"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Slovinský ministr zemědělství, lesnictví a výživy Jože Podgoršek představil priority předsednictví v oblasti zemědělství a rybolovu. Mezi tyto priority patří strategie EU v oblasti lesnictví, udržitelné zemědělství a rozvoj venkova (digitalizace, demografické výzvy a úloha žen), zlepšení postavení zemědělců v rámci potravinového řetězce, biologická rozmanitost a označování potravin (včetně směsí medu). Předsednictví bude rovněž usilovat o dokončení práce na nejdůležitějších projednávaných legislativních návrzích, včetně nařízení o kontrole rybolovu a reformy společné zemědělské politiky.
Máme před sebou několik rušných měsíců, ale těšíme se na výzvy a příležitosti, které předsednictví Rady přinese. Chceme pokročit se strategií „Od zemědělce ke spotřebiteli“, zajistit udržitelné potravinové systémy a vytvořit dlouhodobou vizi pro venkovské oblasti. Jsme rovněž odhodláni poskytnout zemědělcům EU jistotu tím, že před koncem našeho mandátu dokončíme reformu společné zemědělské politiky.
Jože Podgoršek, slovinský ministr zemědělství, lesnictví a výživy
Akční plán pro ekologickou produkci
Ministři vyjádřili podporu akčnímu plánu Komise pro podporu ekologické produkce i závěrům Rady týkajícím se tohoto plánu. Mnoho delegací ve svých vystoupeních poukázalo na řadu různých aspektů plánu, včetně potřeby zvýšit poptávku po ekologických produktech tím, že se zlepší informovanost spotřebitelů a veřejné instituce, jako jsou školy, budou podporovány v tom, aby ve svých jídelnách nabízely ekologické potraviny. Řada členských států rovněž zdůraznila, že jednotlivé členské státy mají odlišné výchozí pozice a že je třeba vzít tyto rozdíly v potaz.
V rámci strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, která je součástí Zelené dohody pro Evropu, stanovila Evropská komise cíl „do roku 2030 využívat nejméně 25 % zemědělské půdy v EU k ekologickému zemědělství a významně rozšířit ekologickou akvakulturu“. V zájmu dosažení tohoto cíle, a aby pomohla odvětví ekologického zemědělství plně rozvinout svůj potenciál, předložila Komise akční plán pro ekologickou produkci v EU.
Ministři obdrželi od Komise informace o zemědělských otázkách souvisejících s obchodem, včetně dopadů krize COVID-19 a brexitu, nejnovějšího vývoje obchodních vztahů EU s USA a probíhajících jednání o nových dohodách o volném obchodu s Austrálií, Chile a Novým Zélandem. S ohledem na nadcházející Konferenci ministrů WTO byl rovněž projednán nejnovější vývoj jednání o zemědělství, která v rámci WTO probíhají. Řada delegací se ve svých vystoupeních vyjádřila k různým otázkám, jako je potřeba zajistit, aby zemědělské produkty dovážené ze zemí mimo EU splňovaly stejné normy jako produkty EU, pokud jde o opatření v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a životního prostředí, význam zvýšení transparentnosti v rámci obchodu se zemědělskými produkty a potřeba, aby EU nastavila na celosvětové úrovni standard, pokud jde o zemědělství, které je environmentálně, sociálně a ekonomicky udržitelné.
Jiné záležitosti
Ukončení klecového chovu
Ministři jednali o reakci EU na evropskou občanskou iniciativu s názvem „Konec doby klecové“ („End the Cage Age“). Cílem této kampaně, při níž bylo získáno 1,4 milionu podpisů z celé EU, je zákaz klecového chovu hospodářských zvířat, jako jsou slepice, králíci, husy, kachny, samice prasat a telata. Mnoho delegací ve svých vystoupeních vyjádřilo této iniciativě podporu, ale poukázaly rovněž na to, že tento krok by mohl mít negativní dopad na zemědělce, a to jak pokud jde o náklady na přechod k jiným způsobům chovu, tak o ztrátu konkurenceschopnosti ve vztahu k zemím mimo EU. Vyzvaly proto Komisi, aby provedla úplné posouzení dopadů této iniciativy a zemědělcům, kteří přecházejí od klecových systémů k jiným způsobům chovu, poskytla finanční prostředky. Závěrem poukázaly na to, že stejné normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat je třeba uplatňovat i na zemědělské produkty dovážené ze zemí mimo EU.
Na témže zasedání ministři jednali rovněž o dvou dalších bodech v rámci „Jiných záležitostí“ týkajících se dobrých životních podmínek zvířat: zabíjení samců kuřat v odvětví vajec a přechodu ke standardizaci pravidel týkajících se dobrých životních podmínek krůt v rámci všech členských států. Mnohé delegace vyjádřily těmto iniciativám podporu, zároveň však zdůraznily, že všechna opatření musí být založena na nejnovějších vědeckých údajích a je třeba zajistit, aby produkty dovážené ze zemí mimo EU splňovaly stejné normy.
Ministři dnes zareagovali na přání občanů EU tím, že vyjádřili podporu zákazu klecového chovu velkého počtu druhů hospodářských zvířat. Podporujeme rozhodnutí Komise, aby bylo na základě studie o environmentálních a socioekonomických důsledcích postupného ukončení používání klecí vypracováno posouzení dopadů této iniciativy, které zohlední přínosy pro dobré životní podmínky zvířat, sociální a ekonomické potřeby zemědělského odvětví EU (včetně malých zemědělských podniků), dimenzi mezinárodního obchodu a environmentální aspekty.
Jože Podgoršek, slovinský ministr zemědělství, lesnictví a výživy
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
Ministři obdrželi od řady delegací informace o otázkách týkajících se extrémních povětrnostních podmínek a o dalších otázkách, které mají nepříznivý dopad na evropské zemědělství. Mezi tyto otázky patřily dopady silných mrazů na olivovníky v Řecku, nedávné lesní požáry na Kypru, dopad nedávných povodní v několika členských státech, vysoké ceny krmiv a jejich důsledky pro odvětví živočišné výroby, význam investic do včelařství a nedávný výskyt afrického moru u domácích prasat v Německu.
K delegacím se během pracovního oběda připojil prostřednictvím videokonference rovněž Tom Vilsack, ministr zemědělství Spojených států amerických. Mezi projednávaná témata patřila opatření v oblasti klimatu, udržitelné potravinové systémy a nadcházející summit OSN o potravinových systémech v New Yorku.