Hybridní hrozby

Co jsou hybridní hrozby?

Definice hybridních hrozeb a kampaní se různí, jelikož musí zůstat pružné, aby umožňovaly řádnou reakci s ohledem na vyvíjející se povahu těchto hrozeb.

Hybridními hrozbami se obvykle rozumí koordinované škodlivé činnosti, které jsou plánovány a prováděny s nepřátelským úmyslem. Mají oslabit daný cíl, kterým může být například určitý stát nebo instituce, a to různými prostředky, často kombinovanými. Tyto prostředky mohou zahrnovat manipulaci s informacemi, kybernetické útoky, ekonomický vliv nebo nátlak, skryté politické manévrování, donucovací diplomacii nebo hrozby použití vojenské síly.

Hybridní taktiky využívají státní i nestátní subjekty. Tyto taktiky jsou stále složitější a propracovanější. Kromě bezpečnostního rizika představují i hrozbu pro demokracii – zaměřují se na její základní hodnoty a usilují o rozdělení společnosti a narušení procesu politického rozhodování.

Hybridní kampaně jsou koncipovány tak, aby bylo obtížné je odhalit a bránit se proti nim. Jsou navrženy tak, aby nepřekročily prahovou hodnotu, která by mohla představovat válečný akt nebo být jako takový vnímána. Boj proti hybridním hrozbám je proto pro Evropskou unii, její členské státy a její partnery komplexním a neustále se vyvíjejícím úkolem.

Evropské středisko pro boj proti hybridním hrozbám

Koordinovaná reakce EU na hybridní hrozby

Primární odpovědnost za boj proti hybridním hrozbám nesou jednotlivé členské státy EU. Přijímají však rovněž koordinovaná opatření s cílem bojovat proti těmto hrozbám společně.

Soubor hybridních nástrojů

Po přijetí Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu v březnu 2022 vytvořila EU soubor hybridních nástrojů EU. Tento soubor zahrnuje preventivní, kooperativní, omezující a podpůrná opatření a opatření pro budování stability, jak je stanoveno v závěrech Rady schválených dne 21. června 2022 o rámci pro koordinovanou reakci EU na hybridní kampaně.

Účelem tohoto souboru nástrojů je:

pomoci identifikovat složité a mnohotvárné hybridní kampaně
koordinovat individualizované a meziodvětvové reakce

Tento soubor hybridních nástrojů funguje jako zastřešující rámec a zahrnuje další relevantní mechanismy a nástroje reakce, jako je soubor nástrojů pro boj proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování. Kromě toho EU za účelem reakce na kybernetické hrozby a útoky vypracovala soubor nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky.

Dne 16. března 2026 Rada schválila závěry o posílení schopnosti EU bojovat proti hybridním hrozbám, v nichž opětovně potvrdila odhodlání EU využívat veškerých dostupných nástrojů k předcházení hybridním kampaním, odrazování od nich a reakci na ně, a to ve vztahu ke kampaním zaměřeným na EU, její členské státy a její partnery bez ohledu na jejich původ, rozsah a intenzitu.

EU má rovněž k dispozici mechanismy pro řešení krizí, včetně integrovaných opatření pro politickou reakci na krize (IPCR) uplatňovaných Radou na podporu koordinovaných opatření v případě závažné a složité krize a pro účely výměny informací, např. o vměšování do voleb do Evropského parlamentu v roce 2024.

Týmy pro reakce na hybridní hrozby

V květnu 2024 Rada schválila orientační rámec pro praktické zřízení týmů rychlé reakce EU na hybridní hrozby.

Týmy rychlé reakce na hybridní hrozby jsou součástí souboru hybridních nástrojů EU. Jsou určeny k podpoře členských států EU, partnerských zemí a misí a operací SBOP při boji proti hybridním hrozbám.

Hybridní hrozby: Rada připravuje půdu pro nasazení týmů rychlé reakce na hybridní hrozby (tisková zpráva, 21. května 2024)

Další informace o rámci EU pro boj proti hybridním hrozbám:

Boj proti dezinformacím

Dezinformační kampaně a obecněji zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování často využívají aktéři hrozeb v rámci širší hybridní kampaně nebo i samostatně. EU má pro boj proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování k dispozici různé mechanismy.

Dne 21. května 2024 schválila Rada před volbami do Evropského parlamentu závěry o ochraně volebních procesů před zahraničním vměšováním. V závěrech byly instituce EU a členské státy vyzvány, aby zintenzivnily monitorování pokusů zahraničních aktérů o vměšování do demokratického procesu EU a aby využívaly všechny mechanismy, sítě a nástroje EU na ochranu integrity voleb, aniž by se bránilo otevřené demokratické diskusi.

Odolnost kritické infrastruktury

Od roku 2022 EU zintenzivnila své úsilí o ochranu kritické infrastruktury. Dne 8. prosince 2022 přijala Rada nový právní předpis, který má zajistit, aby kritická odvětví, jako je energetika, vodohospodářství, doprava a zdravotnictví, byla schopna mimo jiné předcházet hybridním útokům, chránit se před nimi, reagovat na ně, zvládat je a zotavit se z nich (směrnice o odolnosti kritických subjektů). Tato pravidla mají snížit zranitelnost kritických subjektů a posílit jejich fyzickou odolnost.

