"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, 9.–10. prosince 2021
Hlavní výsledky
Zasedání věnované vnitřním věcem, 9. prosince
Hybridní hrozby a migrační výzvy
Ministři jednali o otázkách hybridních útoků a převaděčství migrantů. Zaměřili se zejména na účinnost stávajících nástrojů v reakci na tyto jevy a na nástroje potřebné k lepší připravenosti v budoucnu.
Z důvodu hybridního útoku ze strany běloruského režimu jsme již několik měsíců svědky dalšího rozměru migrační výzvy. Zároveň na našich vnějších hranicích existuje řada dalších, avšak nikoli méně naléhavých výzev v oblasti migrace. Dnes jsme vedli otevřenou diskusi o možných dalších opatřeních ke zlepšení ochrany našich vnějších hranic a předcházení ztrátám na životech.
Aleš Hojs, slovinský ministr vnitra
Ministři se zamýšleli nad tím, jaká další opatření v oblasti vnitřních věcí může EU ještě přijmout, a reagovat tak na využívání migrace jako hybridní hrozby a odrazovat od podobných pokusů v budoucnu. Diskutovali o tom, jaká opatření by měla být přednostně přijata s cílem účinně předcházet druhotnému pohybu v rámci EU a rozbít operační model převaděčů. S ohledem na úsilí vynaložené v posledních měsících na posílení vnějšího rozměru migrace ministři rovněž jednali o tom, které další prvky by měly být na úrovni EU řešeny prioritně.
Během pracovního oběda ministři jednali o udržitelných řešeních, pokud jde o pakt o migraci a azylu.
Next Generation EU: pronikání organizované trestné činnosti
Ministři uskutečnili rozpravu o prostředcích na podporu oživení v rámci nástroje Next Generation EU a o tom, jak nejlépe zabránit pronikání organizované trestné činnosti do legálních struktur a procesů.
Nemůžeme si dovolit, aby nastala situace, kdy budou peníze daňových poplatníků v konečném důsledku podporovat organizovanou trestnou činnost nebo kdy budou naše legální struktury a procesy zneužívány k budování legitimních platforem trestné činnosti. Ministři dnes zdůraznili, že je důležité mít dobrou představu o hrozbě, které čelíme, a že v boji proti této hrozbě musíme postupovat společně.
Aleš Hojs, slovinský ministr vnitra
Ministři zdůraznili, že v rámci předcházení pronikání organizované trestné činnosti do legálních struktur a v boji proti takovému pronikání je důležité využívat různé nástroje a koordinovaný přístup EU. Rovněž poukázali na to, že by si členské státy měly vyměňovat informace o slabinách legálních struktur na základě hodnocení určité škály ukazatelů. Kromě toho je zapotřebí, aby členské státy a příslušné agentury v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí získaly lepší zpravodajský obraz o situaci.
Ministři následně vzali na vědomí prezentaci Komise týkající se nových návrhů k prümským rozhodnutím, spolupráce v oblasti vymáhání práva a výměny informací. Činnost věnovaná těmto návrhům bude v rámci Rady pokračovat na technické úrovni.
Odolnost kritických subjektů
Ministři vzali na vědomí dohodu v otázce obecného přístupu, k níž velvyslanci dospěli včera a již by měla Rada formálně přijmout dne 20. prosince.
Z hlediska bezpečnosti a prosperity našich společností má zásadní význam posílení odolnosti našich kritických infrastruktur. Změny v našem bezpečnostním prostředí, mezi něž patří například současná pandemie COVID-19, hybridní hrozby nebo extrémní povětrnostní jevy, jsou pro nás dokladem toho, že chceme-li být kolektivně připraveni na budoucí výzvy, musíme vyvinout větší úsilí. Dohoda, které včera dosáhli velvyslanci a kterou podle mého názoru Rada v nejbližší době formálně přijme, představuje v uvedeném ohledu důležitý krok.
Aleš Hojs, slovinský ministr vnitra
Účelem navrhované směrnice o odolnosti kritických subjektů je zajistit, aby tyto subjekty byly připraveny předcházet přírodním katastrofám, terorismu nebo mimořádným situacím v oblasti zdraví, jako je COVID-19, odolávat jim a zotavovat se z nich. Návrh mandátu Rady se týká subjektů v devíti odvětvích: v odvětví energetiky, dopravy, bankovnictví, infrastruktury finančních trhů, zdravotnictví, pitné vody, odpadní vody, digitální infrastruktury a vesmíru.
