Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, 8. 12. 2016, 8. prosince 2016

Hlavní výsledky

Zaměstnanost a sociální politika

Rada dosáhla obecného přístupu ohledně tří nových nařízení, jimiž se řídí Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop).

„Dnes se nám podařilo dosáhnout dohody, díky níž se zlepší účinné fungování tří evropských agentur, které se zabývají výzkumem různých aspektů života našich občanů. Budou upraveny tak, aby odpovídaly novým požadavkům, rozšíří se rozsah jejich úkolů a dojde k výraznému omezení byrokracie. Taková dohoda by nebyla možná bez otevřené a konstruktivní podpory ze strany všech členských států.“

Ján Richter, slovenský ministr práce, sociálních věcí a rodiny

Hlavním cílem těchto nařízení je aktualizovat cíle, úkoly a činnosti těchto agentur, aby lépe odpovídaly poslednímu společenskému, institucionálnímu a hospodářskému vývoji, jakož i novým potřebám.

V návaznosti na hospodářský balíček, který Komise předložila v listopadu, proběhla mezi ministry výměna názorů ohledně evropského semestru 2017. Rada schválila aspekty návrhu doporučení pro eurozónu týkající se zaměstnanosti a sociální oblasti.

Rada vedla politickou rozpravu o evropském pilíři sociálních práv. Tato iniciativa je součástí úsilí Komise o vytvoření hlubší a spravedlivější hospodářské a měnové unie, neomezuje se však pouze na členské státy eurozóny.

Rada zhodnotila pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti se směrnicí o vysílání pracovníků a také ohledně směrnic v oblasti přístupnosti a rovného zacházení.

Rada přijala závěry o „provádění záruk pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí“, závěry o „urychlení procesu integrace Romů“ a závěry na téma  „ženy a chudoba“.

Rada přijala bez rozpravy:

• novou směrnici zaměřenou na snížení znečištění ovzduší. Nová pravidla stanoví přísnější vnitrostátní limity emisí některých nejnebezpečnějších látek znečišťujících ovzduší. Odhaduje se, že díky této směrnici bude v roce 2030 počet předčasných úmrtí v důsledku znečištění ovzduší v EU o přibližně 50 % nižší (ve srovnání s rokem 2005);
  
  
• pravidla pro usnadnění rozvoje institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP), jejichž cílem je dosáhnout lepší ochrany účastníků penzijních plánů. Tato směrnice zlepší správu, řízení a transparentnost IZZP a usnadní jejich přeshraniční činnosti.

• Spravedlivá pracovní mobilita v EU (souvislosti)
• Evropský semestr (souvislosti)

Zdraví

Roční analýza růstu (2017)

Ministři zdravotnictví EU uvítali roční analýzu růstu, kterou vypracovala Komise na rok 2017, a uvedli, že tato analýza představuje cenný přínos v rámci probíhající reflexe o způsobech, jak zvýšit nákladovou efektivnost a kvalitu zdravotní péče. Ministři se zejména ztotožnili s názorem Komise, že systémy zdravotní péče by se měly stát udržitelnými. Ministři zdravotnictví vyjádřili rozdílné názory na to, zda by měla být každoročně uspořádána diskuse o aspektech roční analýzy růstu souvisejících s veřejným zdravím . Předsednictví vyzvalo přípravné orgány Rady, aby tuto otázku dále přezkoumaly.

„Není pochyb o tom, že systémy zdravotní péče jsou vystaveny značnému tlaku v důsledku stárnutí obyvatelstva. Předpokládá se, že bez reforem se výdaje na zdravotnické systémy do roku 2050 zdvojnásobí. Evropský semestr se stal hlavním hospodářským nástrojem pro vydávání doporučení členským státům ohledně reforem.“

Tomáš Drucker, slovenský ministr zdravotnictví a předseda Rady

Evropské referenční sítě

Ministři zdravotnictví EU byli Komisí ujištěni, že evropské referenční sítě řádně fungují. Od března 2017 budou evropské referenční sítě poskytovat pacientům trpícím vzácným onemocněním pomoc tím, že jim zajistí přístup k vysoce specializovaným odborným znalostem z celé EU. Tím dojde ke zlepšení situace v případech, kdy velký počet osob postižených vzácným onemocněním, zejména v menších členských státech, nemá přístup k přesné diagnóze nebo k vysoce kvalitní léčbě.

„Vzácným onemocněním trpí 30 milionů Evropanů, včetně mnoha dětí. U některých z nich nebyla stanovena přesná diagnóza a další pacienti nemají přístup ke správné léčbě. Evropské referenční sítě budou tuto situaci řešit tím, že pomohou osobám trpícím vzácným onemocněním se stanovením diagnózy a zajistí, aby jim byla poskytnuta léčba na úrovni odpovídající odbornosti. Jde vlastně o něco jako „jednotný trh“ v oblasti náležitého lékařského poradenství.“

Tomáš Drucker, slovenský ministr zdravotnictví a předseda Rady