"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada pro konkurenceschopnost (vnitřní trh a průmysl), 28. května 2026
Hlavní výsledky
Z dnešních diskusí celkově vyplynulo pevné společné odhodlání posílit odolnost a autonomii evropských průmyslových odvětví a uvolnit plný potenciál našeho jednotného trhu, aby i nadále přinášel výhody podnikům, pracovníkům a občanům v celé Evropě.
Michael Damianos, ministr energetiky, obchodu a průmyslu Kyperské republiky
Akt o akcelerátoru průmyslu
Ministři vedli politickou rozpravu o aktu o akcelerátoru průmyslu: jak nejlépe využít přístup na jednotný trh prostřednictvím upřednostňování evropských výrobků a požadavků na nízký obsah uhlíku. Akt o akcelerátoru průmyslu je stěžejním legislativním návrhem. Jeho cílem je posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu tak, aby do roku 2035 průmyslová odvětví tvořila 20 % HDP EU. Zahrnuje opatření, jako je zrychlení povolování, zvýšení poptávky po nízkouhlíkových výrobcích nebo produktech vyrobených v EU a kontrola zahraničních investic. Komise jej přijala 4. března 2026.
Cíle aktu o akcelerátoru průmyslu a opatření evropského původu velká většina členských států podpořila. Některé státy však vyjádřily obavy ohledně roztříštěnosti trhu (zejména pokud jde o požadavky na dekarbonizaci) a zvýšené administrativní zátěže, zejména v případě veřejných zakázek a povolovacích řízení. Názory na rychlost provádění se lišily; některé státy požadovaly okamžitá opatření na podporu průmyslu, zatímco jiné požadovaly dostatečná přechodná období, aby se mohly přizpůsobit. Několik ministrů navrhlo rozšířit akt o akcelerátoru průmyslu na další odvětví. V neposlední řadě většina delegací zopakovala, že je třeba zachovat otevřenou ekonomiku (pro obchod i investice), některé delegace však varovaly před přílišnou otevřeností, která by mohla narušit zásadu „vyrobeno v Evropě“.
Nařízení o právním rámci 28. režimu pro podniky: EU Inc.
Ministři vedli politickou rozpravu o právním rámci 28. režimu pro podniky: EU Inc. 28. režim je legislativní návrh, který vytváří volitelný, plně digitální rámec práva obchodních společností, který podnikům umožňuje působit ve všech 27 členských státech EU pomocí jednotné harmonizované právní formy se zjednodušenými postupy registrace, řízení a zrušení. Tato nová forma společnosti se bude nazývat „EU Inc.“ a bude možné ji vytvořit za pouhých 24 hodin a 100 eur prostřednictvím plně digitální platformy.
Ministři návrh uvítali a zdůraznili přínosy zjednodušeného režimu digitálního práva obchodních společností. Mnoho delegací zároveň zdůraznilo potřebu silných záruk pro předcházení podvodům, daňovým únikům a praní peněz. Některé delegace zdůraznily, že je důležité zvolit správný právní základ, aby byla zajištěna právní jistota v oblastech, jako je zdanění, minimální kapitál nebo platební neschopnost. Několik delegací zdůraznilo, že je důležité dodržovat vnitrostátní pravidla v oblastech, jako jsou pracovní práva. Celkově většina delegací vyjádřila odhodlání pokročit v tomto důležitém návrhu a splnit cíl Evropské rady, kterým je jeho schválení do konce roku 2026.
Závěry o budování udržitelného a konkurenceschopného cestovního ruchu pro budoucnost
Rada přijala souhrnné závěry o budování udržitelného a konkurenceschopného cestovního ruchu pro 21. století. V závěrech se uznává zásadní ekonomický přínos cestovního ruchu, který se podílí na hrubé přidané hodnotě EU přibližně 7 %, představuje 10 % pracovních míst a podporuje 4,6 milionu podniků, zejména malých a středních podniků, přičemž prioritu má environmentální, sociální a hospodářská udržitelnost.
Cestovní ruch je jedním z klíčových faktorů stimulujících růst, zaměstnanost a kulturní výměnu v celé EU. Dnešní závěry vytyčují jasnou cestu k zajištění dlouhodobé odolnosti a konkurenceschopnosti odvětví cestovního ruchu v rychle se měnícím světě.
Kostas Koumis, náměstek ministra cestovního ruchu Kyperské republiky
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
Dopad krize na Blízkém východě na odvětví cestovního ruchu v EU
Ministři si vyměnili názory na to, jak nejlépe řešit dopad krize na Blízkém východě na odvětví cestovního ruchu EU, a nastínili podpůrná opatření zavedená na vnitrostátní úrovni. Krize má komplexní, dvojí dopad na evropský cestovní ruch: jednak způsobuje úbytek v regionálním cestování, jednak Evropu posiluje coby bezpečnou alternativu.
Všechny delegace poukazovaly na výzvy, jimž toto odvětví čelí, a to zejména malé a střední podniky, třebaže rozsah dopadu se v jednotlivých členských státech liší, postiženy jsou zejména ostrovní členské státy a ostrovy. Mnoho delegací vyzvalo ke koordinované evropské reakci, včetně intenzivnějšího sdílení informací, a k iniciativám na podporu Evropy coby bezpečné cestovní destinace.
Během přestávky na oběd vedli ministři neformální rozpravu o klíčových výzvách, jimž čelí evropský chemický průmysl. Diskuse se účastnil generální ředitel Evropské rady chemického průmyslu (CEFIC) Marco Mensink.
V rámci bodu „Jiné záležitosti“ byli ministři informováni o jedenácti otázkách:
Kyperské předsednictví ministry zpravilo o aktuálním stavu těchto legislativních návrhů:
Dodatková ochranná osvědčení (DOO)
Nařízení, kterým se zřizuje Evropský fond pro konkurenceschopnost (ECF)
Nařízení, kterým se mění nařízení o kritických surovinách (CRMA)
Nařízení o elektronickém ohlašování vyslaných pracovníků
Komise předložila sdělení o jednodušším, jasnějším a lépe prosazovaném souboru pravidel EU, které Komise přijala 28. dubna 2026, a kyperské předsednictví představilo významnou práci vykonanou během jeho funkčního období v oblasti zjednodušení.
Portugalská a lotyšská delegace vystoupily s prezentací na téma: Přezkum obecného nařízení o blokových výjimkách: vyjasnění praktického uplatňování motivačního účinku s cílem zlepšit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti.
Polská delegace spolu s 25 dalšími delegacemi představila společný pracovní dokument o strategické nutnosti rozšířit podporu sítě SOLVIT v rámci služby Your Europe – Poradenství (YEA).
Francouzská delegace ministry informovala o posledním zasedání ministerské aliance pro energeticky náročná průmyslová odvětví.
Bulharská, česká, řecká, polská a rumunská delegace vystoupily s prezentací o dopadu systému EU ETS na energeticky náročná průmyslová odvětví.
Nizozemská, finská, francouzská, portugalská a švédská delegace ministry informovaly o evropském aktu o výrobcích jakožto základním prvku jednotného trhu.
Nizozemská, španělská a slovenská delegace informovaly ministry o obtížích pro podniky podle obecného nařízení o blokových výjimkách.
Komise prezentovala nejnovější vývoj strategie pro jednotný trh rok po jejím zahájení a o dalších plánovaných krocích.
Komise představila návrh revize pokynů pro spojování podniků, který byl přijat dne 30. dubna.
Irská delegace oznámila priority nastupujícího předsednictví v oblasti průmyslu a vnitřního trhu.
