Průmyslová politika EU

Evropská průmyslová strategie

Cílem EU je zvýšit globální konkurenceschopnost svých průmyslových odvětví a proměnit je v hnací sílu umožňující změny, inovace a růst.

Průmyslová strategie pro Evropu se zaměřuje na tři oblasti:

• řešení problematiky strategických závislostí EU
• posílení odolnosti jednotného trhu
• urychlení ekologické a digitální transformace

V rámci průmyslového plánu Zelené dohody byly navrženy další iniciativy s cílem urychlit transformaci v průmysl s nulovými čistými emisemi a nasměrovat Evropu na cestu ke klimatické neutralitě.

Kromě toho Komise v rámci Kompasu konkurenceschopnosti navrhla Dohodu o čistém průmyslu a akt o akcelerátoru průmyslu, které mají výrobcům pomoci přejít na čistou výrobu a technologie, podpořit výrobu a posílit růst a konkurenceschopnost EU.

Strategická autonomie

Strategická autonomie spočívá ve snížení závislosti EU na ostatních, například v případě kritických materiálů a technologií, potravin, infrastruktury a bezpečnosti.

Představuje také příležitost k rozvoji trhů, produktů a služeb a ke zvýšení konkurenceschopnosti v EU.

V průmyslové strategii se navrhuje:

• usilovat o diverzifikovaná mezinárodní partnerství, která pomáhají budovat hospodářskou odolnost prostřednictvím investic a obchodu
• podporovat nové průmyslové aliance ve strategických oblastech, které jsou atraktivní pro soukromé investory a přispívají k vytváření pracovních míst
• monitorovat strategické závislosti

Kritické suroviny

Akt o kritických surovinách, který byl přijat v březnu 2024, má za cíl:

• zvýšit a diverzifikovat dodávky kritických surovin do EU
• zlepšit oběhovost včetně recyklace
• podpořit výzkum a inovace v oblasti účinného využívání zdrojů a vývoje náhrad

Pokud jde o roční spotřebu v EU, stanovila Unie tyto cíle pro rok 2030:

• nejméně 10 % pokryto z těžby v EU
• nejméně 40 % ze zpracování v EU
• nejméně 25 % z domácí recyklace

Odvětví čipů

Evropský akt o čipech reaguje na klíčové výzvy, jimž čelí polovodičový průmysl, přičemž jeho cílem je:

• zmírnit nedostatky
• posílit bezpečnost dodávek v EU a snížit její závislost na zahraničních aktérech
• vytvářet kvalitní pracovní místa a obchodní příležitosti

Cílem je do roku 2030 zdvojnásobit podíl EU na globálním trhu polovodičů.

Odolnost jednotného trhu

EU přijala akt pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu, který poskytuje strukturovaný rámec pro předvídání závažných narušení vnitřního trhu EU, přípravu a reakci na ně.

Cílem EU je prostřednictvím tohoto aktu:

• posílit svůj vnitřní trh prováděním proaktivních opatření, která umožní účinnou reakci na mimořádné situace
• chránit kritické dodavatelské řetězce
• zajistit nadále volný pohyb zboží, služeb a osob

Produkty technologií pro nulové čisté emise

Díky aktu o průmyslu pro nulové čisté emise EU rozšíří výrobu čistých technologií v EU.

Tato nová pravidla zjednoduší podmínky pro investice do ekologických technologií.

Cílem je pokrýt 40 % potřeb EU produkty strategických technologií pro nulové čisté emise, jako jsou solární fotovoltaické panely, větrné turbíny, baterie a tepelná čerpadla.

Tento akt urychlí pokrok při plnění klimatických a energetických cílů EU a zároveň posílí konkurenceschopnost jejího průmyslu, vytvoří kvalitní pracovní místa a podpoří unijní úsilí o dosažení energetické nezávislosti.

Trh s elektřinou

Účelem reformy uspořádání trhu s elektřinou je:

• snížit závislost cen elektřiny na volatilních cenách fosilních paliv
• chránit spotřebitele před prudkým nárůstem cen
• urychlit zavádění energie z obnovitelných zdrojů

Reforma zároveň přinese větší stabilitu podnikům a posílí jejich konkurenceschopnost.

Další informace