Zdravotní postižení v EU: fakta a čísla

Mnoho osob se zdravotním postižením se stále ještě potýká s překážkami, ať už jde o přístup ke zdravotní péči, vzdělávání, zaměstnání a volnočasovým aktivitám nebo o účast na politickém životě. Téměř polovina obyvatel EU se domnívá, že je v jejich zemi rozšířená diskriminace na základě zdravotního postižení.

EU a její členské státy usilují o to, aby osoby se zdravotním postižením bez výjimky:

• požívaly svých práv, včetně volného pohybu
• mohly se v plném rozsahu podílet na životě společnosti a hospodářství
• nebyly diskriminovány

Kolik osob v EU má zdravotní postižení?

V roce 2024 mělo 24 % obyvatel EU starších 16 let nějakou formu postižení.

Podle odhadů Eurostatu to je 90 milionů osob, čili čtvrtina dospělých osob v EU.

Podíl osob se zdravotním postižením v jednotlivých zemích

Níže uvedená mapa znázorňuje procentní podíl osob se zdravotním postižením v jednotlivých zemích (údaje Eurostatu za rok 2024). Při pohybu kurzoru se vám u jednotlivých kroužků zobrazí, kolik procent těchto osob v daném členském státě EU žije. Nejvyšší podíl osob se zdravotním postižením má Lotyšsko (41,2 %) a po něm následuje Finsko (34,9 %).

S přibývajícím věkem se pravděpodobnost zdravotního postižení zvyšuje

Tento graf ukazuje podíl osob se zdravotním postižením v roce 2024 podle věkových skupin.

Zdravotním postižením trpí více ženy.

V roce 2024 převažovaly ve všech členských státech mezi osobami se zdravotním postižením ženy. Zdravotní postižení má v EU v průměru 26,2 % celkové populace žen oproti 21,5 % celkové populace mužů.

Osoby se zdravotním postižením čelí výzvám

Každý druhý zažívá pocit diskriminace

S mnoha osobami se zdravotním postižením se kvůli jejich postižení zachází špatně nebo nespravedlivě. V roce 2023 průzkum Eurobarometr odhalil, že 54 % osob se zdravotním postižením se cítí diskriminováno.

V roce 2020 bylo 17,7 % osob se zdravotním postižením ve věku 20 až 26 let bez zaměstnání oproti 8,6 % nezaměstnaných osob bez zdravotního postižení ve stejné věkové skupině. To přispívá k nedostatečné finanční autonomii osob se zdravotním postižením.

Každého třetího ohrožuje chudoba nebo sociální vyloučení

V roce 2024 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 29 % osob se zdravotním postižením oproti 18 % osob bez zdravotního postižení.

Každý pátý odchází předčasně ze vzdělávání

U osob se zdravotním postižením je míra předčasného odchodu ze vzdělávání oproti osobám bez zdravotního postižení dvojnásobná. Mnoho mladých lidí se zdravotním postižením navštěvuje speciální školy a má potíže s přístupem k běžnému vzdělávání a odborné přípravě. Pouze 29 % z nich získá terciární vzdělání (postsekundární vzdělání) oproti 44 % osob bez zdravotního postižení.

Čtyřikrát vyšší pravděpodobnost neuspokojených potřeb v oblasti zdravotní péče

Každý má právo na preventivní zdravotní péči a léčbu, avšak pro osoby se zdravotním postižením je zdravotní péče často příliš nákladná, vzdálená a je na ni třeba dlouho čekat.

Každý pátý je obětí násilí

Osoby se zdravotním postižením, zejména ženy, starší osoby a děti, jsou ve větší míře ohroženy násilím a zneužíváním, a to doma i v zařízeních poskytujících péči: 17 % osob se zdravotním postižením je obětí násilí oproti 8 % osob bez zdravotního postižení.

Další informace

• Úmluva o právech osob se zdravotním postižením (OSN)
• Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 (Evropská komise)