Skip to content

Sociální práva v EU

EU koordinuje politiky v oblasti zaměstnanosti a sociálního začleňování s cílem podpořit sociální práva ve všech členských státech EU.

Angažovanost EU v sociálních otázkách

Politiky zaměstnanosti a sociálního začleňování jsou primárně v kompetenci členských zemí EU. O otázkách, jako jsou mzdová regulace, důchodové systémy, věk odchodu do důchodu a dávky v nezaměstnanosti tak rozhodují vlády jednotlivých členských států.

EU však dlouhodobě podporuje členské státy prostřednictvím právních předpisů, fondů a nástrojů s cílem lépe koordinovat vnitrostátní politiky, podporovat zaměstnanost, zlepšovat životní a pracovní podmínky, zajistit odpovídající sociální ochranu a bojovat proti sociálnímu vyloučení.

V Radě se těmito otázkami zabývají ministři na zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO).

Evropský pilíř sociálních práv

S cílem zajistit lidem nová a účinnější práva a podpořit spravedlivé a dobře fungující trhy práce a systémy sociálního zabezpečení zřídila EU v listopadu 2017 evropský pilíř sociálních práv.

Tento pilíř, jenž vychází z 20 zásad, představuje opětovné potvrzení závazku EU zlepšovat životní a pracovní podmínky v celé EU. Jeho součástí je řada iniciativ, jejichž cílem je zajistit pro občany EU tato práva:

  • rovné příležitosti a přístup na trh práce
  • spravedlivé pracovní podmínky
  • přiměřenou a udržitelnou sociální ochranu

V roce 2021 vedoucí představitelé EU v Portském prohlášení opětovně potvrdili svůj závazek usilovat o sociálnější Evropu:

Více než kdy jindy musí být Evropa kontinentem sociální soudržnosti a prosperity. Opětovně potvrzujeme svůj závazek pracovat na dosažení sociální Evropy. Vedoucí představitelé EU, Portské prohlášení, 7. května 2021

Středem zájmu jsou zaměstnanost, dovednosti, vzdělávání a boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení

Naplňování evropského pilíře sociálních práv představuje pro orgány EU a její země společný politický závazek a sdílenou politickou odpovědnost. V souladu se svými příslušnými pravomocemi ke společnému úsilí přispívají regionální a místní orgány, sociální partneři i občanská společnost.

V roce 2021 přijala EU Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv, který podrobně popisuje cíl EU spočívající v provedení všech 20 zásad pilíře.

Na zasedání v Portu vedoucí představitelé EU potvrdili tři cíle, jichž má EU dosáhnout do roku 2030:

Ilustrace: Prosazování silnější sociální Evropy.
Prosazování silnější sociální Evropy (Infografika)

Prosazování silnější sociální Evropy (Infografika)

Hlavní opatření v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky

Sociální práva pro Evropany pracující v zahraničí

Již v Římské smlouvě (1957) byly zakotveny základní principy, jako je právo pracovníků na volný pohyb v rámci EU. Aby bylo možné tuto mobilitu uplatňovat v praxi, byla v průběhu let přijata další opatření, například pravidla vzájemného uznávání diplomů, záruky týkající se zdravotní péče v zahraničí a záruky v oblasti již nabytých důchodových práv.

V roce 2018 schválily země EU nové právní předpisy týkající se vysílání pracovníků s cílem zajistit stejnou odměnu za stejnou práci na stejném místě.

Pravidla EU pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení lidem zaručují sociální zabezpečení i po přestěhování do jiné země EU. V současnosti v Radě probíhají jednání o revizi tohoto právního předpisu, avšak dohody s Evropským parlamentem, která by je posunula vpřed, zatím dosaženo nebylo.

Bezpečné a adaptabilní zaměstnání

V roce 2022 přijala Rada doporučení ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu. Doporučení obsahuje pokyny pro poskytování podpory kvalitního zaměstnávání a zaměřuje se na opatření v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

Vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení

V roce 2022 přijala Rada doporučení o individuálních vzdělávacích účtech. Jeho cílem je pomoci dospělým v produktivním věku zlepšit a přizpůsobit své dovednosti s ohledem na ekologickou a digitální transformaci.

Rada rovněž přijala doporučení, jehož cílem je podnítit učení v zájmu ekologické transformace a udržitelného rozvoje. To má zásadní význam pro zajištění toho, aby si účastníci vzdělávání všech věkových kategorií osvojili znalosti nezbytné pro udržitelnější způsob života, získali dovednosti, které jsou na měnícím se trhu práce zapotřebí, a podnikali aktivní kroky v zájmu zajištění udržitelné budoucnosti.