Kromě toho Rada v prosinci 2022 v reakci na akty sabotáže proti plynovodu Nord Stream přijala doporučení o odolnosti kritické infrastruktury.

Toto doporučení má posílit schopnost EU chránit svou kritickou infrastrukturu. Týká se tří prioritních oblastí: připravenosti, reakce a mezinárodní spolupráce.

V červnu 2024 přijala Rada doporučení o plánu pro koordinaci reakce na úrovni EU na narušení kritické infrastruktury se značným přeshraničním významem. Tímto doporučením byl zaveden unijní plán pro kritickou infrastrukturu, jehož cílem je podpořit sdílení informací o situaci, pokud jde o původ a následky daného incidentu, usnadnit koordinaci komunikace s veřejností a zajistit účinnou reakci.

Bezpečnost sítí a informačních systémů

Dne 28. listopadu 2022 přijala Rada směrnici o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v EU. Nová pravidla dále zlepšují odolnost a schopnost reakce na incidenty ve veřejném i soukromém sektoru i v EU jako celku, a to i pokud jde o hybridní útoky.

Tato nová směrnice (označovaná jako „NIS2“) nahradila pravidla pro bezpečnost sítí a informačních systémů obsažená v předchozí směrnici NIS.

Spolupráce s partnery v boji proti hybridním hrozbám

V boji proti hybridním hrozbám má klíčový význam spolupráce s partnery EU a příslušnými organizacemi.

Spolupráce mezi EU a NATO

Strategické partnerství mezi EU a NATO má zásadní význam pro zachování bezpečnosti a stability v euroatlantické oblasti. Mezi iniciativy EU a NATO v oblasti boje proti hybridním hrozbám patří:

společné návrhy na spolupráci v oblasti hybridních hrozeb
strukturovaný dialog o odolnosti zahájený v roce 2022

EU a NATO rovněž provádějí společná cvičení v oblasti řešení krizí, nazvaná paralelní a koordinovaná cvičení (PACE). Cílem tohoto cvičení konaného v roce 2024 bylo posílit schopnost EU reagovat na potenciální hybridní krize, a to jak v rámci EU, tak mimo ni.

Podpora partnerských zemí v boji proti hybridním hrozbám

EU je odhodlána podporovat své partnerské země v boji proti hybridním hrozbám. Ukázkovým příkladem takové spolupráce je partnerská mise EU v Moldavské republice (EUPM Moldova).

Tato mise byla zahájena v květnu 2023, aby pomohla posílit moldavské struktury pro řešení krizí a posílila odolnost země vůči hybridním hrozbám a její kybernetickou bezpečnost.

Hybridní aktivity Ruska a Běloruska namířené proti EU

Rusko

EU důrazně odsuzuje soustavné hybridní činnosti Ruska, které zahrnují sabotáže, narušování kritické infrastruktury, kybernetické útoky, manipulaci s informacemi a vměšování a pokusy o oslabení demokracie a volebního procesu.

Tyto nepřátelské činnosti jsou dokladem bezohledného a nezodpovědného chování Ruska a nerespektování mezinárodního řádu založeného na pravidlech a mezinárodního práva. Jsou součástí širších, koordinovaných a dlouhodobých hybridních kampaní zaměřených na ohrožování a oslabování bezpečnosti, odolnosti a demokratických základů EU, jejích členských států a jejích partnerů.

EU a její členské státy budou i nadále využívat celou škálu nástrojů, které mají k dispozici (včetně sankcí), aby před takovým nepřátelským chováním chránily, předcházely mu, odrazovaly od něj a reagovaly na něj.

Koláž obsahující anténu, svazek novin, notebook a průhlednou volební urnu s hlasovacími lístky uvnitř.

Hybridní aktivity Ruska: sankce EU

Bělorusko

EU odsuzuje zesílené hybridní útoky Běloruska proti EU a jejím členským státům, včetně účelového využívání migrantů a narušování vzdušného prostoru EU

Narušování vzdušného prostoru představuje závažná bezpečnostní rizika, především pro civilní letectví, a jeho cílem je destabilizovat určitý členský stát EU a zastrašit evropské občany přímými hrozbami pro civilní letectví.EU vyzývá běloruský režim, aby od všech těchto činností neprodleně upustil.

Na běloruský režim byly uvaleny sankce a pokud by uvedené akce pokračovaly, EU je připravena přijmout další odpovídající opatření. EU nebude tolerovat žádnou hybridní kampaň namířenou proti EU nebo některému z jejích členských států.

Osoba držící plakát s textem „Belarus free“ (Svobodné Bělorusko).

Hybridní činnosti Běloruska: Sankce EU

Další informace

Evropská obranná připravenost

Obrana EU v číslech

Koláž se sloupci mincí, které jsou stále vyšší, s ropným barelem, stíhačkami a útržkem ruské bankovky. Na pozadí jsou barevné pruhy odkazující na ruskou vlajku.

Sankce EU vůči Rusku: otázky a odpovědi