"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro zemědělství a rybolov, 11.–12. října 2021
Hlavní výsledky
Rybolov
Rybolovná práva pro oblast Baltského moře na rok 2019
Rada se dohodla na celkovém přípustném odlovu (TAC) a kvótách členských států na rok 2020 pro deset komerčně nejvýznamnějších rybích populací v Baltském moři. Dohoda určuje množství jednotlivých druhů, která budou členské státy moci v roce 2022 odlovit, a rovněž stanoví určité podmínky pro rybářská plavidla působící v regionu.
Dohoda obsahuje řadu změn TAC z předchozího roku. Zejména:
vzhledem k nízké úrovni biomasy byl celkový přípustný odlov pro sledě obecného v západní části Baltského moře omezen na vedlejší úlovky a snížil se o 50 %; ve střední části Baltského moře se snížil o 45 %.
s ohledem na nelepšící se stav populací tresky obecné Rada i nadále stanovovala pouze specifický TAC pro vedlejší úlovky. Tak tomu bylo i v případě lososa obecného v hlavní pánvi, ačkoli TAC pro populace lososa obecného ve Finském zálivu mírně vzrostl.
TAC pro platýse evropského byl navýšen o 25 % a pro šprota obecného o 13 %.
Dnešní dohoda nastoluje rovnováhu mezi podporou rybářů a rybářek v EU a zajištěním dlouhodobé udržitelnosti rybích populací v oblasti Baltského moře. Vychází ze spolehlivých vědeckých doporučení a odráží závazek Rady prosazovat cíle společné rybářské politiky a zároveň se zabývat otázkami životního prostředí.
Jože Podgoršek, slovinský ministr zemědělství
Ministři si vyměnili názory na rybolovná práva pro populace sdílené se Spojeným královstvím na rok 2022. Po vystoupení Spojeného království z EU se v souladu s dohodou o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím mají konzultace se Spojeným královstvím o sdílených rybích populacích konat každoročně. Delegace poskytly Komisi pokyny ohledně postoje, který má EU v těchto konzultacích zaujmout. Zdůraznily zejména, že je potřeba, aby TAC vycházel z vědeckých doporučení a byl v souladu s cíli společné rybářské politiky, přičemž se zohlední hospodářské, sociální a environmentální aspekty udržitelnosti. Mnoho členských států rovněž zopakovalo, že je důležité vystupovat v těchto jednáních jednotně. Řada členských států v rámci zasedání podepsala politické prohlášení týkající se rozhodnutí Spojeného království neudělit licence k rybolovu značnému počtu francouzských rybářských plavidel ve vodách kolem ostrovů Jersey a Guernsey. Tímto prohlášením podpořily postoj Francie a apelovaly na Spojené království, aby dodržovalo ustanovení dohody o obchodu a spolupráci.
Konzultace mezi EU, Norskem a pobřežními státy o rybolovu v roce 2022
Ministři si vyměnili názory na konzultace s Norskem a pobřežními státy o rybolovných právech na rok 2022. Jednání s Norskem mají probíhat od poloviny října do konce listopadu, přičemž konzultace s pobřežními státy budou zahájeny koncem října. Delegace projednaly priority EU a připravily pro tyto konzultace půdu.
Účast EU na zasedání o tuňácích v Atlantiku
Ministři byli požádáni, aby Komisi poskytli pokyny ohledně postoje, který má EU zaujmout na výročním zasedání Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), jež se bude letos konat ve dnech 15. až 22. listopadu. Byla projednána mimo jiné navrhovaná opatření pro řízení tropických tuňáků (zejména tuňáka velkookého) a ochranu žraloka mako, obnovu populací tuňáka obecného a význam předcházení negativnímu dopadu na drobný a drobný rybolov. Komise ICCAT je odpovědná za zajištění dlouhodobého zachování a udržitelného využívání rybolovných zdrojů a za ochranu mořských ekosystémů. Její doporučení mají přímý dopad na roční rybolovná práva EU.
Zemědělství
Strategické plány SZP
V rámci reformované společné zemědělské politiky (SZP), která bude zahrnovat období 2023–2027, se členské státy vyzývají, aby připravily strategické plány s podrobnými informacemi o tom, jak budou provádět ustanovení této politiky. Ministři jednali o aktuálním stavu příprav svých plánů, určili problémy, s nimž je třeba v plánech počítat, a zhodnotili procesy veřejných konzultací s příslušnými zúčastněnými stranami, které se uskutečnily. Vyzvali rovněž Komisi, aby zaujala transparentní přístup k hodnocení plánů, například tím, že poskytne jasná hodnotící kritéria a zajistí, aby bylo zveřejněno co nejvíce pokynů.
