Balíček „Fit for 55“

Co je balíček „Fit for 55“?

Balíček opatření „Fit for 55“ je soubor právních předpisů, jejichž cílem je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 % a nasměrovat EU na cestu k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Tento balíček:

• zajistí spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci,
• zachová a posílí inovace a konkurenceschopnost průmyslu EU a současně zajistí rovné podmínky vůči hospodářským subjektům ze třetích zemí,
• podpoří vedoucí postavení EU v rámci celosvětového boje proti změně klimatu.

Rada jako spolunormotvůrce

Návrhy obsažené v balíčku „Fit for 55“ byly předloženy Evropskou komisí a poté projednány na technické úrovni v rámci pracovních skupin Rady odpovědných za dotčené oblasti politiky.

Později byly projednány v Coreperu velvyslanci členských států při EU s cílem připravit podmínky pro to, aby mohlo být mezi 27 členskými státy dosaženo dohody. Ministři zemí EU si poté v různých složeních Rady vyměnili na tyto návrhy názory a usilovali o dosažení dohody o společném postoji ke každému z navrhovaných aktů.

V souladu s řádným legislativním postupem pak Rada vedla jednání s Evropským parlamentem s cílem nalézt společnou dohodu za účelem konečného přijetí legislativních aktů.

Co balíček „Fit for 55“ obsahuje?

Systém EU pro obchodování s emisemi

Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) je trh s uhlíkem založený na obchodním systému stanovujícím stropy emisí v energeticky náročných průmyslových odvětvích a odvětví výroby energie. Je hlavním nástrojem EU při řešení problematiky snižování emisí.

Cílem balíčku „Fit for 55“ bylo reformovat systém EU ETS tak, aby byl ambicióznější. Nová ustanovení zahrnují:

• rozšíření o emise skleníkových plynů z námořní dopravy,
• rychlejší snižování emisních povolenek v systému a postupné rušení bezplatných povolenek pro některá odvětví,
• zavedení celosvětového programu kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (CORSIA) prostřednictvím systému EU ETS,
• navýšení finančních prostředků dostupných z Modernizačního fondu a Inovačního fondu,
• revizi rezervy tržní stability.

Kromě toho je vytvořen nový samostatný systém pro obchodování s emisemi určený pro budovy, silniční dopravu a paliva pro další odvětví.

Rada pro životní prostředí přijala v červnu 2022 obecný přístup k revizi systému EU ETS. V prosinci 2022 dosáhla Rada předběžné dohody s Evropským parlamentem. Ta zahrnovala zvýšení celkových ambicí v oblasti snižování emisí do roku 2030 v odvětvích, na něž se EU ETS vztahuje, na 62 % ve srovnání s cílem 61 % navrženým Komisí.

V prosinci 2022 dosáhly Rada a Evropský parlament také předběžné politické dohody o revizi pravidel systému EU pro obchodování s emisemi, která se vztahují na odvětví letectví. Dohoda zajišťovala, aby letectví přispívalo k cílům EU v oblasti snižování emisí podle Pařížské dohody.

V březnu 2023 přijala Rada rozhodnutí o rezervě tržní stability jako součást systému EU ETS. V dubnu 2023 formálně přijala revizi systému EU ETS.

• Balíček „Fit for 55“: Rada přijala klíčové právní předpisy k dosažení cílů v oblasti klimatu do roku 2030 (tisková zpráva, 25. dubna 2023)
• Balíček opatření „Fit for 55“: Rada přijala rozhodnutí o rezervě tržní stability (tisková zpráva, 28. března 2023)

V prosinci 2022 Rada přijala rozhodnutí o oznamování kompenzačních požadavků podle programu CORSIA. CORSIA (program kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví) je celosvětový systém pro kompenzaci emisí CO₂ z mezinárodní letecké dopravy, jehož se účastní členské státy EU.

