"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro zahraniční věci jednala o ruské agresi vůči Ukrajině. Jednáním předcházelo vystoupení ukrajinského ministra zahraničních věcí Andrije Sybihy, který ministrům EU prostřednictvím videokonference poskytl aktuální informace o vývoji na diplomatické úrovni, o situaci na místě i o nejnaléhavějších prioritách Ukrajiny.
Rada poté diskutovala o probíhající práci na 18. balíčku hospodářských a individuálních sankcí vůči Rusku.
Sankce jsou nezbytné, protože mají Rusko připravit o prostředky, které mu umožňují tuto válku vést. Evropská unie nepřestane „cenu války“ zvyšovat, dokud se ukončení agrese nestane pro Moskvu jediným možným východiskem.[…] Signál je jasný: veškeré snahy Ruska jsou marné, Evropa stojí neochvějně na straně Ukrajiny.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Zasedání Rady pokračovalo diskusí o vojenské podpoře Ukrajiny a o další globální angažovanosti s klíčovými globálními aktéry na podporu úplného a bezpodmínečného příměří.
Rada uložila omezující opatření vůči pěti osobám odpovědným za závažné porušování a zneužívání lidských práv a za represe namířené proti občanské společnosti a demokratické opozici v Rusku.
Na zasedání Rady pro zahraniční věci se uskutečnila výměna názorů na situaci na Blízkém východě. Úvodní část patřila diskusi o humanitární situaci v Gaze.
Minulý týden dosáhly Izrael a Evropská unie shody ohledně rozšíření humanitární pomoci v Gaze. Vnímáme tedy určité pozitivní signály, do Gazy přijíždí více nákladních vozidel a dodávek, bylo otevřeno více vstupních míst, začalo se s opravami elektrického vedení. Ke zlepšení humanitární situace na místě jsou však nezbytná konkrétnější opatření ze strany Izraele. Evropská unie bude pozorně sledovat, jak Izrael dosaženou obecnou shodu a závazky provádí, a každé dva týdny bude ověřovat jejich dodržování.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
V návaznosti na diskusi o přezkumu dodržování článku 2 dohody o přidružení mezi EU a Izraelem ze strany Izraele, již Rada pro zahraniční věci vedla na zasedání dne 23. června, si Rada vyměnila názory na soubor možných následných opatření.
Na žádost Evropské rady jsem rovněž ministrům předložila soubor různých opatření, která by mohla být přijata v souvislosti s přezkumem provedeným v červnu. O této otázce jsme vedli diskusi a je na členských státech, aby rozhodly o svém přístupu. Tyto možnosti budeme mít k dispozici a v případě, že Izrael svým závazkům nedostojí, budeme připraveni jednat. Cílem není trestat Izrael, cílem je dosáhnout reálného zlepšení situace v Gaze.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Rada se rovněž zabývala aktuálními událostmi souvisejícími s Íránem a zopakovala svůj postoj, že Írán by neměl vlastnit žádné jaderné zbraně a že nejlepším dlouhodobým přístupem k dosažení tohoto cíle je diplomacie.
Rada pro zahraniční věci zhodnotila situaci v Gruzii a jednala o možných budoucích opatřeních v reakci na represe ze strany orgánů, jakož i o iniciativách, jež mají zlepšit podporu poskytovanou gruzínské občanské společnosti a nezávislým sdělovacím prostředkům.
Středomoří 2025: pakt a reforma Unie pro Středomoří
Rada vedla diskusi o tématu „Středomoří 2025: pakt a reforma Unie pro Středomoří“. V kontextu 30. výročí barcelonského prohlášení se zaměřila především na nový Pakt pro Středomoří, jehož cílem bude poskytnout nový impuls pro angažovanost EU v oblasti Středomoří, a na otázku reformy Unie pro Středomoří.
Další jednání a rozhodnutí
V části zasedání zaměřené na aktuální dění si Rada vyslechla informace prezentované vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, které se týkaly vztahů mezi EU a Společenstvím latinskoamerických a karibských států, Somálska, Číny a Japonska.
Rada uložila omezující opatření vůči:
osmi osobám a jednomu subjektu v souvislosti se závažným porušováním a zneužíváním lidských práv, k němuž dochází mimo Írán jménem íránských státních orgánů. Opatření byla uložena v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv.
sedmi osobám a třem subjektům odpovědným za činnosti zaměřené na destabilizaci, narušení nebo ohrožení svrchovanosti a nezávislosti, jakož i demokracie, právního státu a stability Moldavské republiky