Ministři si vyměnili názory na revizi obchodních norem EU pro zemědělské produkty. Zdůraznili význam obchodních norem a uznali, že je třeba prozkoumat způsoby jejich dalšího zlepšování, a to zejména s cílem přispět k větší udržitelnosti a zároveň poskytovat spotřebitelům jasné informace a zachovat konkurenceschopnost produktů EU na mezinárodním trhu. Řada z nich navíc podpořila návrh slovinského předsednictví s cílem revidovat pravidla pro označování směsí medu tak, aby byly na etiketě uváděny země původu medu použitého ve směsích.
V rámci obchodních norem EU jsou stanoveny minimální požadavky na produkty, s nimiž se obchoduje mezi podniky nebo které jsou prodávány spotřebitelům. Ve strategii EU „Od zemědělce ke spotřebiteli“ se předpokládá revize obchodních norem zaměřená na zvýšení udržitelnosti potravinového řetězce. Mezi další zvažované důvody patří rovněž potřeba některé normy modernizovat a uvést je do souladu s očekáváními spotřebitelů.
Aktualizace pravidel pro označování směsí medu je jednou z klíčových priorit slovinského předsednictví a podpora, kterou jí dnes členské státy vyjádřily, nás o další krok přibližuje k dosažení tohoto důležitého cíle.
Jože Podgoršek, slovinský ministr zemědělství
Ministři projednali sdělení Komise o nové Lesní strategii EU do roku 2030, které bylo zveřejněno 16. července 2021. Cílem této strategie, která vychází ze Zelené dohody pro Evropu, je adaptovat evropské lesy tak, aby byly schopny reagovat na hrozby, jako je změna klimatu, zachovat úlohu lesů jakožto propadů uhlíku a chránit a obnovit ekosystémy a zároveň zajistit udržitelné hospodaření s lesními zdroji.
Ministři tuto strategii uvítali, zdůraznili však, že je důležité dosáhnout rovnováhy mezi environmentálními cíli a zásadními hospodářskými a společenskými úlohami, které lesy v Evropě hrají. Zdůraznili, že strategie musí zohledňovat vnitrostátní specifika a stávající vnitrostátní strategie a opatření, a to při plném respektování zásady subsidiarity, a že by mělo být poskytnuto odpovídající financování. Očekává se, že Rada přijme závěry o této strategii na listopadovém zasedání Rady pro zemědělství a rybolov.
Proběhla výměna názorů na potenciální příspěvek odvětví zemědělství a lesnictví k realizaci nového balíčku „Fit for 55“. Ministři diskutovali o tom, jaké výzvy a příležitosti tato iniciativa představuje. Bylo poukázáno mimo jiné na možné překrývání s novou společnou zemědělskou politikou (SZP) a na potřebu zohlednit při stanovování cílů v oblasti klimatu odlišné výchozí pozice členských států. Jedním z klíčových sdělení ze strany ministrů bylo to, že by mělo být vždy zaručeno splnění prvořadého cíle SZP, jímž je potravinové zabezpečení. Řada delegací rovněž vyzvala, aby bylo provedeno posouzení dopadů uvedeného balíčku. Pokud jde o lesy, ministři uznali jejich zásadní úlohu při zajišťování propadů uhlíku a při zachovávání biologické rozmanitosti, zdůraznili však, že hlavním úkolem bude dosáhnout rovnováhy mezi ambicióznějšími environmentálními cíli pro odvětví lesnictví a sociálními a hospodářskými aspekty udržitelnosti lesů.
Balíček „Fit for 55“ je souborem vzájemně propojených návrhů, který Komise přijala dne 14. července s cílem snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % (ve srovnání s úrovněmi z roku 1990). Tři z uvedených návrhů mají jasnou vazbu na odvětví zemědělství a lesnictví, neboť zahrnují revizi tří klíčových právních předpisů:
nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF);
„Fit for 55“: jak EU promítne klimatické cíle do právních předpisů (Infografika)
Další témata na pořadu jednání
První den zasedání Rady obdrželi ministři od delegací informace o řadě témat, včetně nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu provozovaného Tureckem v řeckých teritoriálních vodách, vysoké ceny hnojiv, situace v odvětví vepřového masa, nedávného zasedání ministrů zemědělství skupiny G20, nadcházející revize evropské politiky jakosti a návrhu na rozšíření působnosti dočasného rámce pro státní podporu. Druhý den poskytlo předsednictví aktuální informace o nedávném summitu OSN o potravinových systémech, španělská delegace představila svého navrhovaného kandidáta na předsedu Výboru OSN pro celosvětové zajišťování potravin a dánská delegace vyzvala k revizi právních předpisů EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat.
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
Dnešní dohoda nastoluje rovnováhu mezi podporou rybářů a rybářek v EU a zajištěním dlouhodobé udržitelnosti rybích populací v oblasti Baltského moře. Vychází ze spolehlivých vědeckých doporučení a odráží závazek Rady prosazovat cíle společné rybářské politiky a zároveň se zabývat otázkami životního prostředí.