• Rada přijala rozhodnutí o požadavcích na kompenzaci emisí z letecké dopravy – program CORSIA (tisková zpráva, 19. prosince 2022)

Sociální fond pro klimatická opatření

Sociální fond pro klimatická opatření má za cíl řešit sociální a distribuční dopady nového systému obchodování s emisemi pro odvětví budov a silniční dopravy.

Cílem fondu je na základě sociálních plánů pro klimatická opatření, které mají vypracovat členské státy, poskytovat podpůrná opatření a investice ve prospěch zranitelných:

• domácností,
• mikropodniků,
• uživatelů dopravy.

Z fondu lze také pokrývat dočasnou přímou podporu příjmů. Fond je součástí rozpočtu EU a je financován z vnějších účelově vázaných příjmů až do maximální výše 65 miliard eur.

V červnu 2022 se ministři životního prostředí EU dohodli na vyjednávacím postoji Rady pro vytvoření Sociálního fondu pro klimatická opatření. V prosinci 2022 dosáhly Rada a Evropský parlament předběžné politické dohody ohledně návrhu týkajícího se tohoto fondu. Rada nová pravidla přijala v dubnu 2023.

• Balíček „Fit for 55“: Rada přijala klíčové právní předpisy k dosažení cílů v oblasti klimatu do roku 2030 (tisková zpráva, 25. dubna 2023)

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) je nástrojem EU pro boj proti úniku uhlíku. Tento systém stanoví spravedlivou cenu uhlíku uvolněného při výrobě dováženého zboží v uhlíkově nejnáročnějších odvětvích, jako jsou železo a ocel, cement, hnojiva, hliník, elektřina a vodík, a podporuje čistší průmyslovou výrobu v zemích mimo EU.

Nařízení o CBAM Rada formálně přijala v dubnu 2023. Plně uplatňovat se začalo dne 1. ledna 2026.

V září 2025 přijala Rada v rámci prvního souhrnného balíčku zjednodušujících opatření (tzv. Omnibus I) soubor změn s cílem mechanismus CBAM zjednodušit a omezit byrokracii. Uvedené nařízení vstoupilo v platnost dne 20. října 2025.

V prosinci 2025 navrhla Evropská komise další opatření k posílení a rozšíření mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích.

Dne 12. června 2026 se Rada dohodla na postoji k tomuto návrhu. Rada podporuje rozšíření mechanismu CBAM na vybrané navazující výrobky a zároveň zpřesňuje seznam výrobků, na něž se tento mechanismus vztahuje. Podporuje rovněž zavedení nových opatření proti obcházení a vyjasňuje podmínky, za nichž lze za výjimečných okolností udělit dočasné výjimky.

• Balíček „Fit for 55“: Rada přijala klíčové právní předpisy k dosažení cílů v oblasti klimatu do roku 2030 (tisková zpráva, 25. dubna 2023)
• Rada podnikla kroky k posílení unijního mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (tisková zpráva, 12. června 2026)

Cíle členských států v oblasti snižování emisí

V nařízení o sdílení úsilí jsou pro členské státy stanoveny závazné roční cíle týkající se emisí skleníkových plynů v odvětvích, na něž se nevztahuje systém EU pro obchodování s emisemi ani nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF). Mezi tato odvětví patří:

• silniční a domácí námořní doprava,
• budovy,
• zemědělství,
• odpady,
• malá průmyslová odvětví.

Nová pravidla, která jsou součástí balíčku „Fit for 55“, zvýší v dotčených odvětvích cíl snížení emisí skleníkových plynů na úrovni EU do roku 2030 z 29 % na 40 % ve srovnání s rokem 2005. Také odpovídajícím způsobem aktualizují vnitrostátní cíle.

Ministři životního prostředí zemí EU se 29. června 2022 dohodli na vyjednávacím postoji Rady k revidovaným pravidlům. V listopadu 2022 dosáhla Rada předběžné dohody s Evropským parlamentem. Rada nařízení přijala v březnu 2023.

