"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada pro zahraniční věci vedla strategickou diskusi o tom, jak může EU pomoci zmírnit dopad agrese Ruska vůči Ukrajině na západní Balkán. Ministři se zabývali možnými opatřeními na úrovni EU v zájmu přesnějšího zacílení její politické angažovanosti v regionu a zvážili možnosti, jak pomoci partnerům ze západního Balkánu zvýšit jejich odolnost vůči třetím aktérům a hybridním hrozbám.
Všichni naši partneři pociťují přímé dopady, které válka Ruska vyvolává po celém světě z hlediska cen energií, nedostatku potravin a inflace. Naši finanční podporu budeme muset přizpůsobit s ohledem na nové potřeby a abychom zmírnili dopady nadcházející krize, zahrneme do těchto opatření i naše partnery.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Během pracovního oběda se k ministrům zahraničních věcí zemí EU připojili jejich protějšky ze šesti partnerů ze západního Balkánu a společně jednali o budoucnosti tohoto regionu na jeho cestě do Evropské unie.
Rada uvítala rozhodnutí těch partnerů, kteří se v plném rozsahu připojili k zahraniční politice a sankcím EU, a vyjádřila jasné očekávání, že se k evropským hodnotám a evropské zahraniční politice zaváží všichni partneři v regionu, a zejména kandidátské země.
Ministři rovněž vyzvali partnery ze západního Balkánu, aby ke svým vnitrostátním problémům, reformám a řešení otevřených dvoustranných otázek přistupovali strategičtějším způsobem.
Rada jednala o situaci v Bosně a Hercegovině a zopakovala odhodlání EU prosazovat její unijní perspektivu jako jediné, sjednocené a svrchované země. Oslabení reforem a rušení státních institucí jsou s evropskou perspektivou neslučitelné a nepřijatelné.
Pokud jde o dialog mezi Bělehradem a Prištinou, ministři zopakovali svá očekávání ohledně plného dodržování a provádění všech předchozích dohod a postupné normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem*.
*Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
Agrese Ruska vůči Ukrajině
Rada pro zahraniční věci jednala o pokračující agresi Ruska vůči Ukrajině a zaměřila se na nejnovější vývoj na místě a na oblasti činnosti EU. Ministři diskutovali zejména o podpoře EU pro Ukrajinu, diplomatických kontaktech, odrazujících opatřeních, ruské manipulací s informacemi a vměšování a o úsilí o zajištění odpovědnosti.
Tohoto jednání se zúčastnili i ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba a kanadská ministryně zahraničních věcí Mélanie Jolyová.
Analyzovali jsme všechny způsoby, jak můžeme poskytnout finanční podporu: v souvislosti se zhoršující se humanitární situací, s ohledem na okamžité finanční potřeby Ukrajiny během války, na poválečnou obnovu země a na sebeobranu.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Ministři posoudili návrh poskytnout dalších 500 milionů eur z Evropského mírového nástroje na dodávky zbraní na Ukrajinu.
Zabývali se rovněž tím, jak podpořit ukrajinské hospodářství prostřednictvím liberalizace obchodu a opatření k usnadnění dopravy. Díky nedávnému přijetí akčního plánu EU pro koridory solidarity mezi EU a Ukrajinou již EU pomáhá Ukrajině zachovat produkci obilovin a pšenice a jejich vývoz do celého světa.
Rada se krátce věnovala otázce ruské manipulace s informacemi a pokusům Ruska svalit vinu za rostoucí celosvětové dopady jeho agrese nejen na Ukrajinu, ale také na EU a Západ obecně. Rada argumentaci Ruska kategoricky odmítla a bude proti ní nadále bojovat. Nedostatek energie a potravin i růst cen jsou důsledkem nevyprovokované a bezdůvodné válečné agrese Ruska.
Spolu s G7, G20 a FAO usiluje EU o zmírnění negativních dopadů ruské agrese a zajištění dodávek potravin do všech zemí.
Rovnocennost přehlídek porostu a některých osiv vyprodukovaných v Bolívii
Ministři přijali návrh Komise na uznání rovnocennosti produkce a přehlídek porostuu množitelského porostu pro produkci osiva obilovin a množitelského porostu pro produkci osiva olejnin a přadných rostlin v Bolívii. Na základě schválení Radou bude Bolívie zařazena na seznam třetích zemí, jejichž systém certifikace osiva je uznáván jako rovnocenný se systémem EU, což umožní dovoz osiva čiroku, kukuřice a slunečnice z Bolívie na trh EU.
Všichni naši partneři pociťují přímé dopady, které válka Ruska vyvolává po celém světě z hlediska cen energií, nedostatku potravin a inflace. Naši finanční podporu budeme muset přizpůsobit s ohledem na nové potřeby a abychom zmírnili dopady nadcházející krize, zahrneme do těchto opatření i naše partnery.