"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada vedla komplexní a strategické jednání o vztazích mezi EU a Ruskem.
Během rozpravy se společně dospělo k hodnocení, že Rusko směřuje k autoritářskému státu a vzdaluje se Evropě. Ministři opětovně potvrdili, že jsou ve svých záměrech zajedno, a jednali o tom, jak by bylo možné rozvíjet vztahy s Ruskem v rámci pěti hlavních zásad, přičemž se zaměřili na: boj proti porušování mezinárodního práva a lidských práv, zamezení šíření dezinformací a kybernetických útoků, ale také angažovanost v otázkách unijního zájmu.
S ohledem na nejnovější vývoj se ministři dohodli, že budou v reakci na závažné porušování lidských práv pokračovat v práci na budoucích omezujících opatřeních.
V reakci na události související se situací kolem Alexeje Navalného jsme dosáhli politické dohody, že budou vůči osobám odpovědným za jeho zatčení, odsouzení a pronásledování uložena omezující opatření. Vůbec poprvé k tomu využijeme globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Rovněž se dohodli na zvýšení podpory všem osobám, které se v zemi angažují při obraně politických a občanských svobod.
Nejdůležitější výsledky zasedání Rady pro zahraniční věci, Brusel 22. února 2021
Videokonference s ministrem zahraničních věcí USA Antonym Blinkenem
Rada si prostřednictvím videokonference vyměnila názory s novým ministrem zahraničí USA Antonym Blinkenem ohledně obsáhlého programu spolupráce mezi EU a USA v klíčových otázkách globální, zahraniční a bezpečnostní politiky.
Šlo o první interakci na vysoké úrovni mezi EU a novou vládou USA po měsíci od jejího nástupu do funkce. Během jednání se ukázalo, že strany mají v úmyslu nejenom prohloubit partnerství mezi EU a USA, ale také společně zaujmout na celosvětové úrovni vedoucí postavení v boji proti pandemii, jakož i při řešení problematiky oživení, zmírňování změny klimatu a zajišťování prosazování demokratických hodnot.
Během jednání se strany krátce zabývaly také příležitostmi a výzvami na mezinárodní úrovni, jako jsou vztahy s Čínou a Ruskem, Írán a bezpečnost a obrana.
Hongkong
Rada byla informována o zhoršující se situaci a dohodla se na souboru krátkodobých a dlouhodobých opatření, navíc k původnímu balíčku opatření, jenž byl přijat v červenci minulého roku.
Okamžitá opatření zahrnují větší podporu občanské společnosti, posílení koordinace s podobně smýšlejícími partnery a navazování kontaktů s příslušnými orgány.
Rada se zabývala také dopadem zhoršující se situace v Hongkongu na širší vztahy s Čínou.
Aktuální dění
Vysoký představitel Josep Borrell informoval ministry o Myanmaru a o reakci EU na vojenský převrat ze dne 1. února a Rada k této otázce přijala závěry.
Ministři dosáhli politické dohody o uplatňování sankcí namířených proti armádě odpovědné za státní převrat a jejím hospodářským zájmům. Bylo také rozhodnuto, že bude pozastavena veškerá přímá finanční podpora v rámci rozvojové pomoci EU na vládní programy reforem této země. Současně bylo dohodnuto, že EU bude i nadále podporovat občanskou společnost a poskytovat základní služby myanmarskému lidu.
Ministři si vyměnili názory na zprávu finského ministra zahraničních věcí, který jménem vysokého představitele navštívil ve dnech 7.–10. února Súdán a Etiopii. Shodli se na tom, že je naléhavě zapotřebí zajistit úplný a okamžitý přístup humanitární pomoci do Tigraje. Rovněž se shodli, že je nezbytné prošetřit obvinění z porušování lidských práv, ukončit etnické násilí a diskriminaci a zaručit dodržování mezinárodního humanitárního práva.
Rada rovněž jednala o situaci ohledně Íránu a o nedávném znepokojujícím vývoji v jaderné oblasti. Opakovaně bylo zdůrazňováno, že je třeba obnovit plné provádění společného komplexního akčního plánu, a to pokud jde o jaderné závazky i o zrušení sankcí.
Vysoký představitel také nadnesl otázku dalšího zhoršování situace v Bělorusku a pokračujících zásahů proti obráncům lidských práv, občanské společnosti a novinářům. Uvedl, že EU zváží přijetí dalších sankcí a podpoří běloruský lid v jeho legitimním požadavku, pokud jde o demokracii, a to podporou občanské společnosti a potrestáním osob, které mu upírají základní práva.
Další
Rada přijala závěry o oživení po skončení pandemie COVID-19 s ohledem na lidská práva a o prioritách EU v rámci fór OSN pro lidská práva na rok 2021.
V reakci na události související se situací kolem Alexeje Navalného jsme dosáhli politické dohody, že budou vůči osobám odpovědným za jeho zatčení, odsouzení a pronásledování uložena omezující opatření. Vůbec poprvé k tomu využijeme globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv.
