"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku (energetika), 17. března 2025
Hlavní výsledky
Akční plán pro cenově dostupnou energii
V návaznosti na prezentaci Komise a na základě informativní poznámky vypracované předsednictvím si ministři veřejně vyměnili názory na Akční plán pro cenově dostupnou energii, který přijala Komise 26. února v rámci Dohody o čistém průmyslu. Akční plán stanoví opatření ke snížení nákladů na energii, k dokončení energetické unie, přilákání investic a k přípravě na potenciální energetické krize.
Ministři uvítali Akční plán pro cenově dostupnou energii a několik z nich zdůraznilo, že je třeba jednat rychle. Během jednání se ministři zaměřili na navrhovaná střednědobá až dlouhodobá opatření, včetně dokončení skutečné energetické unie. Požadovali rovněž větší jasnost ohledně krátkodobých opatření ke snížení cen energie, jako jsou daně a poplatky, přičemž poznamenali, že se jedná o pravomoci na vnitrostátní úrovni.
Někteří ministři se vyjádřili k možnému zlepšení propojení prostřednictvím modernizace a rozšíření sítí a propojovacích vedení. Zdůraznili význam rychlejšího povolování, které nutně nevyžaduje nové právní předpisy, ale lepší využívání stávajících rámců. Několik z nich zdůraznilo, že je třeba oddělit ceny elektřiny od cen zemního plynu, a rovněž projevilo otevřenost dalším diskusím o usnadnění kapacitních trhů.
Několik ministrů uvítalo technologickou neutralitu uvedenou v Akčním plánu pro cenově dostupnou energii, zatímco jiní uvedli, že by se raději zaměřili na rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Během diskuse byl rovněž zmíněn a uvítán pilotní program Evropské investiční banky pro smlouvy o nákupu elektřiny a dlouhodobější smlouvy, jak bylo oznámeno v akčním plánu, jakožto prostředek ke stabilizaci cen energií.
Rada dospěla k závěru, že ministři budou pokračovat ve svém úsilí o dosažení dostupnějších cen a o posílení energetické unie.
Na dnešním zasedání bylo poukázáno na zásadní význam energetické bezpečnosti, která je základním pilířem skutečné energetické unie. Prioritou polského předsednictví je energetická bezpečnost, která má zásadní význam pro zajištění stabilní a cenově dostupné energie pro domácnosti a průmysl, což je nesmírně důležité pro posílení konkurenceschopnosti EU. Rovněž jsme zahájili jednání o rámci energetické bezpečnosti zaměřeném na budoucnost. Tento rámec ochrání naše hospodářství, občany a fyzickou i kybernetickou infrastrukturu.
Paulina Hennig-Klosková, polská ministryně pro životní prostředí a klima
Ministři jednali o aktuálním stavu a dalším postupu v souvislosti s nařízeními EU o bezpečnosti dodávek zemního plynu a o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky, která jsou klíčovými prvky rámce EU pro energetickou bezpečnost.
Zaměřili se na to, jak by bylo možné tento rámec učinit robustnějším a dynamičtějším, aby umožňoval řešit stávající a nové výzvy v oblasti energetické bezpečnosti, které mohou mít dopad na kvalitu života občanů EU a ohrozit její ekonomiku a konkurenceschopnost.
Mnoho ministrů poukázalo na zkušenosti získané z energetické krize, zejména na potřebu jednat jednotně a koordinovaně a zaměřit se na diverzifikaci. Ministři zdůraznili, že je obě nařízení třeba přizpůsobit novým bezpečnostním a tržním podmínkám a odpovídajícím způsobem rozšířit jejich oblast působnosti s cílem řešit současné i budoucí geopolitické výzvy a extrémní klimatické jevy. Většina ministrů nepodporovala možnost jednotného legislativního rámce pro odvětví zemního plynu i elektřiny, ale zdůraznila potřebu harmonizovaného přístupu.
Řada ministrů poukázala na to, že je třeba co nejdříve předložit plán v rámci REPowerEU zaměřený na úplné ukončení dovozu ruských paliv do EU.
Někteří ministři zmínili potřebu flexibility, pokud jde o navrhované nařízení o uskladňování zemního plynu, o němž se v současné době jedná, jakož i potřebu důkladného posouzení dopadů těchto pravidel. Cílem tohoto návrhu je překlenout období mezi ukončením stávajícího nařízení o uskladňování zemního plynu a vstupem v platnost případného trvalejšího rámce pro bezpečnost dodávek zemního plynu.
Ministři energetiky si rovněž vyměnili názory na opatření k posílení dohledu a lepší ochraně kritické energetické infrastruktury v Evropě, včetně opravy poškozené infrastruktury v případě jejího zničení, jakož i přírodních katastrof, v nichž může EU hrát významnější úlohu.
Tato výměna názorů připraví půdu pro schválení závěrů Rady na červnovém zasedání Rady pro energetiku.
Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko ministry informoval o energetické situaci na Ukrajině. Znovu vyzval k posílení nástrojů protivzdušné obrany a elektronického boje a požadoval poměrně levná avšak účinná řešení pasivní ochrany. V plném proudu je zavádění obnovitelných zdrojů energie, decentralizovaná výroba a začlenění do energetického trhu EU.
Rusko se hned od začátku své válečné agrese vůči Ukrajině neúprosně zaměřovalo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Útoky Ruska na systémy výroby energie a na přenosové soustavy vedly od roku 2022 k šedesátiprocentním ztrátám výrobních zařízení a k 63 630 případům poškození energetických zařízení.
Ministři Ukrajině znovu potvrdili trvalou podporu a plnou solidaritu a svůj závazek, že zajistí, aby měl ukrajinský lid přístup k energii a vytápění. Uvítali další kroky k začlenění Ukrajiny do evropského trhu s energií.
Kritická infrastruktura
Během neformálního pracovního oběda ministři energetiky společně s předsedou sítě ENTSO-G (Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav) a předsedou rady sítě ENTSO-E (Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav) jednali o kritické infrastruktuře a o tom, jak ji chránit.
Jiné záležitosti
Christian Zinglersen, ředitel Agentury EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů ministry informoval o vývoji trhu EU s elektřinou a zemním plynem. V prezentaci se hovořilo o výzvách v oblasti konkurenceschopnosti na trhu EU se zemním plynem, trendech v oblasti cen elektřiny a plynu a o potřebě dalšího přeshraničního plánování a spolupráce.
Komise poskytla informace o připravenosti EU na příští zimní sezónu.
V rámci veřejného zasedání předložily Estonsko, Litva a Lotyšsko informace o úspěšné synchronizaci pobaltských elektrizačních soustav se synchronně propojenou oblastí kontinentální Evropa, k níž došlo 9. února 2025. Pobaltské státy byly posledními třemi členskými státy EU, jejichž elektrické sítě stále ještě plně fungovaly v rámci ruské a běloruské soustavy. Synchronizace zvýšila bezpečnost dodávek energie a posílila nezávislost pobaltského regionu. Tyto tři členské státy zdůraznily význam provádění zbývajících aspektů projektu synchronizace, který má zásadní význam pro dokončení naší energetické unie.
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
Česko důrazně upozornilo na problémy při provádění požadavků aktu v přenesené pravomoci o palivech z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a rozvoji vodíkového hospodářství, který Komise přijala 10. února 2023 a který vymezuje podmínky, za nichž lze vodík, vodíková paliva nebo jiné nosiče energie považovat za paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu (RFNBO).