• Balíček opatření „Fit for 55“: Rada přijala nařízení o „sdílení úsilí“ a nařízení o využívání půdy a lesnictví (tisková zpráva, 28. března 2023)

Emise a pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví

Nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) stanoví pro EU právně vymahatelný závazek snížit emise a zvýšit jejich pohlcování v odvětví využívání půdy a lesnictví. Díky balíčku „Fit for 55“ jsou příslušná ustanovení ambicióznější.

Nová pravidla stanoví vyšší cíl na úrovni EU, konkrétně čisté pohlcení skleníkových plynů v objemu nejméně 310 milionů tun ekvivalentu CO₂ do roku 2030. Pro každý členský stát jsou stanoveny závazné vnitrostátní cíle.

Rada pro životní prostředí přijala obecný přístup k revidovanému nařízení o LULUCF 29. června 2022. V listopadu 2022 bylo dosaženo předběžné dohody s Evropským parlamentem. Rada nařízení přijala v březnu 2023.

• Balíček opatření „Fit for 55“: Rada přijala nařízení o „sdílení úsilí“ a nařízení o využívání půdy a lesnictví (tisková zpráva, 28. března 2023)

Emisní normy CO₂ pro osobní automobily a dodávky

Osobní automobily a dodávky se na celkových emisích oxidu uhličitého v EU podílejí 15 %. EU v rámci balíčku „Fit for 55“ přijala nová pravidla upravující emise CO₂ z těchto vozidel.

Nařízení zavádí celounijní cíle postupného snižování emisí pro osobní automobily a dodávky pro rok 2030 a další období, včetně cíle 100% snížení emisí u nových osobních automobilů a dodávek od roku 2035.

V červnu 2022 Rada k návrhu přijala obecný přístup. Dohody s Evropským parlamentem bylo dosaženo v říjnu 2022. Rada nařízení přijala v březnu 2023.

• Balíček „Fit for 55“: Rada přijala nařízení týkající se emisí CO2 pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla (tisková zpráva, 28. března 2023)

Snižování emisí metanu v odvětví energetiky

V prosinci 2021 předložila Komise jako součást balíčku „Fit for 55“ návrh nových pravidel EU pro snižování emisí metanu v odvětví energetiky.

V prosinci 2022 dosáhla Rada ohledně tohoto návrhu dohody („obecného přístupu“). Rada a Evropský parlament se na nařízení předběžně dohodly v listopadu 2023. Rada nová pravidla přijala v květnu 2024.

Cílem nařízení je sledovat a snižovat emise metanu v odvětví energetiky. Tento právní předpis je prvním svého druhu a představuje klíčovou součást klimatických opatření, neboť metan je po oxidu uhličitém druhým nejvýznamnějším skleníkovým plynem.

Vychází ze strategické vize Strategie EU pro metan z roku 2020. Na klimatické konferenci OSN COP26 v roce 2021 vyhlásila EU ve spolupráci s USA Globální metanový závazek, v rámci něhož se více než 100 zemí zavázalo, že do roku 2030 sníží své emise metanu o 30 % oproti úrovním z roku 2020.

• Balíček „Fit for 55“: Rada s konečnou platností schválila snižování emisí metanu v odvětví energetiky (tisková zpráva, 27. května 2024)

Udržitelná letecká paliva

Udržitelná letecká paliva (pokročilá biopaliva a elektropaliva) mohou významně snížit emise z letadel. Tento potenciál je však z velké části nevyužit, neboť uvedená paliva představují v odvětví letecké dopravy pouze 0,05 % celkové spotřeby paliv.

Cílem nařízení týkajícího se Iniciativy pro letecká paliva ReFuelEU je snížit environmentální stopu odvětví letectví a umožnit mu, aby EU pomohlo dosáhnout jejích cílů v oblasti klimatu.

