Kolik plynu mají země EU uskladněno?

V reakci na energetickou krizi, kterou v roce 2022 vyvolala ruská invaze na Ukrajinu a zneužívání dodávek plynu do Evropy jako zbraně, přijala EU opatření ke zvýšení zásob plynu. V následujících letech se EU podařilo zajistit s dostatečným předstihem před zimou velké zásoby plynu.

Nyní, kdy jsme vrchol energetické krize překonali, se zásoby plynu opět snížily, ale v roce 2025 stále převyšovaly průměry z roku 2021.

Zobrazit jako text

Čárový graf porovnává míru naplnění zásobníků plynu v průběhu roku během období 2021–2025. V letech 2022, 2023 a 2024 byla průměrná úroveň naplnění zásobníků mnohem vyšší než v roce 2021. V roce 2022 bylo cíle 80% naplnění dosaženo v srpnu. V roce 2023 byly kapacity pro uskladnění plynu od července naplněny na více než 80 % a od srpna na více než 90 %. V roce 2024 bylo 90% prahové hodnoty dosaženo již v srpnu. V roce 2025 byly úrovně zásob nižší, a to částečně v důsledku poměrně tuhé zimy v Evropě, ale většinou zůstaly nad průměrnými hodnotami dosaženými v roce 2021.

Tyto údaje poskytlo sdružení Gas Infrastructure Europe.

Kapacita pro uskladnění plynu a úroveň naplnění zásobníků v každém členském státě

Většina členských států EU disponuje na svém území zásobníky plynu. Dvě třetiny celkové kapacity EU tvoří skladovací kapacity v pěti zemích (Německo, Itálie, Francie, Nizozemsko a Rakousko).

Země, které skladovacími kapacitami nedisponují, musí podle nařízení o uskladňování zemního plynu uskladnit 15 % své průměrné vnitrostátní roční spotřeby plynu v zásobnících v jiných členských státech, a zajistit si tak přístup k zásobám plynu v jiných členských státech. Tento mechanismus posiluje bezpečnost dodávek plynu v EU a zajišťuje sdílení finanční zátěže spojené s naplňováním skladovacích kapacit EU. Členské státy s nižšími skladovacími kapacitami v zájmu zajištění svých zásob spolupracují se zeměmi, které disponují většími skladovacími zařízeními.

Graf znázorňuje skladovací kapacitu plynu za každý členský stát EU k 8. březnu 2026.

Zobrazit jako text

Tato mapa znázorňuje kapacity pro skladování plynu, množství uskladněného plynu a úroveň naplnění zásobníků za každý členský stát EU k 8. březnu 2026.

Největší skladovací kapacity mají Německo, Francie, Itálie a Nizozemsko.

Estonsko, Finsko, Irsko, Kypr, Litva, Lucembursko, Malta, Řecko a Slovinsko zásobníky plynu nemají. Podle nařízení o uskladňování zemního plynu však musí tyto státy v zájmu zajištění svých zásob plynu uzavřít ujednání o solidaritě s jinými členskými státy.

Tyto údaje poskytlo sdružení Gas Infrastructure Europe.

*úroveň uskladnění může překročit 100 %, neboť kapacita zařízení v některých případech neodpovídá fyzické kapacitě daných zásobníků

Pravidla pro skladování plynu v kostce

V souvislosti s nevyprovokovanou vojenskou agresí Ruska vůči Ukrajině, která vážně narušila trhy s energií, přijala EU v červnu 2022 opatření ke zvýšení zásob plynu s cílem zajistit dostatečné dodávky a chránit občany před vysokými cenami energie.

Členské státy EU měly podle těchto pravidel pro uskladňování plynu zajistit, aby skladovací kapacity v EU byly každý rok před nástupem chladnějších měsíců naplněny alespoň z 90 % jejich kapacity a aby byl uskladněný plyn v duchu solidarity sdílen napříč EU.

V červenci 2025 rozhodla Rada o prodloužení platnosti těchto pravidel o dva roky a zavedla dodatečnou flexibilitu, která členským státům umožňuje přizpůsobovat se neustále se vyvíjejícím tržním podmínkám a řešit možné manipulace s trhem:

je zachován stávající závazný cíl naplnění zásobníků plynu na 90 %, avšak s tím, že ho lze flexibilně dosáhnout kdykoli v období od 1. října do 1. prosince
zavádí se 10% flexibilní rozpětí pro případ obtíží při naplňování skladovacích kapacit, přičemž Komise může v případě přetrvávajících nepříznivých tržních podmínek při plnění cíle toto rozpětí zvýšit až o dalších 5 %