Podle navrhovaných nových pravidel by kritické subjekty měly hlásit rušivé incidenty vnitrostátním orgánům a členské státy EU by měly kritické subjekty identifikovat, měly by provádět vnitrostátní posouzení rizik a disponovat strategií pro zajištění odolnosti daných subjektů.
Jakmile bude Rada obecný přístup formálně přijme, mohou být zahájena jednání s Evropským parlamentem.
EU připravuje nová pravidla, která mají zajistit větší odolnost a robustnost kritických infrastruktur včetně zabezpečení vůči otřesům.
Uplatňování schengenského acquis v Chorvatsku
Rada dnes dospěla k závěru, že Chorvatsko splnilo nezbytné podmínky pro uplatňování všech částí schengenského acquis. Ověření, zda Chorvatsko splnilo podmínky nezbytné pro uplatňování všech částí schengenského acquis, je nezbytným předpokladem pro to, aby Rada mohla přijmout navazující rozhodnutí umožňující zrušení kontrol na vnitřních hranicích.
Ministři posoudili pokrok, pokud jde o navrhované nařízení Rady o schengenském hodnoticím a monitorovacím mechanismu. Nyní budou jednání v rámci Rady pokračovat na technické úrovni.
Cílem návrhu je zajistit, aby se schengenský prostor dokázal lépe přizpůsobit současným a budoucím výzvám, a to posílením strategického zaměření tohoto mechanismu, zkrácením a zjednodušením hodnotících a monitorovacích postupů, posílením ověřování dodržování základních práv při provádění schengenského acquis a optimalizací účasti aktérů z členských států a subjektů EU.
Provádění interoperability
Ministři se navzájem podělili o názory na provádění interoperability. Na základě posouzení agenturou eu-LISA a Evropskou komisí se dohodli na revidovaném harmonogramu, a to pro aktualizovaný Schengenský informační systém v polovině června 2022, pro Systém vstupu/výstupu na konci září 2022 a pro ETIAS a ECRIS-TCN v květnu 2023.
Cílem je i nadále to, aby byla architektura interoperability zavedena do konce roku 2023.
Celounijní IT systémy pro bezpečnost a migraci (Infografika)
Koordinace boje proti terorismu
Ministři byli za přítomnosti protiteroristické skupiny informováni o spolupráci mezi příslušnými orgány zabývajícími se bojem proti terorismu.
Zkušenosti získané z teroristických útoků v Evropě jasně ukázaly, že je zapotřebí spolupráce mezi donucovacími orgány a zpravodajskými subjekty. V listopadu 2016 se ministři dohodli na prozkoumání možností spolupráce mezi protiteroristickou skupinou a Europolem v oblastech společného zájmu při plném respektování výlučné pravomoci členských států v oblasti národní bezpečnosti.
Předsednictví informovalo ministry o nejnovějším vývoji, pokud jde o práci na současných legislativních návrzích.
Informovalo rovněž o výsledku zasedání ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí EU a zemí západního Balkánu a o přípravách a pořadu jednání nadcházejícího zasedání ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí EU–USA.
Předsednictví informovalo o výsledcích virtuální ministerské konference o prevenci a vyšetřování pohlavního zneužívání dětí, která se konala ve dnech 11. a 12. listopadu.
Nadcházející francouzské předsednictví Rady představilo svůj pracovní program a priority na příštích šest měsíců.
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
Poznatky získané v souvislosti s pandemií COVID-19, pokud jde o fungování soudů
Ministři si vyměnili názory na poznatky získané v souvislosti s pandemií COVID-19, pokud jde o fungování soudů, soudní přezkum a soudní kontrolu mimořádných opatření. Zabývali se možnými způsoby, jak řešit stávající a budoucí výzvy vyplývající ze současných a budoucích mimořádných situací. Členské státy sdílely své osvědčené postupy ke zmírnění dopadu pandemie COVID-19 na systémy soudnictví. Zdůraznili zejména, že je důležité pokračovat v práci na digitalizaci s cílem zajistit všem občanům přístup ke spravedlnosti, a to s odpovídajícími zárukami a v plném souladu se základními právy.
