Finanční pomoc EU Ukrajině

Největší poskytovatel finanční pomoci Ukrajině

EU a její členské státy podporují Ukrajinu od začátku plošné ruské invaze. Společně jsou největším poskytovatelem finanční pomoci této zemi.

Prostřednictvím rozpočtu EU bylo dosud uvolněno 107 miliard eur. Tato pomoc zahrnuje:

43,3 miliardy eur na makrofinanční pomoc EU,
42 miliard eur v rámci Nástroje pro Ukrajinu,
11,6 miliardy eur v rámci půjčky na podporu Ukrajiny
2,8 miliardy eur ve formě půjček a záruk od Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj,
1,4 miliardy eur na humanitární pomoc EU.
5,9 miliardy eur v jiných druzích podpory EU,

Kromě toho členské státy EU individuálně poskytly 15,5 miliardy eur ve formě finanční, ekonomické a humanitární pomoci.

Tato kombinace grantů, půjček, záruk a rozpočtové podpory je klíčová pro zachování hospodářské stability Ukrajiny a podporu její dlouhodobé obnovy.

Celková pomoc Ukrajině, včetně vojenské podpory, výnosů z imobilizovaných ruských aktiv a podpory ukrajinských uprchlíků, činí 220,3 miliardy eur.

Makrofinanční pomoc

V letech 2022 až 2026 poskytla EU Ukrajině makrofinanční pomoc v celkové výši 43,3 miliardy eur ve formě úvěrů a grantů.

Cílem pomoci EU je poskytnout krátkodobou finanční pomoc, financovat okamžité potřeby Ukrajiny a v konečném důsledku podpořit Ukrajinu na cestě k evropské integraci. Díky podpoře EU byla Ukrajina schopna:

pokračovat ve vyplácení mezd a důchodů,
obnovit kritickou infrastrukturu, která byla ve válce poškozena,
zachovat základní veřejné služby, jako jsou nemocnice, školy a bydlení pro přesídlené osoby,
zajistit ekonomickou stabilitu.

EU poskytuje podporu také prostřednictvím záruk vydávaných finančními institucemi, jako jsou Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Díky tomu může ukrajinská vláda poskytovat úvěry a společnosti mohou nabízet životně důležité služby.

Kromě toho byla v roce 2026 vyplacena makrofinanční pomoc ve výši 3,2 miliardy eur prostřednictvím půjčky na podporu Ukrajiny ve výši 90 miliard eur.

Nástroj pro Ukrajinu

Na podporu Ukrajiny v jejích dlouhodobých snahách o zotavení se z války a v úsilí o členství v EU zřídila EU Nástroj pro Ukrajinu. Tento nástroj poskytuje v období 2024–2027 předvídatelnou a flexibilní finanční podporu ve výši až 50 miliard eur. Nástroj má za cíl podporovat:

makrofinanční stabilitu, obnovu a modernizaci,
reformy,
kontinuální veřejné služby,
občanskou společnost,
mobilizaci investic v soukromém sektoru.

Ke dni 26. června 2026 bylo v rámci Nástroje pro Ukrajinu uvolněno 42 miliard eur.

Koláž znázorňující elektrické sítě a žlutou slunečnici.

Nástroj pro Ukrajinu

Dárcovská platforma pro Ukrajinu

V lednu 2023 zahájila činnost dárcovská platforma pro Ukrajinu, která má koordinovat podporu poskytovanou v krátkodobém a dlouhodobém horizontu mezinárodními dárci a finančními institucemi ve prospěch ukrajinské ekonomiky. Cílem platformy je zajistit, aby byla podpora poskytována konzistentně, transparentně a odpovědně.

Dárcovská platforma pro Ukrajinu

Obchodní opatření

EU podporuje ukrajinskou ekonomiku také prostřednictvím obchodních opatření, včetně tras solidarity a přezkumu prohloubené a komplexní zóny volného obchodu mezi EU a Ukrajinou, v níž se postupně snižují cla a ukrajinská pravidla jsou uváděna do souladu s pravidly EU platnými v některých průmyslových odvětvích a pro některé zemědělské produkty.

Podpora ukrajinského obchodu

Půjčka na podporu Ukrajiny

Dne 23. dubna 2026 se Rada dohodla, že Ukrajině poskytne půjčku ve výši 90 miliard eur na podporu nejnaléhavějších rozpočtových a obranných potřeb země v letech 2026 a 2027.

Tato půjčka je financována prostřednictvím výpůjčky EU na kapitálových trzích kryté z rozpočtu EU.

Financování zahrnuje tyto orientační částky:

30 miliard eur formou ekonomické podpory, která bude přidělena prostřednictvím makrofinanční pomoci nebo realizována prostřednictvím Nástroje pro Ukrajinu,
60 miliard eur formou vojenské pomoci na podporu schopnosti Ukrajiny investovat do obranného průmyslu.

Půjčka bude splacena z válečných reparací, které má Rusko Ukrajině zaplatit.

Financování bude vázáno na splnění přísných podmínek ze strany Ukrajiny, jako je dodržování zásad právního státu, včetně boje proti korupci.

V rámci půjčky na podporu Ukrajiny EU dosud vyplatila 11,6 miliardy eur, z čehož bylo 3,2 miliardy eur určeno na makrofinanční pomoc a 8,4 miliardy eur na pořizovaní obranného materiálu.

V červenci 2026 schválily země EU účast Spojeného království na půjčce na podporu Ukrajiny.

Obnova a rekonstrukce Ukrajiny

Práce na obnově země v době, kdy válka stále probíhá, má zásadní význam pro uspokojení nejnaléhavějších potřeb občanů a zajištění stability během války. Například musí být urychleně obnovena kritická infrastruktura (nemocnice, školy, dopravní sítě a energetické systémy), aby i navzdory probíhající válce mohli lidé vést „normální“ život. Součástí tohoto úsilí je také podpořit návrat Ukrajinců do jejich domovů (pokud nejsou v okupovaných oblastech) a poskytovat morální podporu.

Kromě fyzické rekonstrukce Ukrajiny se stále větší pozornost věnuje sociální obnově země, která je méně viditelná, obtížněji měřitelná a pravděpodobně bude i časově náročnější. Toto úsilí zahrnuje například pomoc válečným veteránům (v současné době se jedná o přibližně 1,2 milionu osob, ale předpokládá se, že jejich počet dosáhne 5 až 6 milionů) a zajištění návratu unesených ukrajinských dětí.

Ad hoc pracovní skupina pro obnovu a podporu Ukrajiny (AHWP RESUA)

Imobilizovaná ruská aktiva

V EU byla v důsledku sankcí imobilizována aktiva Centrální banky Ruska ve výši přibližně 210 miliard eur. V květnu 2024 Rada upravila právní rámec s cílem zajistit, aby mimořádné příjmy plynoucí z imobilizace těchto aktiv mohly být použity na podporu Ukrajiny.

Pravidla EU přijatá v říjnu 2024 stanoví, že 95 % mimořádných příjmů se přidělí na mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu, což je nástroj, který EU vytvořila s cílem pomoci Ukrajině splatit úvěry EU-G7 ve výši přibližně 45 miliard eur. Zbývajících 5 % je přiděleno do Evropského mírového nástroje. EU dosud obdržela pět plateb tvořených příjmy z ruských imobilizovaných aktiv.

V prosinci 2025 Rada rozhodla dočasně zakázat veškeré převody aktiv Centrální banky Ruska imobilizovaných v EU zpět do Ruska.