"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Po neformální pracovní snídani s vedoucí představitelkou běloruských prodemokratických sil Svjatlanou Cichanouskou vedla Rada výměnu názorů na Bělorusko a přijala sankce vůči osobám, které jsou odpovědné za eskalaci závažného porušování lidských práv v Bělorusku a násilné represe vůči občanské společnosti, demokratické opozici a novinářům, jakož i proti osobám, které stojí za vynuceným a protiprávním přistáním letadla společnosti Ryanair dne 23. května 2021 v Minsku.
V souvislosti s Běloruskem jsme dnes přijali nejrozsáhlejší balíček sankcí, které se týkají 86 osob a subjektů. Tato opatření byla koordinována rovněž s Kanadou, Spojeným královstvím a USA. [...] Evropská unie je i nadále připravena podpořit budoucí demokratické Bělorusko na základě komplexního plánu hospodářské podpory ve výši až 3 miliard eur a nadále vyvíjí tlak na Lukašenkův režim prostřednictvím sankcí namířených proti jednotlivcům a subjektům, které byly přijaty dnes, a prostřednictvím hospodářských sankcí, o nichž rozhodneme v brzké době.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Ministři rovněž potvrdili možnosti cílených hospodářských sankcí s cílem zajistit jejich rychlé přijetí v návaznosti na pokyny Evropské rady, jejíž zasedání se uskuteční koncem tohoto týdne.
Rada opětovně vyzvala běloruský režim, aby okamžitě a bezpodmínečně propustil všechny politické vězně a osoby, které jsou zadržovány z toho důvodu, že pokojně požadují respektování svých základních svobod, aby zastavil další represe, pohnal odpovědné osoby k odpovědnosti a zahájil skutečný a inkluzivní národní dialog s širší společností.
Irák
Ministři zahraničních věcí zhodnotili nejnovější vývoj v Iráku, zejména tamní nadcházející volby, otázky související s bezpečností, regionální stabilitu a dvoustrannou spolupráci.
Irák provádí komplexní reformy, avšak hospodářská a bezpečnostní situace je i nadále kritická. S cílem podpořit reformní úsilí této země Rada rozhodla, že do konce roku 2021 uspořádá zasedání Rady pro spolupráci na ministerské úrovni, které bude zaměřeno na dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Irákem.
Vysoký představitel oznámil své rozhodnutí, že v návaznosti na pozvání irácké vlády vyšle volební pozorovatelskou misi EU pro nadcházející irácké volby, jejichž konání je plánováno na 10. října 2021.
Ministři měli příležitost vést během neformálního pracovního oběda výměnu názorů přímo s iráckým ministrem zahraničních věcí Fuádem Husajnem, který ministry zemí EU informoval o nejnovějším domácím vývoji.
Latinská Amerika a Karibik
Rada vedla výměnu názorů na Latinskou Ameriku a Karibik, přičemž se zvláště zaměřila na politický a hospodářský vývoj, jakož i na dramatické socioekonomické důsledky šíření onemocnění COVID-19 v tomto regionu.
Latinská Amerika je i nadále jedním ze světových regionů, který má k EU blíže, pokud jde o hodnoty a podporu multilaterálního řádu založeného na pravidlech. EU je rovněž nejvýznamnějším investorem v tomto regionu a jedním z jeho předních obchodních partnerů.
Rada vyjádřila ochotu spolupracovat s cílem zajistit silnou podporu regionu v boji proti pandemii COVID-19 prostřednictvím přístupu týmu Evropa, mimo jiné zlepšením přístupu k očkovacím látkám a navýšením množství darovaných vakcín. Ministři rovněž zdůraznili, že je třeba posílit finanční odolnost tohoto regionu prohloubením obchodních vztahů s nejdůležitějšími zeměmi a partnery, například s Mexikem, Chile a Mercosurem.
Rada poté jednala o problematických otázkách v regionu, v souvislosti s nimiž je třeba podpořit politický dialog. Do Venezuely bude vyslána volební průzkumná mise, která má posoudit, zda podmínky umožňují, aby se v listopadu uskutečnila pozorovatelská mise.
Aktuální dění
Vysoký představitel ministry informoval o své nedávné návštěvě Libanonu, během níž tlumočil libanonskému lidu poselství solidarity EU a vyzval jménem EU libanonské politické představitele, aby převzali odpovědnost za vytvoření nové, reformně orientované vlády.
Ministři se krátce zabývali Tureckem s ohledem na nadcházející zasedání Evropské rady a na nedávné setkání vysokého představitele s tureckým ministrem zahraničních věcí Mevlütem Çavuşoğluem.
Ministři zahraničních věcí zemí EU si vyslechli informace o výsledku zasedání na vysoké úrovni v rámci dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, které se konalo dne 15. června 2021. Během tohoto zasedání – které bylo prvním zasedáním na vysoké úrovni po devíti měsících – strany potvrdily svůj závazek ke komplexní normalizaci vztahů a dohodly se, že v červenci budou v dialogu pokračovat.
V Radě proběhla stručná výměna názorů na mírový proces na Blízkém východě. Vysoký představitel v této souvislosti informoval ministry o svých nedávných kontaktech s novým izraelským ministrem zahraničních věcí Jairem Lapidem.
Rada poté jednala o dramatické situaci v etiopském regionu Tigraj, kde je odhadem 400 000 lidí v důsledku plně rozvinuté humanitární krize na pokraji hladomoru způsobeného člověkem a ohroženo na životě. Výměna názorů ohledně Etiopie bude plnohodnotným bodem na pořadu jednání červencového zasedání Rady pro zahraniční věci.
Vysoký představitel předložil Radě společné sdělení o vztazích mezi EU a Ruskem s ohledem na strategickou diskusi, která se uskuteční koncem tohoto týdne na zasedání Evropské rady.
Závěrem se ministři krátce zabývali výsledky íránských prezidentských voleb a aktuálním stavem probíhajících jednání ve Vídni, která jsou zaměřena na oživení společného komplexního akčního plánu.
Jiné záležitosti
Rada přijala závěry o úloze kulturního dědictví při prosazování míru, demokracie a udržitelného rozvoje a třetí sérii sankcí EU v reakci na vojenský převrat a následné represe v Myanmaru/Barmě.
V souvislosti s Běloruskem jsme dnes přijali nejrozsáhlejší balíček sankcí, které se týkají 86 osob a subjektů. Tato opatření byla koordinována rovněž s Kanadou, Spojeným královstvím a USA. [...] Evropská unie je i nadále připravena podpořit budoucí demokratické Bělorusko na základě komplexního plánu hospodářské podpory ve výši až 3 miliard eur a nadále vyvíjí tlak na Lukašenkův režim prostřednictvím sankcí namířených proti jednotlivcům a subjektům, které byly přijaty dnes, a prostřednictvím hospodářských sankcí, o nichž rozhodneme v brzké době.