V zájmu posílení celoživotního učení Rada doporučila členským státům, aby přijaly evropský přístup k mikrocertifikátům, a zejména aby uplatňovaly společnou definici EU, normy EU a klíčové zásady pro koncipování a vydávání mikrocertifikátů.

Lepší pracovní podmínky

EU přijala pravidla týkající se pracovních podmínek, mimo jiné pracovní doby či práce na částečný úvazek, jakož i právní předpisy, jež mají řešit diskriminaci na pracovišti a zajistit bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků.

EU stanovila unijní pravidla, která podpoří přiměřené zákonné minimální mzdy v Evropě a přispějí ke zlepšení pracovních a životních podmínek zaměstnanců v Evropě.

V roce 2019 přijala EU pravidla, jimiž se zavádí nová minimální práva týkající se transparentnosti a předvídatelnosti pracovních podmínek. Cílem těchto pravidel je zajistit ochranu všech pracovníků v EU, včetně těch nejzranitelnějších, kteří pracují na základě atypických pracovních smluv nebo v nestandardním pracovním poměru, například v zakázkové ekonomice.

V červnu 2024 se Rada dohodla na vyjednávacím postoji („obecném přístupu“) k nové směrnici, jejímž cílem je zajistit účinnější zastoupení zaměstnanců ve velkých nadnárodních společnostech. Směrnice o evropských radách zaměstnanců změnou stávajících právních předpisů usnadní zřizování těchto rad a umožní jejich lepší financování a lepší ochranu. Evropské rady zaměstnanců zastupují evropské pracovníky ve velkých nadnárodních společnostech, které působí alespoň ve dvou zemích EU nebo Evropského hospodářského prostoru (EHP). Jsou hlavním prostředkem pro informování zaměstnanců a projednávání s nimi, pokud jde o plánovaná rozhodnutí týkající se nadnárodních otázek.

V reakci na stále větší potíže, jež způsobuje ekonomika platforem, pracuje EU na nových pravidlech pro práci prostřednictvím platforem.

EU rovněž chce všem pracovníkům zajistit adekvátní rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. V roce 2019 přijaly země EU nová pravidla umožňující lépe sladit pracovní a soukromý život zaměstnanců a posílit práva rodičů a pečujících osob.

Evropský orgán pro pracovní záležitosti

V roce 2019 členské státy EU rovněž schválily plány na zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti s cílem zajistit spravedlivé a jednoduché uplatňování pravidel EU v oblasti mobility pracovní síly a koordinace systémů sociálního zabezpečení.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Kromě toho země EU pravidelně aktualizují právní předpisy EU týkající se ochrany osob na pracovišti – stanoví například přísnější limitní hodnoty expozice pro škodlivé chemické látky, jako je azbest.

Obrázek: Pracovníci v ochranném obleku odstraňují azbest ze střechy.
Vliv azbestu na zdraví zaměstnanců (Infografika)

Vliv azbestu na zdraví zaměstnanců (Infografika)

Sociální začleňování a rovné příležitosti

EU rovněž přijímá opatření s cílem zajistit rovnost a sociální začleňování do společnosti. Ve Smlouvách je zakotveno právo na rovnost žen a mužů i zásada rovného odměňování žen a mužů.

EU stanovila pravidla, jejichž účelem je zajistit:

  • vyváženější zastoupení mužů a žen mezi členy řídících a dozorčích orgánů kotovaných společností
  • transparentnost odměňování
  • zákaz diskriminace osob na základě rasy nebo etnika
  • přístupnost služeb pro osoby se zdravotním postižením

Občané EU jsou rovněž chráněni proti diskriminaci při výkonu zaměstnání nebo povolání.

EU bojuje proti diskriminaci Romů

EU zdůrazňuje význam rovné účasti Romů na dění ve společnosti. Členské státy jsou odhodlány účinně bojovat proti diskriminaci Romů a podporovat jejich začlenění v klíčových oblastech vzdělávání, zaměstnanosti, zdraví a bydlení.

Dne 12. března 2021 přijala Rada doporučení o rovnosti, začlenění a účasti Romů. Doporučení obsahuje opatření, jejichž cílem je:

  • bojovat proti diskriminaci online i offline (včetně obtěžování, protiromského smýšlení, stereotypů, protiromských a nenávistných výroků)
  • potírat vícenásobnou a strukturální diskriminaci Romů, zejména žen, dětí, LGBTI osob a osob se zdravotním postižením
  • podporovat multikulturní činnosti a kampaně ve školách zaměřené na zvyšování informovanosti

Orgány pro rovné zacházení

V zájmu prosazování rovnosti a předcházení diskriminaci EU stanovila, že všechny členské státy musí zřídit vnitrostátní orgány pro rovné zacházení, které se budou zabývat případy diskriminace na základě pohlaví a rasového nebo etnického původu.

