Druhy sankcí, které EU přijímá

Zaměření sankcí EU

Sankce EU mohou být namířeny proti:

• vládám zemí, které nejsou členy EU, z důvodu jejich politik,
• subjektům (společnostem), které poskytují prostředky k provádění dotčených politik,
• skupinám nebo organizacím, například proti teroristickým skupinám,
• osobám, například proti teroristům nebo osobám odpovědným za porušování lidských práv.

Sankce jsou stanovovány tak, aby byly minimalizovány nepříznivé důsledky pro ty, kdo nenesou odpovědnost za politiky nebo činnosti, jež k přijetí sankcí vedly.

EU se zejména snaží minimalizovat důsledky pro místní civilní obyvatelstvo či pro legitimní činnosti prováděné v dotčené zemi nebo ve spolupráci s touto zemí.

V čem sankce spočívají?

Většina sankčních režimů EU je zacílena na osoby a subjekty a spočívá ve zmrazení majetku a zákazu cestování. EU může rovněž přijmout odvětvová opatření, jako jsou opatření hospodářská a finanční.

Sankce v užším smyslu vyžadují zvláštní právní základ ve Smlouvách EU a zahrnují:

Zbrojní embargo

Zákaz vyvážet zboží a technologie uvedené na vojenském seznamu EU.

Zákaz vstupu na území EU

Osoby, na které se sankce vztahují, nemohou vstupovat na území EU ani přes něj projíždět.

Zmrazení majetku

Veškerý majetek osob a subjektů, na které se vztahují sankce, se zmrazuje.

Nedostupnost finančních prostředků

Osoby a subjekty z EU nemohou sankcionovaným osobám a subjektům zpřístupnit žádné finanční prostředky.

Hospodářské sankce

Omezení v odvětví obchodu, obrany, technologií, financí, dopravy a energetiky.

Diplomatické sankce

Přerušení diplomatických vztahů nebo odvolání diplomatických zástupců EU.

Sankce OSN a EU

EU může uplatnit celkem tři druhy sankčních režimů: Sankce OSN, smíšené sankce a autonomní sankce EU

Sankce OSN

EU provádí veškeré sankce přijaté Radou bezpečnosti OSN tím, že je začlení do práva EU. EU vede s OSN stálý dialog v zájmu lepší koordinace opatření členských států EU týkajících se sankcí.

• Konsolidovaný seznam sankcí Rady bezpečnosti OSN

Smíšené sankce

EU rovněž může sankce OSN posílit tím, že zavede další přísnější opatření nad rámec těch, která stanovila Rada bezpečnosti OSN.

Autonomní sankce EU

Rada může rozhodnout o uvalení sankcí z vlastní iniciativy. Tento druh sankcí může navrhnout vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku nebo členské státy EU. Sankce obvykle platí po dobu 12 měsíců.

Omezující opatření jsou stanovena v rozhodnutích Rady v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP).

Sankce související s konkrétními zeměmi a tématy

Většinu svých sankčních režimů EU přijímá s ohledem na konkrétní situaci v dané zemi. Byly zavedeny v reakci na situaci v některých zemích, například v Rusku, Bělorusku, Íránu, Severní Koreji, Sýrii, Demokratické republice Kongo nebo ve Venezuele.

EU kromě toho rovněž přijala čtyři tzv. tematické sankční režimy, které jsou zaměřeny na osoby a subjekty odpovědné za:

• teroristické činy,
• porušování lidských práv,
• kybernetické útoky,
• šíření a používání chemických zbraní.

Všechny právní akty týkající se sankcí EU jsou zveřejňovány v Úředním věstníku EU.

Další informace

• Sankce EU – Evropská služba pro vnější činnost
• Sankce EU – Evropská komise
• Mapa sankcí EU (internetové stránky)
• Vyhledávání v sankcích EU – Evropská komise