"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Ministři se zaměřili na environmentální rozměr Dohody o čistém průmyslu, kterou Komise představila 26. února 2025 jako společný plán konkurenceschopnosti a dekarbonizace.
Jednali o tom, jak pomoci průmyslovým odvětvím EU udržet si konkurenceschopnost při přechodu na nulově čisté emise, a konstatovali, že Dohoda o čistém průmyslu je dobrým základem pro jednání. Několik ministrů uznalo, že Dohoda o čistém průmyslu souvisí se stanovením klimatického cíle pro rok 2040, aby byla zajištěna předvídatelnost. Ministři souhlasili, že je nutné přiměřené financování. Zazněla však řada otázek týkajících se plánované banky pro dekarbonizaci průmyslu. Někteří ministři zdůraznili, že je zapotřebí zajistit účinnost mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Většina uvítala, že klíčovou úlohu při podpoře dekarbonizace hraje oběhové hospodářství.
Všichni se shodujeme na tom, že Evropa potřebuje účinné nástroje na podporu dekarbonizace evropského průmyslu. Dohoda o čistém průmyslu může posílit konkurenceschopnost EU a zároveň podpořit čisté technologie a oběhové hospodářství. Dnešní jednání mělo zásadní význam pro určení iniciativ, které mohou z dekarbonizace učinit mocnou hnací sílu růstu pro podniky v celé Evropě.
Paulina Hennig-Kloska, polská ministryně pro klima a životní prostředí
Ministři si vyměnili názory na globální politiky v oblasti životního prostředí za přítomnosti zástupkyně generálního tajemníka OSN a výkonné ředitelky Programu OSN pro životní prostředí Inger Andersenové.
Jednali o tom, jak podpořit účinnou spolupráci v oblasti životního prostředí v zájmu lepšího provádění mnohostranných dohod. Také se podělili o své názory na to, jak nejlépe přispět k úspěšnému výsledku probíhajících jednání o celosvětové smlouvě o plastech.
Předsednictví a Komise podaly zprávu o obnoveném zasedání a o výsledcích konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP16), která se konala v únoru 2025 v Římě. Mezi hlavní úspěchy konference COP16 patřily rozhodnutí o mobilizaci finančních prostředků ze všech zdrojů s cílem odstranit do roku 2030 celosvětový nedostatek financování biologické rozmanitosti a rozhodnutí o opatřeních ke sledování provádění globálního rámce pro biologickou rozmanitost a jeho cílů a úkolů.
Ukrajinská ministryně pro ochranu životního prostředí a přírodní zdroje Svitlana Grynčuková ministry EU informovala o dopadech ruské agrese vůči Ukrajině na životní prostředí. Ministři životního prostředí uznali, že situace je pro ukrajinský lid a přírodu zničující, a zavázali se, že v nadcházejících letech budou společně usilovat o dekontaminaci a obnovu zdravého životního prostředí na Ukrajině.
Francie sdílela s ostatními delegacemi informace o mechanismech stabilizace cen povolenek v rámci systémů obchodování s emisemi.
Itálie, Francie a Slovensko upozornily na to, že pro zajištění konkurenceschopného a dekarbonizovaného průmyslu EU je zapotřebí účinnější mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích.
Česko se spolu s Francií, Chorvatskem, Maďarskem, Lotyšskem, Litvou, Rumunskem, Slovinskem a Slovenskem zabývalo přeshraniční přepravou odpadů a způsoby, jak zlepšit dostupnost informací pro příslušné orgány a kontrolní subjekty, mimo jiné v případě nedovolené přepravy odpadů.
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
Slovinsko se vyjádřilo k regionálnímu úsilí vyvíjenému v oblasti správy oceánů a moří a k nedávnému vývoji v souvislosti s Barcelonskou úmluvou o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří.
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
Během pracovního oběda spolu ministři životního prostředí neformálně jednali o environmentálním rozměru nedávného sdělení Komise o Vizi pro zemědělství a potraviny. Vyměnili si názory na to, jak podpořit zemědělce a motivovat je k ochraně půdy, vody, ovzduší, přírody a biologické rozmanitosti. Zabývali se také úlohou zemědělství a lesnictví v biohospodářství.