V květnu 2024 přijala EU nová pravidla, která mají zvýšit účinnost těchto orgánů a zaručit jejich nezávislost. Tato pravidla stanoví společné celounijní minimální požadavky na orgány pro rovné zacházení v řadě klíčových oblastí, včetně:

  • posílení pravomocí orgánů pro rovné zacházení v boji proti diskriminaci na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku a sexuální orientace v oblasti zaměstnání a proti diskriminaci na základě pohlaví v oblasti sociálního zabezpečení
  • právního požadavku na nezávislost orgánů pro rovné zacházení na vnějších vlivech
  • právního požadavku poskytovat orgánům pro rovné zacházení dostatečné lidské, technické a finanční zdroje
  • požadavku, aby veřejné instituce konzultovaly záležitosti týkající se diskriminace s orgány pro rovné zacházení a aby tyto orgány byly zmocněny k provádění činností zaměřených na předcházení diskriminaci a podporu rovného zacházení, například prosazováním pozitivních opatření a začleňováním zásad rovnosti
  • větších pravomocí provádět šetření a řešit spory v případech diskriminace v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi

Boj proti chudobě

EU dále zřídila zvláštní Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) na podporu vnitrostátních iniciativ, jejichž cílem je poskytovat těmto osobám potravinovou a základní materiální pomoc a rovněž poradenství a podporu, jež jim má pomoci vymanit se z chudoby.

Evropská záruka pro děti

V roce 2021 přijala Rada doporučení, jímž se zřizuje evropská záruka pro děti s cílem předcházet sociálnímu vyloučení dětí v nouzi a bojovat proti němu.

Země EU se zavázaly zaručit přístup k souboru klíčových služeb, což prostřednictvím boje proti dětské chudobě a podpory rovných příležitosti přispívá k dodržování práv dítěte.

Ilustrace: Evropská záruka pro děti: jak EU chrání děti.
Evropská záruka pro děti: jak EU chrání děti (Infografika)

Evropská záruka pro děti: jak EU chrání děti (Infografika)

Zaměstnanost mladých lidí

V uplynulých letech byla přijata konkrétní opatření, jež mají za cíl předcházet nerovnostem, a zejména podpořit mladé lidi vstupující na trh práce.

V rámci boje proti nezaměstnanosti mladých lidí se země EU v roce 2013 dohodly na provádění iniciativy EU známé jako záruky pro mladé lidi, jež má všem osobám mladším 25 let zajistit kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže, a to do čtyř měsíců od ztráty zaměstnání nebo ukončení formálního vzdělávání.

Pomoc nezaměstnaným

V reakci na pandemii COVID-19 vytvořila EU dočasný nástroj na podporu pracovníků a podniků zasažených touto krizí. Program dočasné podpory nazvaný SURE poskytuje zemím EU za výhodných podmínek půjčky na financování zkrácené pracovní doby a podobných opatření. Jeho cílem je pomoci zemím EU chránit pracovní místa a pracovníky před rizikem nezaměstnanosti a ztrátou příjmů v důsledku negativních hospodářských a sociálních dopadů pandemie.

V roce 2020 členské státy EU rovněž dosáhly dohody o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Tento nástroj byl vytvořen v roce 2007 na podporu pracovníků propuštěných v důsledku restrukturalizace, například poté, co velké společnosti ukončily činnost nebo přemístily výrobu mimo EU. Prostředky z fondu jsou určeny na podporu evropských pracovníků a pomoc při změně kvalifikace, prohlubování dovedností a hledání nového zaměstnání.

Silné ženy, silná Evropa

U příležitosti Mezinárodního dne žen, který připadá na 8. března, jsme připravili 8 inspirativních příběhů 8 žen, které mají odvahu bojovat za své přesvědčení.

Každá působí v jiné oblasti, ale všechny přispívají k tomu, aby evropská společnost byla spravedlivější a inkluzivnější.

Mezinárodní den žen je rovněž vhodnou příležitostí připomenout si cestu, kterou jsme za uplynulá desetiletí společně ušli, a pokrok a úspěchy dosažené v boji za rovnost žen a jejich práva.

Ilustrace: 8 žen a jejich příspěvek ke spravedlivější a inkluzivnější Evropě
Příběhy 8 žen, díky nimž je Evropa spravedlivější a inkluzivnější
Témata

Naposledy aktualizováno: 4. února 2025