsou obsažena ve dvou legislativních návrzích:

nařízení o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech a
směrnici, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro jmenování právních zástupců za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení

Dne 25. ledna 2023 Rada potvrdila dohodu s Evropským parlamentem o obou legislativních návrzích.

Rada potvrdila dohodu s Evropským parlamentem o nových pravidlech pro zlepšení přeshraničního přístupu k elektronickým důkazům (tisková zpráva, 25. ledna 2023)

Nařízení o předávacích a uchovávacích příkazech

Nařízení o předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy umožní orgánům přístup k uloženým údajům bez ohledu na to, kde se dotčené údaje nacházejí.

Předávací příkaz umožní justičním orgánům v jedné zemi EU požádat o přístup k elektronickým důkazům přímo poskytovatele služeb usazeného nebo zastoupeného v jiném členském státě. Poskytovatel služeb bude muset reagovat do 10 dnů, nebo v nouzových situacích do 6 hodin.

Uchovávací příkaz zabrání vymazání elektronických důkazů poskytovatelem služeb po dobu zpracovávání předávacího příkazu.

Tato pravidla budou vycházet ze stávajících zásad vzájemného uznávání mezi členskými státy. Uplatní se pouze na uložené údaje, neboť na odposlech telekomunikačního provozu v reálném čase se nevztahují.

Směrnice týkající se jmenování právních zástupců

Směrnice o právních zástupcích uloží všem poskytovatelům služeb, kteří nejsou usazeni v Evropské unii, ale nabízejí služby v Unii, povinnost jmenovat právního zástupce. Tento zástupce bude odpovědný za přijímání, dodržování a vymáhání rozhodnutí a příkazů. Cílem je zajistit, aby všichni poskytovatelé služeb působící v EU měli stejné povinnosti, pokud jde o přístup k elektronickým důkazům.

Mezinárodní jednání

V červnu 2019 zmocnila Rada Evropskou komisi, aby:

jménem EU se Spojenými státy vyjednala dohodu o přeshraničním přístupu k elektronickým důkazům
se účastnila jednání s Radou Evropy o druhém dodatkovém protokolu k Úmluvě o počítačové kriminalitě („Budapešťské úmluvě“)

Dohoda mezi EU a USA

Jednání se Spojenými státy o usnadnění přeshraničního přístupu k elektronickým důkazům pro justiční spolupráci v trestních věcech byla zahájena v září 2019 a momentálně probíhají.

Poskytovatelé služeb usazení v USA v současné době spolupracují s evropskými donucovacími orgány prostřednictvím přímé spolupráce na dobrovolném základě nebo prostřednictvím postupů vzájemné právní pomoci.

Právo USA poskytovatelům služeb vždy neumožňuje přímo reagovat na evropské žádosti o přístup k elektronickým důkazům. Dohoda mezi EU a USA by usnadnila spolupráci a zajistila by zavedení spolehlivých pojistných mechanismů na ochranu základních práv.

Komise pravidelně informuje Radu o aktuálním stavu těchto jednání.

Druhý dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě („Budapešťské úmluvě“)

Rada Evropy přijala dne 17. listopadu 2021 druhý dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě („Budapešťské úmluvě“). Cílem protokolu je zakotvit:

ustanovení o účinnějším režimu vzájemné právní pomoci
ustanovení o přímé spolupráci s poskytovateli služeb v jiných zemích, které jsou smluvními stranami úmluvy
rámec a záruky pro rozšíření vyhledávání přes hranice

Protokol zahrnuje spolehlivá ochranná opatření a požadavky na ochranu údajů. Výhodou takové dohody je možnost uplatňovat ji po celém světě.

EU nemůže protokol podepsat či ratifikovat, neboť jeho smluvními stranami mohou být pouze státy. EU proto zmocnila členské státy k podpisu (dne 5. dubna 2022) a ratifikaci (dne 14. února 2023) tohoto protokolu.

Další informace

Zlepšení přeshraničního přístupu k elektronickým důkazům (Evropská komise)