Jak funguje evropský semestr?
Evropský semestr začíná každý rok na podzim prezentací priorit Komise. Končí v říjnu následujícího roku, kdy členské státy eurozóny předkládají své rozpočtové plány.
Cyklus evropského semestru
Evropský semestr probíhá v ročních cyklech.
Členské státy dostávají doporučení (neboli pokyny) na úrovni EU a individuální doporučení (doporučení pro jednotlivé země) týkající se jejich vnitrostátních rozpočtových a reformních politik.
Členské státy se vyzývají, aby tato doporučení zohlednily při sestavování svých rozpočtů na následující rok a při přijímání politických rozhodnutí, zejména v oblastech hospodářské politiky, politiky zaměstnanosti či politiky vzdělávání.
Členské státy mohou rovněž obdržet doporučení ohledně nápravy případných makroekonomických nerovnováh.
Evropský semestr (Infografika)
Listopad–prosinec: analýza situace a činnosti navazující na předchozí rok
Cyklus evropského semestru začíná každý rok v listopadu, kdy Evropská komise zveřejňuje „podzimní balíček“. Ten se skládá z několika částí:
- roční analýza udržitelného růstu
- zpráva mechanismu varování
- návrh doporučení pro eurozónu
- návrh společné zprávy o zaměstnanosti
Roční analýza udržitelného růstu
V roční analýze udržitelného růstu je představen názor Komise ohledně hospodářských a sociálních priorit EU na nadcházející rok. Členské státy jsou vyzvány, aby při koncipování své hospodářské politiky na nadcházející rok tyto priority zohlednily.
Zpráva mechanismu varování
Ve zprávě mechanismu varování je posuzován makroekonomický vývoj v jednotlivých členských státech.
Hlavním výsledkem zprávy mechanismu varování je seznam členských států, u nichž může být zapotřebí hloubkový přezkum. Uvedená zpráva vychází ze srovnávacího přehledu ukazatelů, jež umožňují sledování vnějších nerovnováh a konkurenceschopnosti a také vnitřních nerovnováh v členských státech. Tyto ukazatele jsou kombinovány s dalšími informacemi, přičemž snahou je vyhodnotit riziko vzniku nerovnováh.
Pokud některé z těchto ukazatelů v dané zemi překročí dohodnuté prahové hodnoty, je tato skutečnost prvním signálem potenciálních makroekonomických nerovnováh. Tyto informace pomáhají Komisi při rozhodování o tom, zda provést hloubkový přezkum.
Hloubkové přezkumy
Na základě roční analýzy udržitelného růstu se Komise může rozhodnout, že v členských státech, u nichž je riziko potenciálních makroekonomických nerovnováh považováno za vysoké, provede hloubkový přezkum situace.
Tyto přezkumy napomáhají určit, zda dochází k potenciálním makroekonomickým nerovnováhám, a pokud ano, jaká je jejich přesná povaha a rozsah. Umožňují rovněž Komisi podat členským státům politická doporučení.
Doporučení týkající se eurozóny
Návrh doporučení Rady týkajícího se hospodářské politiky eurozóny se zabývá klíčovými otázkami fungování eurozóny. Cílem je dosáhnout lepší integrace aspektů spojených s eurozónou a vnitrostátních aspektů, pokud jde o správu ekonomických záležitostí EU.
Společná zpráva o zaměstnanosti
Společná zpráva o zaměstnanosti shrnuje hlavní rysy vývoje zaměstnanosti a sociální situace v Evropě a politické reakce členských států. Monitoruje pokrok při plnění hlavních cílů EU pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, stejně jako pokrok při plnění vnitrostátních cílů pro rok 2030 předložených členskými státy. Analyzuje rovněž provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti EU.
Společná zpráva o zaměstnanosti také monitoruje výsledky členských států, pokud jde o evropský pilíř sociálních práv, a to na základě srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů.
Leden–březen: politické pokyny na úrovni EU
Leden a únor
Rada jedná o roční analýze udržitelného růstu a zprávě mechanismu varování a schvaluje závěry.
Rovněž projednává, pozměňuje a schvaluje doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny, které následně předkládá Evropské radě, aby jej projednala na svém zasedání v březnu.
Evropský semestr má důsledky pro řadu politik. Rada o něm jedná především ve složení pro hospodářské a finanční věci a ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele.
Roční analýzu udržitelného růstu projednává rovněž Evropský parlament, který může zveřejnit zprávu z vlastního podnětu. Parlament se do evropského semestru zapojuje i prostřednictvím hospodářského dialogu. Může k projednání otázek týkajících se evropského semestru přizvat předsedu Rady, Komisi a případně předsedu Evropské rady nebo předsedu Euroskupiny. Možnost účastnit se výměny názorů může být nabídnuta i jednotlivým členským státům.
