Schengenský prostor: souvislosti

Co je to Schengen?

Schengenský prostor je jedním z hlavních úspěchů evropského projektu. Jeho počátky sahají do roku 1985, kdy se jednalo o mezivládní projekt pěti zemí EU – Francie, Německa, Belgie, Nizozemska a Lucemburska –, a postupně se rozšiřoval a stal se největším prostorem na světě, ve kterém lze cestovat bez omezení.

Které země jsou součástí schengenského prostoru?

Rozloha schengenského prostoru dnes činí více než 4 miliony kilometrů čtverečních a žije v něm přes 450 milionů obyvatel. Jeho součástí je 29 zemí:

• 25 z 27 členských států EU
• všechny členské státy Evropského sdružení volného obchodu (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko)

Dne 30. prosince 2023 se Rada dohodla na zrušení kontrol na vnitřních vzdušných a námořních hranicích s Bulharskem a Rumunskem. Dne 12. prosince 2024 Rada rozhodla o zrušení kontrol osob rovněž na vnitřních pozemních hranicích s oběma zeměmi a mezi nimi. V důsledku toho jsou od 1. ledna 2025 Bulharsko a Rumunsko plně součástí schengenského prostoru.

• Schengenský prostor: Rada rozhodla o zrušení kontrol na pozemních hranicích s Bulharskem a Rumunskem (tisková zpráva, 12. prosince 2024)

Dosud nebyly zrušeny kontroly na vnitřních hranicích s Kyprem a Irsko není součástí schengenského prostoru.

Jaké jsou výhody schengenského prostoru?

Schengenský prostor umožňuje více než 450 milionům lidí volně cestovat mezi členskými státy bez hraničních kontrol.

Každý den překračuje vnitřní hranice přibližně 3,5 milionu lidí za účelem práce, studia nebo návštěv rodiny a přátel a téměř 1,7 milionu lidí v jedné zemi schengenského prostoru žije a v jiné zemi tohoto prostoru pracuje.

Odhaduje se, že Evropané každoročně podniknou v rámci schengenského prostoru 1,25 miliardy cest, což je rovněž velmi přínosné pro odvětví cestovního ruchu a kultury.

Schengenský prostor přináší značné hospodářské výhody všem občanům a podnikům v jeho zúčastněných státech. Je koncipován jako základ Evropské unie a jednotného trhu jako celku.

Mohou státní příslušníci třetích zemí využívat výhod schengenského prostoru?

Státní příslušníci třetích zemí, kteří v EU žijí nebo do ní přijíždějí jako turisté, v rámci studentské výměny nebo pracovně, rovněž mohou cestovat přes země schengenského prostoru, aniž by se museli podrobit hraniční kontrole.

Pro cestující, kteří projíždějí schengenským prostorem nebo mají v úmyslu v něm krátkou dobu pobývat, zavedla EU společná vízová pravidla.

Společná vízová politika EU je nezbytná pro efektivní fungování schengenského prostoru bez hraničních kontrol, neboť usnadňuje vstup osob do EU a současně zvyšuje vnitřní bezpečnost.

• Vízová politika EU (souvislosti)
• Vízové dohody EU se zeměmi mimo EU (infografika)

Jak Schengen zlepšil bezpečnost v EU?

Jedním z hlavních cílů schengenského prostoru je chránit své občany prostřednictvím intenzivnější spolupráce mezi policejními silami, celními orgány a orgány provádějícími ochranu vnějších hranic všech členských států. Tyto nové formy spolupráce byly zavedeny s cílem kompenzovat jakékoli riziko bezpečnostního deficitu vyplývající ze zrušení kontrol na vnitřních hranicích.

V rámci spolupráce v oblasti prosazování práva schengenský prostor umožňuje:

• zdokonalené komunikační systémy mezi policejními složkami
• pronásledování pachatelů trestné činnosti
• přeshraniční sledování podezřelých osob
• vzájemnou operativní pomoc
• přímou výměnu informací mezi policejními orgány

Jedná se o obrovskou výhodu v boji proti terorismu a závažné a organizované trestné činnosti, včetně obchodování s lidmi a nelegální migrace.

Jak se země připojují k schengenskému prostoru?

