"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada schválila závěry o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení mezi EU a západním Balkánem.
Závěry obsahují posouzení situace v jednotlivých kandidátských a partnerských zemích, hlavní směry pro reformní priority a je v nich opětovně potvrzen závazek Rady ohledně politiky rozšíření EU. V souladu s revidovanou metodikou rozšíření, již Rada potvrdila v roce 2020, je kladen velký důraz na zásadní reformy v oblasti právního státu, základních práv, hospodářského rozvoje a konkurenceschopnosti, posílení demokratických institucí a na reformu veřejné správy.
V návaznosti na závěry z červnového zasedání Evropské rady a s ohledem na následné doporučení Komise ze dne 12. října 2022 Rada doporučuje, aby byl Bosně a Hercegovině udělen status kandidátské země, s výhradou potvrzení Evropskou radou, za předpokladu, že budou přijata opatření uvedená v doporučení Komise, jejichž cílem je posílit právní stát, boj proti korupci a organizované trestné činnosti, řízení migrace a základní práva. Rada se zájmem očekává, že Evropská rada toto rozhodnutí na svém prosincovém zasedání potvrdí.
Politika rozšíření Evropské unie pevně ukotvuje mír, demokracii, prosperitu, bezpečnost a stabilitu na našem kontinentu. Závěry Rady jsou jednoznačným signálem závazku Evropské unie, pokud jde o její rozšíření. Zvláště mě těší doporučení udělit kandidátský status Bosně a Hercegovině a uznání reformního úsilí Ukrajiny v náročných podmínkách. Evropská unie bude Ukrajinu i nadále podporovat na její cestě k budoucímu členství v Unii a dohodli jsme se, že situaci trojice přidružených zemí znovu posoudíme na základě aktuálních informací, které poskytne Komise na jaře příštího roku.
Mikuláš Bek, český ministr pro evropské záležitosti
Rada se dohodla na mandátu pro jednání s Evropským parlamentem o návrhu nařízení o transparentnosti a cílení politické reklamy.
Vzhledem k tomu, že se dnes politické kampaně stále častěji konají online a mají přeshraniční charakter, je cílem tohoto návrhu prosazovat vysoké standardy transparentnosti politické reklamy v EU, omezit využívání cílené reklamy k politickým účelům a usnadnit přeshraniční poskytování služeb politické reklamy a dohled nad nimi. Nařízení má přispět k boji proti dezinformacím, manipulaci s informacemi a vměšování do voleb a v členských státech EU a zajistit otevřenou demokratickou diskusi.
Mandát Rady vychází z návrhu Komise. Navrhovaná pravidla zpřísňuje, objasňuje jejich případné provádění a usiluje o zvýšení právní jistoty.
V prosperující demokracii by občané měli dostávat objektivní, transparentní a pluralitní informace, které nebyly nijak manipulovány. Měli by být schopni politickou reklamu snadno rozpoznat, zejména online, a vědět, kdo za ní stojí. Musíme rovněž omezit a důsledně sledovat používání metod cílení. Nové nařízení zajistí celounijní aktualizovaná pravidla, jimiž se ochrání naše demokratické procesy.
Mikuláš Bek, český ministr pro evropské záležitosti
V rámci každoročního dialogu o právním státu vedli ministři diskusi o jednotlivých zemích, která se zaměřila na klíčové události v Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku a Švédsku.
V souvislosti s tímto procesem se Rada mimo jiné zavázala, že svůj každoroční dialog o právním státě posílí, zpřehlední jeho strukturu a zároveň bude plně respektovat zásady objektivity, nediskriminace a rovného zacházení se všemi členskými státy. Každému členskému státu je věnováno přibližně půl hodiny. Diskuse vychází ze zprávy Komise o právním státu. Ministři se v rámci otevřeného a konstruktivního politického dialogu podělí o své zkušenosti, připomínky a osvědčené postupy v souvislosti s uvedeným vývojem.
Jednalo se již o páté kolo diskusí o situaci v jednotlivých zemích od listopadu 2020. V rámci tohoto ročníku se ministři již zabývali situací ve 25 členských státech.
Ministři projednali návrh závěrů ze zasedání Evropské rady konajícího se dne 15. prosince 2022.
Evropská rada se na tomto zasedání bude zabývat všemi aspekty útočné války Ruska proti Ukrajině i pokračující podporou Ukrajiny ze strany Unie. Vedoucí představitelé se rovněž vrátí k tématům energetiky a hospodářství.
Pokud jde o bezpečnost a obranu, Evropská rada bude jednat o provádění Strategického kompasu a způsobech, jak dále zvýšit bezpečnostní a obrannou kapacitu EU. Poskytne rovněž pokyny k podpoře partnerů EU.
Vedoucí představitelé rovněž povedou strategickou diskusi o vztazích se zeměmi jižního sousedství a o transatlantických vztazích.
Ministři si vyměnili názory na činnosti navazující na akci, jež byla uspořádána za účelem získání zpětné vazby ke Konferenci o budoucnosti Evropy a která se konala dne 2. prosince 2022.
Rada schválila společné prohlášení o legislativních prioritách EU na období 2023–2024, které vyjednaly Komise, Parlament a stávající předsednictví Rady spolu se zástupci tří nadcházejících předsednictví.
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová, jménem českého předsednictví premiér Petr Fiala a předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová budou vyzváni, aby společné prohlášení podepsali při prosincovém zasedání Evropské rady.
Rada rovněž schválila body na seznamech legislativních a nelegislativních bodů „A“ bez rozpravy.
Politika rozšíření Evropské unie pevně ukotvuje mír, demokracii, prosperitu, bezpečnost a stabilitu na našem kontinentu. Závěry Rady jsou jednoznačným signálem závazku Evropské unie, pokud jde o její rozšíření. Zvláště mě těší doporučení udělit kandidátský status Bosně a Hercegovině a uznání reformního úsilí Ukrajiny v náročných podmínkách. Evropská unie bude Ukrajinu i nadále podporovat na její cestě k budoucímu členství v Unii a dohodli jsme se, že situaci trojice přidružených zemí znovu posoudíme na základě aktuálních informací, které poskytne Komise na jaře příštího roku.