Vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany podniků: Rada se dohodla na postoji ohledně hybridních nesouladů

Dne 21. února 2017 se Rada dohodla na postoji ohledně pravidel zaměřených na odstranění tzv. hybridních nesouladů s daňovými systémy třetích zemí.

Návrh směrnice je posledním z řady opatření, jejichž cílem je předcházet vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany velkých podniků.

Jejím cílem je zabránit takovým podnikům v tom, aby využívaly rozdíly mezi dvěma nebo více daňovými jurisdikcemi ke snížení své celkové daňové povinnosti. Takovéto mechanismy mohou vést ke značné erozi základu daně z příjmů právnických osob v EU.

Směrnice přispěje k provádění doporučení OECD z roku 2015, která se týkají problematiky eroze základu daně a přesouvání zisku ze strany podniků (BEPS).

„EU stojí v přední linii boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem. Chceme zajistit soudržné provedení akčního plánu OECD v oblasti BEPS do práva EU.“

Edward Scicluna, maltský ministr financí a předseda Rady.

Výše uvedený návrh se týká hybridních nesouladů ve vztahu k zemím mimo EU. Rozdíly uvnitř EU již pokrývá směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem, která byla přijata v červenci 2016. Tento návrh odpovídajícím způsobem doplňuje a pozměňuje uvedenou směrnici.

Rada dosáhla kompromisu u těchto otázek:

• pokud jde o hybridní regulatorní kapitál, pro bankovní sektor je stanovena výjimka z pravidel. Výjimka bude časově omezena a Komise bude požádána, aby předložila zprávu posuzující dopady;
• pokud jde o finanční obchodníky, je uplatněn vymezený přístup v souladu s přístupem sledovaným ze strany OECD;
• pokud jde o provedení, předpokládá se delší období, než bylo stanoveno pro směrnici z července 2016. Provedení je stanoveno na 1. ledna 2020 (o jeden rok později), a pokud jde o jedno konkrétní ustanovení, na 1. ledna 2022.

Další kroky

Směrnice je součástí balíčku návrhů týkajících se daně z příjmů právnických osob, který Komise předložila v říjnu 2016.

Dohody bylo dosaženo na zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci. Rada směrnici přijme poté, co Evropský parlament vydá své stanovisko.

Členské státy budou mít do 31. prosince 2019 čas na to, aby směrnici provedly do svého vnitrostátního práva.

K přijetí směrnice v Radě je nutná jednomyslnost v návaznosti na konzultaci s Parlamentem. (Právní základ: článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie.)

• Návrh směrnice o hybridních nesouladech s třetími zeměmi – verze z února 2017