Skip to content

Dezinformace a demokratická odolnost

EU je odhodlána chránit své demokratické systémy a bojovat proti škodlivým účinkům zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, včetně dezinformací.

Co jsou dezinformace?

Dezinformace jsou nepravdivý nebo zavádějící obsah, který je šířen s úmyslem klamat nebo dosáhnout ekonomických či politických zisků.

Liší se od misinformací, což jsou nepravdivé nebo zavádějící informace, které jsou šířeny bez škodlivých úmyslů.

Strategickékoordinované šíření dezinformací, které je součástí zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, může být prováděno státními nebo nestátními subjekty, často v rámci širších hybridních kampaní, s cílem manipulovat s informačním prostředím v zájmu dosažení politických, bezpečnostních nebo jiných strategických zisků.

Taktika, techniky a postupy

Subjekty, které provádějí zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování a které šíří dezinformace, používají řadu taktik, technik a postupů k manipulaci s informacemi a k ovlivňování vnímání veřejnosti.

Mezi nejběžnější příklady patří:

  • polarizace propagací extrémních názorů za účelem prohloubení konfliktů uvnitř společnosti, což může ztížit demokratickou diskusi
  • manipulace obsahu změnou autentických informací nebo médií, jako je úprava obrázků nebo videí za účelem změny jejich významu
  • vytváření umělého obsahu, jako jsou falešné internetové stránky, které napodobují legitimní zdroje, deepfakes a audiovizuální materiály vytvořené umělou inteligencí
  • vytváření nepravdivých narativů, vydávání se za někoho jiného a zneužívání diplomatických nebo institucionálních účtů na sociálních médiích
  • diskreditace spolehlivých zdrojů a zkreslení kontextu
  • amplifikace pomocí botů, trollů nebo koordinovaných sítí s cílem uměle zvýšit viditelnost a důvěryhodnost dezinformací
  • používání kybernetických nástrojů, včetně hackerských útoků a dalších kybernetických činností za účelem krádeže, změny nebo vytváření informací

Dopad na demokratické procesy

V dobře fungující demokracii mohou občané svobodně vyjadřovat své názory, činit informovaná rozhodnutí a zapojovat se do otevřené diskuse bez nepřátelského vměšování.

Dezinformace a zahraniční manipulace s informacemi a vměšování mají dalekosáhlé důsledky z hlediska lidských právdemokratických hodnot. Ohrožují svobodu myšlení, právo na soukromí a právo na demokratickou účast a narušují důvěru lidí v demokratické instituce a média.

Průzkum Eurobarometru týkající se občanství a demokracie z prosince 2023 ukázal, že 81 % občanů EU považuje zahraniční vměšování do demokratických systémů za vážný problém, kterým je třeba se zabývat. Dezinformacemi ovlivňujícími rozhodování voličů bylo znepokojeno 78 % dotázaných občanů EU.

Zasahování do voleb

Díky vysoké míře pozornosti, které se jim dostává, a významu jejich výsledků představují volby příležitost k zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování a dezinformačním kampaním, které mohou mít velký dopad.

Zasahování do voleb může zahrnovat širokou škálu technik, jako je využívání rozdělujících narativů, odrazování lidí od hlasování, zastrašování, zpochybňování důvěryhodnosti volebního procesu a výsledků, propagace neúčasti na volbách či propagace odevzdávání neplatných hlasů, zacílení na kandidáty a politické strany, financování kampaní nezákonným způsobem, uplácení voličů a provádění kybernetických útoků na volební infrastrukturu.

Tyto kampaně nekončí ve volební místnosti: probíhají před volbami, během voleb i po nich. Před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2024 aktivovalo belgické předsednictví Rady její integrovaná opatření pro politickou reakci na krize, aby si členské státy a instituce EU mohly vyměňovat informace o zahraničním vměšování.

Protiopatření

Ochrana demokratických procesů v EU před škodlivými účinky zahraniční manipulace s informacemi a vměšování a dezinformací, aniž by byla narušena otevřená demokratická diskuse, představuje prioritu EU i jedno z centrálních témat, jimiž se Rada zabývá.

EU má k tomuto účelu k dispozici několik nástrojů a mechanismů, mezi něž patří:

  • soubor nástrojů proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování
  • soubor nástrojů proti hybridním hrozbám, včetně týmů rychlé reakce EU na hybridní hrozby
  • soubor nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky
  • Evropská síť pro volební spolupráci
  • kodex zásad boje proti dezinformacím
  • systém rychlého varování
  • Evropské středisko pro sledování digitálních médií

V EU je také v platnosti několik právních předpisů, které pomáhají v boji proti dezinformacím a zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování, zajišťují větší odpovědnost online platforem, posilují kybernetickou bezpečnost a odolnost digitální infrastruktury a regulují používání nových technologií v komunikaci. Patří k nim:

  • akt o digitálních službách
  • akt o umělé inteligenci
  • směrnice o posílení odolnosti kritických subjektů
  • směrnice o bezpečnosti sítí a informací (směrnice NIS2)
  • nařízení o transparentnosti a cílení politické reklamy
  • evropský akt o svobodě médií

Tato opatření jsou nastíněna v závěrech Rady z května 2024 o ochraně volebních procesů před zahraničním vměšováním a závěrech předsednictví z května 2025 o posílení demokratické odolnosti.

Do boje proti zahraničnímu vměšování v rámci EU i mimo ni je zapojena rovněž Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), což je diplomatická služba EU, a to i prostřednictvím stěžejního projektu „EUvsDisinfo“.

Sankce

Poté, co v roce 2022 Rusko zahájilo válečnou agresi vůči Ukrajině, spustilo rozsáhlou dezinformační kampaň ve snaze destabilizovat EU a její členské státy.

Jako protiopatření EU uvalila sankce na sdělovací prostředky a aktéry řízené Kremlem, kteří šíří dezinformace a provádějí zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování. Dne 8. října 2024 EU také zavedla omezující opatření proti destabilizujícím činnostem Ruska. Ty zahrnují narušování volebních procesů a fungování demokratických institucí a provádění koordinovaných útoků v podobě dezinformací a zahraniční manipulace s informacemi a vměšování.

Další informace

Hybridní hrozby

Hybridní hrozby

Infografika vysvětluje, co je politická reklama a čím jsou pravidla EU týkající se její transparentnosti a cílení přínosná pro občany. Uvádí také číselný přehled, pokud jde o politickou reklamu v EU a v jednotlivých členských státech.
Transparentnost a cílení politické reklamy

Transparentnost a cílení politické reklamy

Moderní kancelářská budova propojená růžovými spojnicemi digitální sítě s rozptýlenými osobami, uprostřed je umístěn modrý štít a bílý symbol zaškrtnutí.
Akt o digitálních službách

Akt o digitálních službách

Naposledy aktualizováno: 28. května 2025