Financování přechodu ke klimatické neutralitě

Začleňování oblasti klimatu do výdajů EU

EU důrazně podporuje přechod na nízkouhlíkovou a udržitelnou ekonomiku, která účinněji využívá zdroje. Je to součástí úsilí EU o dosažení jejích cílů v oblasti klimatu a energetiky v souladu s Pařížskou dohodou a cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje pro rok 2030.

K dosažení cílů v oblasti klimatu, životního prostředí a sociální udržitelnosti jsou zapotřebí velké soukromé i veřejné investice.

Zatímco pandemie covidu-19 způsobila závažné zdravotní, finanční a hospodářské problémy, oživení po pandemii nabídlo příležitost k lepší a udržitelnější obnově posílením veřejných politik příznivých pro opatření v oblasti klimatu, jako jsou:

stanovení ceny uhlíku,
odrazování od subvencí, které poškozují životní prostředí a jsou ekonomicky neefektivní,
přechod k udržitelným investicím.

V rámci plánu EU na podporu oživení Next Generation EU (NGEU) je 37 % objemu Nástroje pro oživení a odolnost ve výši 672,5 miliardy eur vynakládáno na cíle související s klimatem. Obecný cíl vynaložit 30 % prostředků na opatření v oblasti klimatu se vztahuje na celkový objem výdajů z dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027.

Jak EU financuje přechod ke klimatické neutralitě? (Infografika)

Politika EU v oblasti udržitelného financování

Využití soukromých investic

Úspěch ekologické transformace vyžaduje, aby byly veřejné finance doplněny soukromými investicemi.

Zveřejněním svého desetibodového akčního plánu pro udržitelný rozvoj v březnu 2018 položila Komise základy své politiky udržitelného financování.

V říjnu 2019 se EU a její členské státy připojily ke třetím zemím a zahájily fungování nové mezinárodní platformy pro udržitelné financování. Cílem této platformy je zvýšit využití soukromého kapitálu na environmentálně udržitelné investice.

V Zelené dohodě pro Evropu, kterou představila v prosinci 2019, oznámila Komise, že předloží obnovenou strategii pro udržitelné financování. V červenci 2021 předložila Komise novou strategii umožňující vyrovnat se se změnou klimatu a současně zvýšit investice do udržitelnější ekonomiky.

Provádění akčního plánu pro udržitelné financování

Rada přijala v roce 2019 a 2020 právní předpisy s cílem nasměrovat soukromý kapitál k udržitelnějším investicím na kapitálovém trhu, a to díky:

úpravě povinností finančních zprostředkovatelů v oblasti transparentnosti, aby do svých postupů posuzování rizik začlenili environmentální, sociální a správní faktory,
vytvoření nové kategorie referenčních hodnot pro udržitelné investice, které investorům pomohou porovnat uhlíkovou stopu jejich investic,
zavedení jednotného klasifikačního systému EU („taxonomie“) pro udržitelné ekonomické činnosti.

V červnu 2019 Komise rovněž zveřejnila nezávazné pokyny, díky nimž budou společnosti moci zveřejňovat relevantní nefinanční informace způsobem, který umožní větší soudržnost a srovnatelnost.

Pokyny pro vykazování nefinančních informací (Evropská komise)

Nařízení EU o taxonomii

V dubnu 2020 přijala Rada nařízení stanovící klasifikační systém EU neboli „taxonomii“, která podnikům a investorům poskytne jednotná kritéria pro identifikaci ekonomických činností, jež jsou považovány za environmentálně udržitelné.

Evropská komise od té doby přijala v rámci nařízení EU o taxonomii dva akty v přenesené pravomoci. Stanovila tak mimo jiné technická screeningová kritéria pro:

určení toho, zda hospodářská činnost významně přispívá k mitigaci změny klimatu nebo adaptaci na tuto změnu,
zásadu „významně nepoškozovat“, aby bylo zajištěno, že určitá hospodářská činnost nebude mít významný nepříznivý dopad na životní prostředí.

Nařízení o evropských zelených dluhopisech

V říjnu 2023 přijala Rada nařízení o vytvoření standardu pro evropské zelené dluhopisy.

Nařízení stanoví jednotné požadavky na emitenty, kteří chtějí pro své dluhopisy, o nichž tvrdí, že jsou environmentálně udržitelné, používat označení „evropský zelený dluhopis“ (EuGB).

Zavádí systém pro registraci subjektů jednajících jako externí posuzovatelé evropských zelených dluhopisů a dohled nad nimi a reguluje dohled nad emitenty evropských zelených dluhopisů.

Veškeré výnosy z evropských zelených dluhopisů musejí být investovány do hospodářských činností, které jsou v souladu s taxonomií EU pro udržitelné činnosti. Pro odvětví, na něž se taxonomie EU dosud nevztahuje, a pro některé velmi specifické činnosti bude existovat rezerva flexibility ve výši 15 %.

Evropské zelené dluhopisy: Rada přijala nové nařízení na podporu udržitelného financování (tisková zpráva, 24. října 2023)

Rada přijala nařízení o vytvoření standardu pro evropské zelené dluhopisy

Evropské zelené dluhopisy (Infografika)

Příspěvek EU k mezinárodnímu financování opatření v oblasti klimatu

EU a její členské státy jsou celosvětově největšími poskytovateli veřejných finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu.

V roce 2024 Evropská unie a jejích 27 členských států přispěly z veřejných zdrojů na financování opatření v oblasti klimatu částkou 31,7 miliardy eur a dále mobilizovaly soukromé financování ve výši 11 miliard eur, aby podpořily rozvojové země při snižování emisí skleníkových plynů a přizpůsobování se dopadům změny klimatu. Polovina z těchto veřejných prostředků na financování klimatických opatření byla určena na opatření v oblasti adaptace na změnu klimatu nebo na průřezová opatření (zahrnující iniciativy v oblasti mitigace změny klimatu a adaptace na ni) v rozvojových zemích.

Příspěvek na financování opatření v oblasti klimatu je důležitou součástí Pařížské dohody z roku 2015. Dohoda stanovila cíl mobilizovat částku ve výši 100 miliard dolarů ročně jakožto příspěvek rozvinutých zemí k mezinárodnímu financování opatření v oblasti klimatu do roku 2025.

Sloupcový graf znázorňující vývoj příspěvku Evropy k financování opatření v oblasti klimatu od roku 2013 do roku 2024.

Příspěvek Evropy k financování opatření v oblasti klimatu (v mld. eur) (Infografika)