Země, které se chtějí k schengenskému prostoru připojit, musí splnit seznam předběžných podmínek. Musí:

• uplatňovat společný soubor schengenských pravidel (tzv. „schengenské acquis“), např. pokud jde o kontroly na hranicích, vydávání víz, policejní spolupráci a ochranu osobních údajů,
• převzít odpovědnost za kontrolu vnějších hranic jménem jiných zemí schengenského prostoru a za vydávání jednotných schengenských víz,
• účinně spolupracovat s donucovacími orgány v jiných zemích schengenského prostoru s cílem zachovat vysokou úroveň bezpečnosti po zrušení kontrol na vnitřních hranicích,
• připojit se k Schengenskému informačnímu systému (SIS) a využívat jej.

Země, které se chtějí k schengenskému prostoru připojit, musí projít řadou hodnocení s cílem určit, zda splňují podmínky nezbytné pro uplatňování schengenských pravidel.

Jakmile hodnocení potvrdí, že členský stát je připraven připojit se k schengenskému prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích, musí všechny ostatní členské státy schengenského prostoru po konzultaci s Evropským parlamentem toto rozhodnutí jednomyslně schválit.

Je možné v rámci schengenského prostoru znovu zavést hraniční kontroly?

Několik zemí EU se v období let 2020 až 2022 rozhodlo znovu zavést kontroly na vnitřních hranicích v souvislosti s onemocněním COVID-19. Kontroly byly rovněž znovu zavedeny za jiných okolností, mimo jiné v roce 2015 po teroristických útocích nebo v souvislosti se zvýšením migračních toků do EU.

Znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích by mělo být použito pouze v krajním případě.

Mimořádné situace

Schengenský hraniční kodex umožňuje členským státům, aby v případě výjimečných okolností, které ohrožují celkové fungování schengenského prostoru, znovu zavedly kontroly na některých vnitřních hranicích.

V takových situacích může Rada na základě návrhu Evropské komise doporučit jednomu nebo několika členským státům, aby znovu zavedly hraniční kontroly.

Kontroly zavedené v případě mimořádných okolností musí schválit Rada.

Reakce na závažnou hrozbu

Schengenský hraniční kodex rovněž stanoví, že členské státy mohou zavést dočasné hraniční kontroly v reakci na závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost.

V takovém případě musí dotčený členský stát informovat Komisi a ostatní země EU nejméně čtyři týdny před zavedením kontrol, nebo v kratší lhůtě, nejsou-li okolnosti předem známy. Toto znovuzavedení vnitřních kontrol nevyžaduje souhlas Rady.

Jak jsou chráněny vnější hranice schengenského prostoru?

EU a její členské státy zavedly konkrétní opatření k zajištění bezpečnosti Evropy a posílení vnějších hranic EU.

Patří mezi ně například vytvoření Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a rozvoj Schengenského informačního systému (SIS).

Orgány v celé EU používají SIS pro vkládání nebo konzultaci záznamů o hledaných či pohřešovaných osobách a věcech. Systém obsahuje přibližně 86,5 milionu záznamů a v roce 2022 orgány uskutečnily 35 milionů konzultací denně.

Schengenský informační systém rovněž poskytuje orgánům pokyny ke způsobu reakce v případě, že je určitá osoba nebo věc nalezena, například:

• zatčení hledané osoby,
• ochrana zranitelné pohřešované osoby,
• zabavení nezákonné nebo odcizené věci.

Jsou modernizovány nebo vyvíjeny následující nástroje IT, které pomohou v boji proti trestné činnosti a zabezpečení hranic:

• Vízový informační systém (VIS)
• Systém vstupu/výstupu (EES)
• Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS)

• Posílení vnějších hranic EU (souvislosti)
• Informační systémy pro boj proti trestné činnosti a ochranu hranic EU (souvislosti)

• Schengenský prostor: Rada přijala aktualizaci Schengenského hraničního kodexu (tisková zpráva, 24. května 2024)
• Schengenský prostor: Rada a Evropský parlament se dohodly na aktualizaci hraničního kodexu EU (tisková zpráva, 6. února 2024)
• Schengenský hraniční kodex: Rada přijala obecný přístup (tisková zpráva, 10. června 2022)