V červnu 2022 se Rada dohodla na obecném přístupu k tomuto návrhu. V dubnu 2023 bylo dosaženo předběžné dohody s Evropským parlamentem. Rada nové nařízení přijala v říjnu 2023.

• Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU: Rada přijala nový právní předpis o dekarbonizaci letecké dopravy (tisková zpráva, 9. října 2023)

Dekarbonizovaná paliva v lodní dopravě

Navzdory pokroku, jehož bylo v posledních letech dosaženo, je odvětví námořní dopravy stále téměř zcela závislé na fosilních palivech a představuje významný zdroj emisí skleníkových plynů a dalších škodlivých znečišťujících látek. Cílem Iniciativy pro námořní paliva FuelEU je snížit do roku 2050 intenzitu emisí skleníkových plynů z energie spotřebované na palubě lodí až o 80 %. Nová pravidla podporují využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v lodní dopravě.

V červnu 2022 se Rada dohodla na obecném přístupu k tomuto návrhu. V březnu 2023 dosáhly Rada a Parlament předběžné dohody.

Nová pravidla Rada přijala v červenci 2023, čímž se ukončil legislativní postup.

• Iniciativa pro námořní paliva FuelEU: Rada přijala nový právní předpis o dekarbonizaci námořního odvětví (tisková zpráva, 25. července 2023)

Infrastruktura pro alternativní paliva

Hlavním cílem nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR) je zajistit, aby občané a podniky měli přístup k dostatečné síti infrastruktury pro dobíjení nebo doplňování alternativních paliv do silničních vozidel a lodí.

Tato nová pravidla umožní odvětví dopravy výrazně snížit svou uhlíkovou stopu. Stanoví řadu cílů pro rok 2025 nebo 2030, mimo jiné tyto:

• každých 60 km bude nainstalována dobíjecí stanice pro osobní automobily a dodávky,
• ve všech městských uzlech budou od roku 2030 zavedeny vodíkové čerpací stanice pro osobní i nákladní automobily,
• uživatelé elektrických vozidel nebo vozidel na vodíkový pohon budou mít na dobíjecích bodech nebo výdejních stojanech možnost snadno platit.

V červnu 2022 se Rada dohodla na společném postoji (obecném přístupu) k návrhu tohoto nařízení předloženému Komisí. V březnu 2023 dosáhly Rada a Parlament předběžné dohody.

Rada nová pravidla přijala v červenci 2023.

• Infrastruktura pro alternativní paliva: Rada přijala nový právní předpis, který zajistí větší počet dobíjecích a čerpacích stanic v celé Evropě (tisková zpráva, 25. července 2023)

Obnovitelné zdroje energie

Směrnice EU o obnovitelných zdrojích energie byla revidována v rámci balíčku „Fit for 55“. Cílem revize bylo zvýšit do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v EU na 42,5 % s dodatečným orientačním navýšením o 2,5 %, které by umožnilo dosáhnout celkového podílu ve výši 45 %.

Směrnice zahrnuje odvětvové dílčí cíle a opatření napříč odvětvími se zvláštním zaměřením na odvětví, v nichž byl pokrok v začleňování obnovitelných zdrojů energie pomalejší, a to zejména v oblasti dopravy, stavebnictví a průmyslu.

Ministři energetiky členských států EU se 27. června 2022 dohodli na společném postoji k revidované směrnici EU o energii z obnovitelných zdrojů. V březnu 2023 dosáhly Rada a Evropský parlament předběžné politické dohody. Rada nová pravidla přijala v říjnu 2023.

• Energie z obnovitelných zdrojů: Rada přijala nová pravidla (tisková zpráva, 9. října 2023)

Energetická účinnost

Revidovaná směrnice EU o energetické účinnosti sníží konečnou spotřebu energie na úrovni EU v roce 2030 o 11,7 % ve srovnání s prognózami z roku 2020.

Nová pravidla urychlí úsilí členských států v oblasti energetické účinnosti zvýšením povinnosti ročních úspor energie a snížením spotřeby energie v budovách veřejného sektoru.

