Témata pod lupou

EU a její členské státy od počátku plošné invaze Ruska na Ukrajinu výrazně posílily vojenskou podporu poskytovanou ukrajinským ozbrojeným silám.

V reakci na plošnou invazi Ruska na Ukrajinu podnikla EU řadu kroků na pomoc uprchlíkům prchajícím před válkou, mimo jiné prostřednictvím unijního mechanismu dočasné ochrany.

Na zasedáních Evropské rady konaných v letech 2023 až 2026 přijali vedoucí představitelé EU řadu závěrů o situaci na Blízkém východě. Tato stránka obsahuje znění nejnovějších závěrů přijatých na zasedání konaném ve dnech 15. a 16. října 2026.

EU a její členské státy od začátku plošné ruské invaze stojí při Ukrajině a jejím lidu. Společně jsou největším poskytovatelem finanční, hospodářské, vojenské a humanitární podpory Ukrajině.

EU je ve vztahu k Ukrajině největším obchodním partnerem i investorem. Od začátku válečné agrese Ruska podporuje EU ukrajinskou ekonomiku, mimo jiné prostřednictvím cílených obchodních opatření.

EU a jejích 27 členských států jsou společně největším poskytovatelem finanční pomoci Ukrajině. Účelem této pomoci je financovat okamžité potřeby země a v dlouhodobém horizontu podpořit její obnovu a rekonstrukci.

Společná bezpečnostní a obranná politika umožňuje EU rozmísťovat civilní a vojenské mise a operace mimo EU, přičemž jsou využívány operační schopnosti členských států EU.

Sankce EU mohou být namířeny proti vládám zemí mimo EU, proti subjektům i proti fyzickým osobám. EU může omezující opatření, jak jsou sankce rovněž označovány, přijmout za účelem provádění rezolucí OSN, zpřísnění sankcí OSN či z vlastního podnětu.

EU podporuje územní celistvost, svrchovanost, stabilitu a politickou nezávislost Libanonu a reformní úsilí libanonské vlády.

Evropská unie a její členské státy patří k předním dárcům humanitární pomoci na světě, a to i palestinskému lidu, přičemž jejím cílem je zachraňovat životy, předcházet lidskému utrpení, zmírňovat je a zachovávat lidskou důstojnost.