Odvětví čipů v EU

Co jsou čipy a proč jsou důležité?

Mikročipy (nazývané také čipy nebo polovodiče) jsou mikroskopické sady elektronických obvodů vytvořené na miniaturní křemíkové destičce.

Čipy představují DNA moderních technologií – jsou schopny zachycovat, ukládat, zpracovávat a spravovat data, a hrají tak zásadní roli v široké škále každodenních a kritických aplikací.

Každodenní život

Díky čipům fungují naše chytré telefony, notebooky, herní konzole, modemy, televizory a domácí spotřebiče.

Kritické aplikace

Čipy mají klíčový význam pro automobilový průmysl, letectví a zdravotní péči, včetně zdravotnického diagnostického vybavení.

Klíčové infrastruktury

Čipy plní zásadní úlohu v oblasti energetiky, obrany, mobility, dat a komunikačních systémů.

Čipy mají rovněž zásadní význam pro ambice EU stát se světovým lídrem v oblasti umělé inteligence a poskytnou základ pro technologie, které budou klíčové pro posílení konkurenceschopnosti EU – od aplikací umělé inteligence a cloudové infrastruktury až po drony, propojená vozidla a průmyslovou robotiku.

Celosvětový trh s polovodiči se rychle vyvíjí. Polovodiče byly v roce 2025 po ropě a vozidlech třetí nejobchodovanější komoditou na světě.

Očekává se, že do roku 2030 dosáhne celosvětový trh s polovodiči objemu 1,37 bilionu eur, přičemž komponenty související s umělou inteligencí budou tvořit přibližně 70 % tohoto růstu.

Spotřeba polovodičů v EU dosáhla 41,1 miliardy eur, což odpovídá 10,5 % celosvětových dodávek. EU však vyrábí méně než 10 % polovodičů z celosvětové produkce.

Kromě toho má téměř 80 % dodavatelů polovodičových firem v EU sídlo mimo EU.

Tři pilíře

Iniciativa Čipy pro Evropu

Tato iniciativa podporuje budování rozsáhlých technologických kapacit a inovace.

Bezpečnost dodávek a odolnost

Tento ústřední aspekt má přilákat zvýšené investice a zajistit spolehlivý dodavatelský řetězec pro výrobu polovodičů.

Sytém monitorování a reakce na krize

Tento systém pomáhá předvídat nedostatky a koordinovat reakce během krizí, což EU umožňuje rychle reagovat na výpadky v dodávkách.

Evropský akt o čipech je zásadním krokem k zajištění konkurenceschopnosti regionu na světovém trhu s polovodiči a zároveň k zajištění technologické budoucnosti Evropy.

Podle hodnocení Komise pomohl akt o čipech mobilizovat veřejné i soukromé investice ve výši více než 52 miliard eur a vytvořil odhadem 46 000 přímých i nepřímých pracovních míst.

Další posílení technologické suverenity EU

Navzdory pokroku dosaženému díky evropskému aktu o čipech je EU i nadále závislá na třetích zemích v klíčových oblastech, jako je pokročilá výroba čipů a navrhování polovodičů. EU je například v případě nejmodernějších špičkových čipů do 5 nanometrů (včetně čipů pro umělou inteligenci) téměř plně závislá na Spojených státech a Asii.

Dne 3. června 2026 předložila Komise návrh evropského aktu o čipech 2.0. Na základě původního aktu o čipech a jeho třípilířové struktury se tato iniciativa, která je součástí balíčku týkajícího se evropské technologické suverenity, snaží posílit postavení EU v globálním hodnotovém řetězci polovodičů.

Cílem je rovněž podpořit rozvoj špičkových technologií, zejména aplikací umělé inteligence a cloudových technologií, a zároveň posílit odolnost a snížit zranitelnost dodavatelského řetězce.

Kromě toho se návrh zaměřuje na zlepšení bezpečnosti dodavatelského řetězce a zajištění stabilních dodávek.

Rada a Parlament v současné době vymezují své postoje k návrhu evropského aktu o čipech 2.0. Po přijetí budou jednat o konečné podobě nařízení.

• Evropský akt o čipech 2.0, návrh Komise

Další informace