Březen
Rada přijímá společnou zprávu o zaměstnanosti a schvaluje závěry.
Evropská rada projednává hospodářskou situaci a situaci v oblasti zaměstnanosti v členských státech a potvrzuje návrh doporučení Rady týkajícího se hospodářské politiky eurozóny.
Duben–červenec: doporučení, politiky a plány pro jednotlivé země
Duben
V souladu s novým rámcem správy ekonomických záležitostí EU, který platí od roku 2024, předkládá každý členský stát národní střednědobý fiskálně-strukturální plán, který nastiňuje předpokládaný vývoj jeho rozpočtu a prioritní veřejné investice a reformy, které společně zajistí trvalé a postupné snižování dluhu a udržitelný a inkluzivní růst; snahou také je vyhnout se procyklické rozpočtové politice.
Prováděcí období těchto plánů trvá čtyři až pět let. Plány umožňují mnohostranný dohled, který rovněž zohledňuje střednědobé trendy. Zdokonalil se tak proces koordinace politik, který se dříve zabýval každým rokem izolovaně.
Plány rovněž popisují tzv. dráhu čistých výdajů, což je číselná víceletá trajektorie čistých výdajů, která může pokrývat až sedm let.
Na základě doporučení Komise pak Rada přijme doporučení, v němž dráhu čistých výdajů stanoví. Může rovněž potvrdit reformy a investice, které jsou podkladem pro jakékoli prodloužení období korekce.
Pokud se v určitém členském státě změní vláda, může předložit revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán.
V roce 2024 mají členské státy vypracovat své fiskálně-strukturální plány na podzim. Počínaje rokem 2025 bude muset každý členský stát v dubnu (na konci období, na které se vztahuje stávající plán) vypracovat buď roční zprávu o pokroku, nebo nový fiskálně-strukturální plán. Roční zpráva o pokroku popisuje plnění národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu včetně dráhy čistých výdajů stanovené Radou, i provedené reformy a investice.
Květen–červen
V rámci svého „jarního balíčku“ zveřejňuje Komise zprávy o jednotlivých zemích pro všechny členské státy. Zprávy hodnotí rozpočtovou situaci každé země a pokrok dosažený při provádění doporučení, která pro ni byla formulována v předchozích letech.
Jarní balíček rovněž zahrnuje hloubkové přezkumy makroekonomických nerovnováh u všech členských států, u nichž bylo zjištěno, že jim takové nerovnováhy hrozí.
Komise také předkládá doporučení pro jednotlivé země. Tyto dokumenty obsahují individuální pokyny týkající se hospodářských, rozpočtových a strukturálních politik a politik zaměstnanosti pro každý členský stát. Uvádějí doporučená opatření, která by každá země měla přijmout k nápravě zjištěných nerovnováh. Tato doporučení lze vydat současně s hloubkovým přezkumem nebo později, spolu s dalšími doporučeními pro jednotlivé země.
Červen–podzim
Jakmile Komise předloží svůj jarní balíček, je zahájen mnohostranný rozpočtový dohled. Tento proces trvá několik týdnů a zahrnuje hloubkovou analýzu a diskusi o všech relevantních zjištěních mezi všemi členskými státy a Komisí. Díky této práci se Rada EU bude schopna dohodnout na konečných zněních doporučení pro jednotlivé země.
Evropská rada poté může výsledná doporučení projednat a Rada je následně může formálně přijmout. Členské státy jsou pak vyzvány, aby doporučení provedly.
Provádění
Členské státy eurozóny zohledňují doporučení pro jednotlivé země při vypracovávání svých vnitrostátních rozpočtových plánů na následující rok. Své návrhy rozpočtových plánů předkládají Radě a Komisi do 15. října každého roku.
Na základě nového rámce správy ekonomických záležitostí, který je v platnosti od 30. dubna 2024, budou doporučení pro jednotlivé země sloužit ještě dalšímu účelu. Od září 2024 jsou všechny členské státy rovněž povinny předkládat národní střednědobé fiskálně-strukturální plány na období čtyř až pěti let v závislosti na řádné délce volebního období v každém členském státě. Tyto dokumenty obsahují rozpočtové, reformní a investiční závazky daného členského státu a dráhu čistých výdajů.
Některé členské státy mohou požádat, aby jim bylo období korekce týkající se dráhy čistých výdajů prodlouženo na sedm let, což následně z jejich strany vyžaduje méně intenzivní rozpočtové úsilí. V takovém případě použijí doporučení pro jednotlivé země jako základ pro vypracování reforem a investic, které mohou toto prodloužení podpořit a odůvodnit.
Začátek dalšího cyklu
Cyklus evropského semestru začíná znovu v listopadu, kdy Komise představí podzimní balíček.
Další informace
Naposledy aktualizováno: 4. února 2025