"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Turecko je pro EU důležitou zemí, s níž bychom si přáli posilovat a dále rozvíjet naše vztahy. Mělo by se tak dít při respektování hodnot, zásad a zájmů EU.
Současně dochází ke znepokojivému vývoji, zejména ve východním Středomoří a v souvislosti s Libyí, který ovlivňuje zájmy EU.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Mezi členskými státy panoval konsensus ohledně skutečnosti, že vztahy mezi EU a Tureckem jsou v současné době napjaté kvůli znepokojivému vývoji, který ovlivňuje zájmy EU, zejména ve východním Středomoří a v Libyi. Ministři se shodli na tom, že má-li se změnit současná konfrontační dynamika a vytvořit prostředí důvěry, musí Turecko vyřešit několik vážných problémů.
V souladu se závěry Rady ze dne 15. července 2019 o protiprávních vrtných činnostech Turecka ve výlučné ekonomické zóně Kypru a s prohlášením o východním Středomoří ze dne 15. května 2020 bylo zdůrazněno, že jednostranné akce Turecka, zejména ve východním Středomoří, které jsou v rozporu se zájmy EU, se svrchovanými právy členských států EU a s mezinárodním právem, musí být ukončeny.
Ministři rovněž vyzvali Turecko, aby aktivně přispívalo k politickému řešení v Libyi a dodržovalo závazky, které přijalo v rámci berlínského procesu, včetně zbrojního embarga OSN. Členské státy zdůraznily význam operace IRINI pro zajištění toho, aby všechny zúčastněné subjekty dodržovaly zbrojní embargo, a zavázaly se zvážit způsoby, jak zajistit její maximální účinnost s cílem zabránit eskalaci na místě.
Ministři rovněž odsoudili rozhodnutí Turecka o opětovné přeměně chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia) na mešitu, neboť toto rozhodnutí nevyhnutelně podnítí nedůvěru, podpoří obnovené rozpory mezi náboženskými společenstvími a zmaří úsilí o dialog a spolupráci. Ministři ve značné míře podpořili výzvu, aby turecké orgány své rozhodnutí urychleně přehodnotily a zrušily.
V neposlední řadě vyjádřili širokou podporu tomu, aby byl vysoký představitel pověřen prozkoumáním dalších způsobů, jimiž by bylo možné přispět ke snížení napětí a k dosažení vzájemného porozumění v otázkách, které do vztahů mezi EU a Tureckem vnáší stále větší napětí.
Rada se zabývala vztahy mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem s ohledem na důsledky pandemie COVID-19.
Ministři jednali zejména o tom, jakým způsobem může EU tento region podpořit s cílem oživit v tomto kritickém okamžiku svoji tamní politickou angažovanost.
Aktuální dění
Ministři jednali o vstupu v platnost vnitrostátních právních předpisů v oblasti bezpečnosti v Hongkongu. V této souvislosti ministři potvrdili, že EU podporuje autonomii a základní svobody obyvatel Hongkongu, a zdůraznili, že takové rozhodnutí může mít dopad na vztahy EU s Čínou.
Následně byla Rada pro zahraniční věci informována o situaci v Libyi, která se nezlepšuje, přičemž nadále dochází k bezostyšnému porušování zbrojního embarga.
Ministři byli rovněž informováni o vývoji dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, který byl nedávno obnoven, a o jeho příštím zasedání, které se má uskutečnit ve čtvrtek 16. července v Bruselu.
Na závěr se vysoký představitel rovněž zmínil o Venezuele – v této souvislosti navrhl svolat ministerské zasedání Mezinárodní krizové skupiny, na které by navázala jednání s Limskou skupinou a dalšími klíčovými aktéry.
Turecko je pro EU důležitou zemí, s níž bychom si přáli posilovat a dále rozvíjet naše vztahy. Mělo by se tak dít při respektování hodnot, zásad a zájmů EU. Současně dochází ke znepokojivému vývoji, zejména ve východním Středomoří a v souvislosti s Libyí, který ovlivňuje zájmy EU.