Navzdory obtížím, které pandemie způsobila, naše vnitrostátní systémy a ústavní soudy obecně prokázaly odolnost. Musíme však zajistit, abychom v okamžiku, kdy dojde k příští krizi, ať už je její povaha jakákoli, na ni byli připraveni ještě lépe. Jedním z bodů, které byly dnes zdůrazněny, byl význam digitalizace našich systémů soudnictví. V nadcházejících měsících budeme v této oblasti nadále pracovat, a to ve prospěch našich občanů.
Marjan Dikaučič, slovinský ministr spravedlnosti
Boj proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti
Během pracovního oběda jednali ministři o tom, jak lépe bojovat proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti, tak aby Evropa byla inkluzivnější a bezpečnější. Zaměřili se na největší výzvy a nedostatky, s nimiž se členské státy potýkají při své reakci, na možné faktory usnadňující jejich úsilí, na osvědčené postupy týkající se spolupráce s občanskou společností a společnostmi v oblasti informačních technologií, jakož i na osvědčené postupy týkající se podpory a ochrany specifických skupin obětí.
Nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti nemají v naší otevřené a demokratické společnosti místo. Zajištění toho, aby platformy sociálních médií odstraňovaly nenávistné verbální projevy a prosazovaly naši reakci v oblasti trestního práva, jsou dvě důležité oblasti, na nichž musíme i nadále pracovat. Musíme rovněž zajistit, abychom odpovídajícím způsobem podporovali oběti a řešili základní příčiny, a to prostřednictvím lepšího výzkumu a společného úsilí s občanskou společností a dalšími veřejnými subjekty.
Marjan Dikaučič, slovinský ministr spravedlnosti
Nařízení o elektronických důkazech
Ministři zhodnotili pokrok v souvislosti s probíhajícím jednáním mezi Radou a Evropským parlamentem o nařízení o elektronických důkazech.
Výměny názorů během slovinského předsednictví probíhaly na technické úrovni a zaměřovaly se na režim oznamování. Hlavní rozdíl v názorech normotvůrců, pokud jde o oznamovací povinnosti, se týká příslušné úlohy států zapojených do postupů týkajících se předávacího nebo uchovávacího příkazu.
Předsednictví vzalo na vědomí, že Rada nabídla Parlamentu, že učiní podstatné ústupky s cílem dosáhnout dohody. Parlament tyto ústupky zatím nepovažuje za dostatečné.
Přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv
Ministři obdrželi informace o aktuálním stavu ve věci přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech (EÚLP). Předsednictví informovalo o pokroku dosaženém v jednáních v Radě Evropy a o přípravách v rámci příslušných orgánů Rady.
Přístupová jednání vede ad hoc skupina Rady Evropy. V průběhu stávajícího pololetí se konalo desáté, jedenácté a dvanácté zasedání ad hoc skupiny. Tyto diskuse se soustředily na mechanismy řízení před Evropským soudem pro lidská práva týkající se EU a dále na stížnosti mezi stranami, zásadu vzájemné důvěry mezi členskými státy EU a na otázky v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Souběžně s touto prací se odborníci rovněž zaměřili na přípravu vnitřních pravidel EU, která budou nezbytná pro budoucí dohodu o přistoupení.
Komise a předsednictví informovaly ministry o nejnovějším vývoji souvisejícím se zřízením Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Jednání o tomto bodě se zúčastnila evropská nejvyšší žalobkyně.
Úřad EPPO již zahájil více než 400 vyšetřování škod, jejichž výše se odhaduje na miliardy eur, a již činí klíčové vyšetřovací úkony. Provádí pátrací a zajišťovací operace a v rámci řízení vedených úřadem EPPO již bylo zatčeno několik podezřelých. Činnost EPPO již vedla k prvnímu odsouzení.
Předsednictví informovalo ministry o nejnovějším vývoji v práci na současných legislativních návrzích.
Komise předložila své nedávné návrhy na digitalizaci systémů soudnictví EU a svou první zprávu o uplatňování Listiny základních práv EU s tematickým přístupem se zaměřením na základní práva v digitálním věku. Komise rovněž odkázala na budoucí návrhy v oblasti spravedlnosti, včetně civilního a trestního soudnictví, pro tento a příští rok.
Předsednictví informovalo o výsledku zasedání ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí EU a zemí západního Balkánu a o přípravách a pořadu jednání nadcházejícího zasedání ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí EU–USA.
Nadcházející francouzské předsednictví Rady představilo svůj pracovní program a priority na příštích šest měsíců.
Rada rovněž přijala bez rozpravy body uvedené na seznamu legislativních i nelegislativních bodů „A“.