"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (vnitřní věci), 4. června 2026
Hlavní výsledky
Migrace
Ministři vnitra zhodnotili provádění Paktu o azylu a migraci před jeho vstupem v platnost dne 12. června v návaznosti na aktuální informace Komise. Přezkoumali rovněž pokrok při zavádění nového systému Eurodac, který bude uveden do provozu téhož dne.
Kyperské předsednictví oznámilo, že ministři připomenou vstup Paktu o azylu a migraci v platnost na ministerské konferenci v Nikósii dne 12. června. Pakt zefektivní společný evropský azylový systém díky rychlejším postupům a jasnějším pravidlům, pokud jde o sdílení odpovědnosti a solidaritu mezi členskými státy. V dlouhodobém horizontu rovněž přispěje ke snížení migračního tlaku.
Dne 12. června se otevře nová kapitola v oblasti řízení migrace v rámci EU. Zahájení Paktu o migraci a azylu je významným úspěchem a svědčí o naší schopnosti nalézt společná řešení sdílených výzev. Kyperské předsednictví učinilo z provádění paktu jednu ze svých nejvyšších priorit a intenzivně jsme pracovali na zajištění jeho úspěšného zahájení. Pakt posílí schopnost EU monitorovat a spravovat své vnější hranice a zajistí efektivnější postupy v oblasti migračních a azylových řízení.
Nicholas A. Ioannides, vedoucí ministerského úřadu pro migraci a mezinárodní ochranu Kyperské republiky
Ministři si vyměnili názory na vnější rozměr migrace, přičemž se zaměřili zejména na nedostatečnou spolupráci se Somálskem v oblasti zpětného přebírání jeho občanů. Počet somálských státních příslušníků neoprávněně přicházejících do EU se mezi lety 2024 a 2025 více než zdvojnásobil, přičemž mnoho cest zprostředkovávaly převaděčské sítě. V této souvislosti poskytli ministři pokyny ohledně dalšího postupu, pokud jde o omezující vízová opatření navrhovaná Komisí. Jednali rovněž o tom, jak by EU mohla posílit svou reakci na sítě převaděčů migrantů, a to jak v Somálsku, tak v tranzitních zemích.
Ministři byli rovněž informováni o migračním tlaku v oblasti Lamanšského průlivu a Severního moře. Zatímco počet nelegálních vstupů do EU se v roce 2026 ve srovnání s rokem 2025 obecně snížil, počet nedovolených překročení hranic podél Lamanšského průlivu je i nadále vysoký a vzbuzuje znepokojení. Jednání ministrů by měla Komisi pomoci dokončit akční plán pro trasu přes Lamanšský průliv.
Ministři vnitra jednali v návaznosti na prezentaci zprávy Komise o stavu Schengenu 2026, která hodnotí provádění schengenského acquis v uplynulém roce, o obecné situaci schengenského prostoru. Jeho účinné provádění má i nadále klíčový význam pro řešení bezpečnostních výzev a zajištění ochrany vnějších hranic EU.
V této souvislosti si ministři vyměnili názory na prioritní opatření pro cyklus Schengenské rady na období 2026–2027 a schválili je. Cyklus na období 2026–2027 vychází z priorit předchozích let a odstraňuje zbývající nedostatky prostřednictvím cílených prioritních opatření. Několik členských států v tomto kontextu zdůraznilo, že je třeba posílit úlohu společné vízové politiky jako první linie bezpečnostních prověrek, která přispívá k účinné správě hranic.
Nový cyklus se bude i nadále zaměřovat na:
urychlení digitalizace postupů a systémů a zlepšení připravenosti rozsáhlých informačních systémů,
posílení odolnosti vnějších hranic a zvýšení účinnosti navracení,
zvyšování vnitřní bezpečnosti a současné úsilí o volný pohyb v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.
Během jednání některé členské státy upozornily na stanoviska Komise k přiměřenosti prodloužených kontrol na vnitřních hranicích ze strany několika členských států.
Ministři také posoudili pokrok, pokud jde o interoperabilitu rozsáhlých informačních systémů EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, včetně systému EES (Systém vstupu/výstupu) a systému ETIAS (Evropský systém pro cestovní informace a povolení). Komise a agentura eu-LISA poskytly aktuální informace o přípravných pracích. Ministři zdůraznili, že je třeba i nadále usilovat o to, aby se zabránilo zpožděním při provádění plánu interoperability.
Rada přijala závěry Rady o posílení správy Schengenu na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, které představují významný příspěvek k dalšímu posílení účinnosti, koordinace a odolnosti správy Schengenu na vnitrostátní úrovni i na úrovni Evropské unie.
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
Rada v reakci na rostoucí zdravotní, bezpečnostní a společenské výzvy, které představuje užívání drog a obchod s nimi a které mohou ohrozit fungování naší demokracie a právní stát, schválila rámec pro provádění Strategie EU pro oblast drog. Jakožto součást prováděcího rámce Rada potvrdila nový akční plán EU proti obchodu s drogami a konkrétní opatření k plnění klíčových priorit zaměřených na omezování užívání drog a nepříznivých důsledků s nimi souvisejících. Tato diskuse je důležitá vzhledem k červnovému zasedání Evropské rady, na němž se budou vedoucí představitelé vůbec poprvé zabývat výzvami spojenými s užíváním drog a obchodováním s nimi.
Během pracovního oběda se ministři zabývali budoucím právním postavením vysídlených osob z Ukrajiny a poskytli pokyny před očekávaným návrhem Komise na prodloužení dočasné ochrany. Diskuse se týkaly zachování nebo omezení rozsahu budoucího prodloužení, včetně omezení působnosti pro muže ve věku branné povinnosti, kteří nesmí opustit území Ukrajiny. Stávající dočasná ochrana platí do 4. března 2027.
V rámci uzavřeného zasedání ministři jednali o dopadech současného geopolitického prostředí na EU se zaměřením na důsledky celkové situace na Blízkém východě a konflikt v Íránu.
Ministři rovněž zhodnotili celkovou bezpečnostní situaci. V krátkém videu byly představeny úspěchy dosažené v rámci minulého cyklu EMPACT (Evropská multidisciplinární platforma pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti) na období 2022–2025. Komise rovněž představila průřezové bezpečnostní trendy.
Ministři poté jednali o aspektech vnitřní bezpečnosti, které by měly být zohledněny v připravované Evropské bezpečnostní strategii. Ministři v zásadě podpořili:
systematické začleňování bezpečnostních aspektů do všech právních předpisů, politik a programů EU;
strukturovanou spolupráci mezi aktéry v oblasti bezpečnosti, včetně lepšího bezpečného sdílení informací
a posílení rozměru vnější bezpečnosti v boji proti terorismu a organizované trestné činnosti.
Několik ministrů se rovněž zabývalo řešením hybridních hrozeb a ochranou kritické infrastruktury.
V rámci bodu „Jiné záležitosti“ informovalo Finsko ministry o činnosti Evropské koalice pro civilní připravenost a odolnost. Tuto koalici vytvořilo Nizozemsko v roce 2025 s cílem propojit členské státy, které v tomto směru podporují větší koordinaci na úrovni EU.
Chorvatsko informovalo o výsledku zasedání ministrů vnitra MED9, které se konalo ve dnech 18. a 19. května. Jednání se zaměřila na migrační výzvy, které mají dopad na členské státy v přední linii i širší středomořský region.
Irsko představilo svůj pracovní program předsednictví.
