"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Videokonference ministrů zahraničních věcí, 19. listopadu 2020
Hlavní výsledky
Aktuální dění
Situace v Bělorusku se nadále zhoršuje; represe státu vůči lidem se nezastavily. Dnes jsme se dohodli, že v reakci na brutalitu orgánů a na podporu demokratických práv běloruského lidu budeme pokračovat v přípravách dalšího kola sankcí.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Ministři zahraničních věcí EU jednali o zhoršující se situaci v Bělorusku a o pokračujících represích namířených proti demonstrantům a dohodli se na pokračování třetího balíčku sankcí.
Ministři měli rovněž první příležitost k výměně názorů na výsledek letošních voleb ve Spojených státech a na celkové směřování transatlantických vztahů. Jednání o této otázce budou pokračovat na ministerské úrovni dne 7. prosince.
Rovněž se hovořilo o nadcházející mezinárodní dárcovské konferenci věnované Afghánistánu, která se bude konat ve dnech 23. a 24. listopadu. Vysoký představitel zdůraznil, že EU je odhodlána poskytnout mírovému procesu v Afghánistánupozitivní impuls a vyjádřit prostřednictvím finančního závazku jednoznačnou solidaritu s afghánským lidem.
Ministři měli rovněž příležitost jednat o situaci v Náhorním Karabachu, k níž EU vydala prohlášení. Připomenula v něm význam, který přikládá urovnání tohoto konfliktu, a připravenost EU angažovat se v úsilí o dosažení trvalého míru v celém klíčovém regionu ve svém sousedství.
Vysoký představitel poté informoval ministry o Libyi, kde byly podniknuty určité povzbudivé kroky, ale situace zůstává i nadále nestabilní. Věnoval se rovněž Etiopii. Pokud jde o situaci v regionu Tigray, ministři byli hluboce znepokojeni etnicky cíleným násilím, zprávami o údajných brutálních činech a porušováním lidských práv a vyzvali všechny strany, aby se zdržely násilí a vrátily se k dialogu.
Na závěr ministři jednali o dalším zhoršování situace ve východním Středomoří a znovu potvrdili solidaritu EU s Kyprem a Řeckem. Nedávné kroky a prohlášení Turecka týkající se Kypru byly považovány za činnosti, které jsou v rozporu s rezolucemi OSN a vyvolávají další napětí.
Multilateralismus
Ministři jednali o tom, jak může EU pomoci chránit a modernizovat mnohostranný systém, aby bylo možné prostřednictvím tohoto systému posílit spolupráci při řešení globálních výzev a podpořit reformy tam, kde je to zapotřebí. Ministři dále poskytli pokyny ohledně toho, jak může EU nejlépe podporovat své hodnoty a prosazovat své zájmy na mnohostranných fórech.
Dnešní jednání bude podkladem pro nadcházející práci na společném sdělení vysokého představitele a Komise o posílení příspěvku EU k multilateralismu založenému na pravidlech, plánovaném na první pololetí roku 2021.
Jiné záležitosti
V rámci videokonference si ministři vyměnili názory s palestinským ministrem zahraničí Rijádem Málkím na situaci v Palestině, mírový proces na Blízkém východě a dvoustranné vztahy.
Ministři uvítali zejména nedávné rozhodnutí palestinské samosprávy obnovit spolupráci a dialog s Izraelem, znovu zdůraznili evropskou podporu vyjednanému dvoustátnímu řešení a jednali o tom, jak může EU přispět k vytvoření lepších podmínek pro obnovení jednání mezi Izraelci a Palestinci.
Před konáním videokonference Rada schválila akční plán pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024, který obsahuje hlavní priority EU, pokud jde o dosažení pokroku a ochrany v oblasti lidských práv a demokracie v rámci vnější činnosti EU.