Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích

Jak se EU snaží zamezit úniku uhlíku?

Průmysloví výrobci v EU musí v určitých odvětvích kompenzovat emise CO₂ povolenkami ze systému EU pro obchodování s emisemi (ETS). Na výrobu mimo EU se však systém ETS nevztahuje. V důsledku toho by se uhlíkově náročná výroba mohla přesunout do zemí s méně přísnou politikou v oblasti klimatu a dovážené produkty by mohly získat cenovou výhodu na úkor životního prostředí. V takovém případě se hovoří o tzv. úniku uhlíku.

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) je nástrojem EU pro boj proti úniku uhlíku. Tento systém stanoví spravedlivou cenu uhlíku uvolněného při výrobě dováženého zboží v uhlíkově nejnáročnějších odvětvích, jako jsou železo a ocel, cement, hnojiva, hliník, elektřina a vodík, a podporuje čistší průmyslovou výrobu v zemích mimo EU.

Nařízení o CBAM Rada formálně přijala v dubnu 2023. Plně uplatňovat se začalo dne 1. ledna 2026.

Jak mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích funguje?

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích vyžaduje, aby dovozci do EU nakupovali certifikáty CBAM, a vyrovnávali tak cenový rozdíl vyplývající z povolenek ETS, které musí výrobci v EU využívat na pokrytí svých emisí CO₂.

Mechanismus CBAM funguje souběžně se systémem ETS, který odvětví v EU produkující velké množství emisí vede k jejich snižování. Mechanismus CBAM odráží dopady systému ETS na výrobce ze zemí mimo EU a motivuje další země k zavedení politik v oblasti stanovování cen uhlíku.

Na které výrobky se vztahuje?

Mechanismus CBAM se vztahuje na odvětví s velkým množstvím emisí uhlíku a vysokým rizikem úniku uhlíku.

železo a ocel

cement

hnojiva

hliník

elektřina

výroba vodíku

Nařízení o CBAM se také vztahuje na některé prekurzory a navazující výrobky (výrobky, které se v rámci hodnotového řetězce výrobků, na něž se CBAM vztahuje, nacházejí výše či níže).

Do nařízení jsou rovněž přesně vymezeným způsobem zahrnuty nepřímé emise.

Posílení mechanismu

V září 2025 přijala Rada v rámci prvního souhrnného balíčku zjednodušujících opatření (tzv. Omnibus I) soubor změn s cílem zjednodušit mechanismus CBAM a omezit byrokracii. Příslušné nařízení vstoupilo v platnost 20. října 2025.

V prosinci 2025 navrhla Evropská komise další opatření k posílení a rozšíření mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Daný návrh obsahuje opatření, jejichž cílem je:

• rozšířit oblast působnosti CBAM na větší počet navazujících výrobků, které nejsou surovinami, ale obsahují velké množství železa, oceli nebo hliníku;
• zavést několik opatření proti obcházení, která mají zabránit vyhýbání se povinnostem vyplývajícím z mechanismu CBAM;
• zlepšit technická pravidla pro přiřazování emisí elektřině, a podpořit tak dekarbonizaci dovozu elektřiny.

Dne 12. června 2026 se Rada dohodla na postoji k tomuto návrhu. Rada podporuje rozšíření mechanismu CBAM na vybrané navazující výrobky a zároveň zpřesňuje seznam výrobků, na něž se tento mechanismus vztahuje. Podporuje rovněž zavedení nových opatření proti obcházení a vyjasňuje podmínky, za nichž lze za výjimečných okolností udělit dočasné výjimky.

Jednání s Evropským parlamentem s cílem dosáhnout dohody o konečném znění právní úpravy budou zahájena, jakmile Parlament přijme svůj postoj.

• CBAM: Rada schválila zjednodušení nástroje EU sloužícího k zamezení úniku uhlíku (tisková zpráva, 29. září 2025)
• Rada podnikla kroky k posílení unijního mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (tisková zpráva, 12. června 2026)

Viz také: