Skip to content

Fond na podporu oživení: dobrá práce EU

Rada schválila několik sad plánů pro oživení a odolnost: země EU mohou čerpat prostředky z fondu EU na podporu oživení.

Fond na podporu oživení: dobrá práce EU

EU poskytuje finanční pomoc na podporu reforem a investic v členských státech s cílem nastartovat ekonomiku a vybudovat odolnější, zelenou a digitální Evropu.

Jak nástroj funguje?

  • Země EU předloží své národní plány pro oživení a odolnost Evropské komisi.
  • Komise tyto plány posoudí.
  • Rada dá zemím EU zelenou k čerpání prostředků z fondu na podporu oživení.
  • Podpis dohod o grantech a půjčkách.
  • Země EU mohou začít čerpat finanční prostředky.

Kolik peněz mají země EU k dispozici?

Nástroj pro oživení a odolnost:

Celkem 672,5 miliardy eur:

  • 312,5 miliardy eur ve formě grantů,
  • 360 miliard eur prostřednictvím půjček.

13. července 2021 – Rada schválila první sadu plánů: prostředky z fondu EU na podporu oživení může čerpat prvních 12 zemí EU (Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Španělsko).

28. července 2021 – Rada schválila další čtyři plány: prostředky z fondu EU na podporu oživení mohou čerpat další 4 země EU (Chorvatsko, Kypr, Litva, Slovinsko).

8. září 2021 – Rada schválila další dva plány: prostředky z fondu EU na podporu oživení mohou čerpat další 2 země EU (Česko, Irsko).

5. října 2021 – Rada schválila další nový plán: prostředky z fondu EU na podporu oživení může čerpat další země EU (Malta).

29. října 2021 – Rada schválila další tři plány: prostředky z fondu EU na podporu oživení mohou čerpat další 3 země EU (Estonsko, Finsko, Rumunsko).

3. května 2022 – Rada schválila další dva plány: prostředky z fondu EU na podporu oživení mohou čerpat další 2 země EU (Bulharsko, Švédsko).

17. června 2022 – Rada schválila další nový plán: prostředky z fondu EU na podporu oživení může čerpat další země EU (Polsko).

4. října 2022 – Rada schválila další nový plán: prostředky z fondu EU na podporu oživení může čerpat další země EU (Nizozemsko).

16. prosince 2022 – Rada schválila další nový plán: prostředky z fondu EU na podporu oživení může čerpat další země EU (Maďarsko)

  • Rakousko: 3,5 miliardy eur ve formě grantů (0,87 % HDP) – 450 milionů eur jako předběžné financování.
  • Belgie: 5,9 miliardy eur ve formě grantů (1,25 % HDP) – 770 milionů eur jako předběžné financování.
  • Bulharsko: 6,27 miliardy eur ve formě grantů (10,24 % HDP).
  • Chorvatsko: 6,3 miliardy eur ve formě grantů (11,68 % HDP) – 818 milionů eur jako předběžné financování.
  • Kypr: 1 miliarda eur ve formě grantů, 200 milionů eur ve formě půjček, celkem: 1,2 miliardy eur (5,61 % HDP) – 157 milionů eur jako předběžné financování.
  • Česko: 7,0 miliardy eur ve formě grantů (3,25 % HDP) – 915 milionů eur jako předběžné financování.
  • Dánsko: 1,5 miliardy eur ve formě grantů (0,5 % HDP) – 202 milionů eur jako předběžné financování.
  • Estonsko: 970 milionů eur (3,45 % HDP) – 126 milionů eur jako předběžné financování.
  • Finsko: 2,1 miliardy eur (0,87 % HDP) – 271 milionů eur jako předběžné financování.
  • Francie: 39,4 miliardy eur ve formě grantů (1,62 % HDP) – 5,1 miliardy eur jako předběžné financování.
  • Německo: 25,6 miliardy eur ve formě grantů (0,75 % HDP) – 2,3 miliardy eur jako předběžné financování.
  • Řecko: 17,8 miliardy eur ve formě grantů, 12,7 miliardy eur ve formě půjček, celkem: 30,5 miliardy eur (16,27 % HDP) – 4 miliardy eur jako předběžné financování.
  • Maďarsko: 5,8 miliardy eur ve formě grantů (3,98 % HDP).
  • Irsko: 989 milionů eur ve formě grantů (0,3 % HDP).
  • Itálie: 68,9 miliardy eur ve formě grantů, 122,6 miliardy eur ve formě půjček, celkem: 191,5 miliardy eur (10,71 % HDP) – 24,9 miliardy eur jako předběžné financování.
  • Lotyšsko: 1,8 miliardy eur ve formě grantů (5,99 % HDP) – 237 milionů eur jako předběžné financování.
  • Litva: 2,2 miliardy eur ve formě grantů (4,59 % HDP) – 289 milionů eur jako předběžné financování.
  • Lucembursko: 93,4 milionu eur ve formě grantů (0,15 % HDP) – 12 milionů eur jako předběžné financování.
  • Malta: 316,4 milionu eur ve formě grantů (2,3 % HDP) – 41,1 milionu eur jako předběžné financování.
  • Nizozemsko: 4,7 miliardy eur ve formě grantů (0,7 % HDP).
  • Polsko: celkem 35,4 miliardy eur (6,6 % HDP), 23,9 miliardy eur ve formě grantů, 11,5 miliardy eur ve formě půjček.
  • Portugalsko: 13,9 miliardy eur ve formě grantů, 2,7 miliardy eur ve formě půjček, celkem: 16,6 miliardy eur (7,82 % HDP) – 2,2 miliardy eur jako předběžné financování.
  • Rumunsko: celkem 29,2 miliardy eur (13,1 % HDP), 14,3 miliardy eur ve formě grantů – 1,9 miliardy eur jako předběžné financování, 14,9 miliardy eur ve formě půjček – 1,9 miliardy eur jako předběžné financování.
  • Slovensko: 6,3 miliardy eur ve formě grantů (6,72 % HDP) – 823 milionů eur jako předběžné financování.
  • Slovinsko: 1,8 miliardy eur ve formě grantů, 705 milionů eur ve formě půjček, celkem: 2,5 miliardy eur (5,17 % HDP) – 231 milionů eur jako předběžné financování.
  • Španělsko: 69,5 miliardy eur ve formě grantů (5,58 % HDP) – 9 miliard eur jako předběžné financování.
  • Švédsko: 3,29 miliardy eur ve formě grantů (0,69 % HDP).

Vysvětlivky:

  • Granty = zdroje, které země EU nemusejí Evropské unii splatit.
  • Půjčky = zdroje, které EU půjčuje členskému státu s velmi příznivou sazbou, díky vysokému ratingu dluhopisů Komise.
  • Předběžné financování = částky čerpané jako záloha z celkové požadované částky, a to až do výše 13 %
  • v % HDP (2019)

Zdroj: Evropská komise

Naposledy aktualizováno: 27. ledna 2024