Dne 27. června 2022 přijala Rada k navrhovaným novým pravidlům „obecný přístup“. V březnu 2023 dosáhli vyjednavači Rady a Evropského parlamentu předběžné politické dohody ohledně revize uvedené směrnice.

Rada novou směrnici přijala v červenci 2023.

• Rada přijala směrnici o energetické účinnosti (tisková zpráva, 25. července 2023)

Energetická náročnost budov

Na budovy připadá 40 % spotřebované energie a 36 % přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů souvisejících s energií v EU. Směrnice o energetické náročnosti budov, která byla v roce 2024 revidována, má dosáhnout toho, aby se do roku 2030 a v dalších letech energetická účinnost budov v EU zvýšila.

Hlavní cíle směrnice:

• všechny nové budovy budou do roku 2030 budovami s nulovými emisemi,
• stávající budovy budou do roku 2050 transformovány na budovy s nulovými emisemi.

V říjnu 2022 se členské státy EU zasedající v Radě dohodly na společném postoji („obecném přístupu“) k návrhu Komise na revizi této směrnice. Dne 7. prosince 2023 dosáhly Rada a Evropský parlament předběžné politické dohody o návrhu. Rada nová pravidla přijala v dubnu 2024.

• Na cestě k budovám s nulovými emisemi do roku 2050: Rada přijala pravidla pro snížení energetické náročnosti (tisková zpráva, 12. dubna 2024)

Balíček opatření pro trh s vodíkem a dekarbonizovaným plynem

Balíček opatření pro trh s vodíkem a dekarbonizovaným plynem má za cíl snížit uhlíkovou stopu trhu s plynem. Cílem je přejít od zemního plynu na obnovitelné a nízkouhlíkové druhy plynu a podpořit přechod k jejich využívání v EU do roku 2030 a v dalším období.

Balíček obsahuje návrh nařízení a návrh směrnice, v nichž se stanoví společná pravidla pro vnitřní trh s plyny z obnovitelných zdrojů, zemní plyn a vodík. Směřují k vytvoření regulačního rámce pro specializovanou infrastrukturu a trhy s vodíkem a pro integrované plánování sítí. Stanoví také pravidla pro ochranu spotřebitele a posilují bezpečnost dodávek.

V březnu 2023 přijala Rada postoj pro jednání (obecný přístup) s Evropským parlamentem o obou návrzích. Rada a Parlament dosáhly v prosinci 2023 předběžné politické dohody ohledně nařízení, kterým se stanoví společná pravidla pro vnitřní trh s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem. Předběžné dohody ohledně směrnice bylo dosaženo dne 28. listopadu 2023.

Rada balíček přijala v květnu 2024.

• Balíček „Fit for 55“: Rada schválila opatření pro trh s plynem a vodíkem (tisková zpráva, 21. května 2024)

Zdanění energie

Návrh na revizi směrnice Rady o zdanění energetických produktů a elektřiny má za cíl:

• sladit zdanění energetických produktů a elektřiny s politikami EU v oblasti energetiky, životního prostředí a klimatu;
• ochránit a zlepšit vnitřní trh EU, a to tak, že se aktualizuje rozsah energetických produktů a struktura sazeb a zároveň se racionalizuje využívání osvobození od daní a snížení daní ze strany členských států;
• zachovat schopnost vytvářet příjmy pro rozpočty členských států.

Návrh v současné době projednává Rada. V prosinci 2022 vedli ministři financí EU politickou rozpravu o revizi směrnice o zdanění energie. V prosinci 2024 uspořádali ohledně revize další politickou rozpravu a uvítali pokrok, jehož bylo dosud dosaženo.

• Rada pro hospodářské a finanční věci, 10. prosince 2024
• Rada pro hospodářské a finanční věci, 6. prosince 2022
• Návrh na revizi zdanění energie