Videokonference ministrů pro rozvoj, 23. listopadu 2020

Hlavní výsledky

Zmírnění dluhového břemene a cíle udržitelného rozvoje

Ministři zemí EU odpovědní za rozvoj jednali o otázce zmírnění dluhového břemene a o investicích a cílech udržitelného rozvoje, zvláště v souvislosti s globální reakcí na COVID-19 a úsilím o oživení.

Musíme se vyhnout situaci, kdy by některé země v platební neschopnosti mohly vyvolat plnohodnotnou dluhovou krizi, jež by měla ještě ničivější důsledky pro globální ekonomiku. Je třeba jednat rychle – čas běží. Zmírnění dluhového břemene – bude-li dobře řízené – je v zájmu nás všech.

Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Ministři vzali na vědomí skutečnost, že mnohé země, které se potýkají s neudržitelnou mírou zadlužení, včetně některých zemí se středními příjmy, jež nyní čelí riziku zadlužení, jsou důsledky pandemie COVID-19 zasaženy ještě výrazněji. Ministři se shodli na tom, že je třeba zabránit situacím, kdy by země v platební neschopnosti mohly potenciálně vyvolat plnohodnotnou dluhovou krizi.

Jednání se zúčastnila i generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Ta poukázala na rozsah a povahu nárůstu zadlužení, k němuž dochází po celém světě, a na nebezpečné vzájemné působení mezi dopady pandemie a hospodářskou újmou, kterou způsobuje.

Do diskuse rovněž přispěli prezident Evropské investiční banky (EIB), prezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a předseda Pařížského klubu.

Ministři se rovněž zabývali tím, jak by tým Evropa, který tvoří EU, její členské státy, jejich diplomatická síť, finanční instituce včetně národních rozvojových bank a prováděcí agentury, jakož i EIB a EBRD, mohl nejlépe doplnit úsilí o zmírnění dluhového břemene na mnohostranné úrovni i na úrovni jednotlivých zemí a podpořit partnerské země při přípravě odolného, udržitelného a ekologického oživení.

Vysoký představitel oznámil, že EU přispěje 183 miliony eur do svěřenského fondu MMF pro omezování a zmírňování důsledků katastrof s cílem uvolnit fiskální prostor ve 29 zemích, čímž se EU stane největším přispěvatelem.

Genderová rovnost a posilování postavení žen

Ministři zemí EU odpovědní za rozvoj poté jednali o tom, jakým způsobem lze prosazovat genderovou rovnost a posílení postavení žen v rámci veškeré vnější činnosti, a to s ohledem na připravované společné sdělení o akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů III s názvem „Ambiciózní agenda pro genderovou rovnost a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU“, plánované na 25. listopadu 2020.

Ministři vyslali jasný signál, že EU je odhodlána urychlit své úsilí a chránit a prosazovat lidská práva žen a dívek tím, že bude působit ve všech oblastech vnější činnosti EU, včetně obchodu, Zelené dohody a agendy pro ženy, mír a bezpečnost.

Ministři se shodli na tom, že EU by měla i nadále jít příkladem a prostřednictvím konkrétních opatření zajistit, aby práva, ochrana a hlas žen a dívek stály v celosvětovém měřítku ve středu pozornosti.

Jiné záležitosti

Ministři byli informováni o aktuálním stavu jednání o dohodě pro období po skončení platnosti dohody z Cotonou, tj. moderní a komplexní dohodě, která by poskytla základ pro budoucí vztahy mezi EU a partnerskými zeměmi AKT v subsaharské Africe, Karibiku a Tichomoří; jednání vstupují do závěrečné fáze.

Byli rovněž informováni o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) a výhledu rozvojové spolupráce EU v Tanzanii.

V souvislosti s videokonferencí Rada písemným postupem schválila závěry o zvláštní zprávě Účetního dvora č. 14/2020 o rozvojové pomoci EU pro Keňu.

• Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora 14/2020 o rozvojové pomoci EU pro Keňu – závěry Rady (20. listopadu 2020)