Integrovaná opatření pro politickou reakci na krize (IPCR)

Co jsou integrovaná opatření pro politickou reakci na krize (IPCR)?

V případě krizí či katastrof, ať už přírodních nebo způsobených člověkem, může EU pro poskytnutí pomoci a k vyřešení situace využít různé odvětvové mechanismy reakce na krize.

Opatření pro integrovanou politickou reakci na krize (IPCR) podporují rychlý a koordinovaný rozhodovací postup na politické úrovni EU v případě závažných a složitých krizí, včetně teroristických činů.

Prostřednictvím tohoto mechanismu koordinuje předsednictví Rady politickou reakci na krize tím, že do ní zapojí:

• orgány EU
• dotčené členské státy
• další klíčové aktéry

Jak funguje mechanismus IPCR v praxi

V případě krize předsednictví Rady zapojí klíčové aktéry, zejména z orgánů EU a z postižených členských států, s cílem zajistit koordinaci a řešení nedostatků.

Mechanismus Rady pro krizovou koordinaci může být aktivován buď předsednictvím, nebo na žádost členského státu v rámci doložky solidarity.

Mechanismus IPCR poskytuje podporu předsednictví Rady, Výboru stálých zástupců vlád členských států Evropské unie (Coreper) a Radě EU tím, že poskytuje specifické nástroje, které mají:

• zefektivnit sdílení informací
• usnadnit spolupráci
• koordinovat reakci na krize na politické úrovni

Hlavním nástrojem je neformální kulatý stůl, což je krizové zasedání, jemuž předsedá předsednictví Rady a jehož se účastní zástupci Evropské komise, Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), kabinet předsedy Evropské rady, příslušné agentury EU, členské státy a odborníci. Mezi další nástroje patří:

• analytické zprávy poskytující rozhodovacím orgánům jasnou představu o aktuální situaci
• webová platforma pro výměnu a shromažďování informací
• nepřetržitě dostupné kontaktní místo zajišťující stálý kontakt mezi zúčastněnými stranami

Mechanismus pro koordinaci v případě krizí může být aktivován v případě událostí, které nastaly uvnitř EU i mimo ni.

Operační režimy

V závislosti na situaci existují dva způsoby aktivace:

• režim sdílení informací, v jehož rámci se začínají vypracovávat analytické zprávy a využívá webová platforma s cílem lépe porozumět dané situaci a připravit se na její případnou eskalaci
• režim plné aktivace zahrnující přípravu návrhů na opatření EU, o nichž rozhodne Rada EU nebo Evropská rada

V případě krize bez aktivace IPCR lze výměnu informací podpořit prostřednictvím monitorovacího režimu. Mechanismus IPCR je v současné době aktivován v plném režimu v případě tří specifických krizí:

• válečná agrese Ruska vůči Ukrajině
• situace na Blízkém východě
• migrační a uprchlická krize

Režim plné aktivace umožňuje, aby na jednáních u kulatého stolu vedených předsednictvím byla vypracována specifická koordinovaná opatření EU v oblasti reakce na krize.

Více informací o nástrojích a operačních režimech mechanismu pro koordinaci v případě krizí naleznete zde:

• Opatření IPCR – základní informace (brožurka)

Příprava na krize

Rada je zapojena do různých přípravných činností, aby se zajistilo, že mechanismus IPCR bude v případě krize po aktivaci správně fungovat. Tyto činnosti zahrnují:

• školení o mechanismu pro zúčastněné strany
• cvičení
• sdílení informací o rizicích a plánování
• vytvoření sítě odborníků pro krizovou komunikaci z členských států a subjektů EU

Současné aktivace IPCR

Režimy plné aktivace

Situace na Blízkém východě

V návaznosti na brutální a nerozlišující teroristické útoky Hamásu na různých místech Izraele dne 7. října 2023 a probíhající události na Blízkém východě se španělské předsednictví Rady 16. října 2023 rozhodlo aktivovat opatření IPCR v režimu monitorování.

Dne19. října 2023 přešlo předsednictví na režim plné aktivace mechanismu IPCR.

• Blízký východ: předsednictví Rady aktivovalo integrovaná opatření pro politickou reakci na krize (tisková zpráva, 19. října 2023)
• Postoj EU k situaci na Blízkém východě

Válečná agrese Ruska vůči Ukrajině

V návaznosti na zahájení válečné agrese Ruska vůči Ukrajině 24. února 2022 se francouzské předsednictví Rady rozhodlo aktivovat v plném režimu opatření IPCR (dne 27. února 2022).

• Mimořádné zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci (hlavní výsledky, 27. února 2022)
• Válka Ruska proti Ukrajině

Migrační a uprchlická krize

V návaznosti na migrační krizi v roce 2015 lucemburské předsednictví v říjnu 2015 rozhodlo, že v rámci mechanismu IPCR pro koordinaci v případě krizí začne uplatňovat režim sdílení informací.

V listopadu 2015 přešlo předsednictví na režim plné aktivace mechanismu IPCR. V režimu plné aktivace mechanismus od té doby zůstal.

• Migrační krize: Předsednictví Rady EU posiluje sdílení informací mezi členskými státy tím, že aktivuje integrovaná opatření EU pro politickou reakci na krize (tisková zpráva, 30. října 2015)
• Migrační a azylová politika EU

Monitorovací režim

Epidemie eboly

Dne 1. června 2026 se kyperské předsednictví rozhodlo využít IPCR v monitorovacím režimu na podporu výměny informací o epidemii viru Ebola.

Šíření hantaviru

Poté, co byla 3. července 2026 deaktivována opatření IPCR v režimu sdílení informací v souvislosti se šířením infekce hantaviru (Andes), byla na internetové platformě IPCR zřízena monitorovací stránka.

Ta členským státům, Komisi a ESVČ umožňuje vkládat relevantní informace na podporu situačního povědomí a sdílet veškeré dodatečné zprávy nebo jiné relevantní materiály.

Předchozí aktivace IPCR

Zemětřesení v Turecku a Sýrii

Po zemětřesení, k němuž došlo 6. února 2023 v Turecku a Sýrii, se švédské předsednictví Rady rozhodlo aktivovat opatření IPCR v plném režimu za účelem koordinace podpůrných opatření EU.

Dne 2. května 2023 švédské předsednictví rozhodlo o deaktivaci IPCR.

• Zemětřesení v Turecku a Sýrii: předsednictví Rady aktivovalo IPCR (tisková zpráva, 6. února 2023)

Šíření nákazy koronavirem COVID-19

V prosinci 2019 se finské předsednictví Rady v návaznosti na rozšíření onemocnění COVID-19 rozhodlo aktivovat opatření IPCR EU v režimu sdílení informací.

S ohledem na zhoršující se situaci a na různá odvětví postižená touto krizí aktivovalo chorvatské předsednictví Rady 2. března 2020 mechanismus IPCR v plném režimu.

Dne 4. května 2023 švédské předsednictví rozhodlo o deaktivaci IPCR.

• Šíření nákazy koronavirem COVID-19: reakce EU posílena, předsednictví spustilo režim plné aktivace IPCR (tisková zpráva, 2. března 2020)
• Reakce EU na pandemii COVID-19

Zahraniční vměšování v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu v červnu 2024

V závěrech přijatých na mimořádném zasedání ve dnech 17. a 18. dubna 2024 a v souvislosti s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu Evropská rada vyzvala orgány EU a vnitrostátní orgány ke spolupráci, pokud jde o rizika vyplývající z dezinformací, mimo jiné prostřednictvím umělé inteligence, a ze zahraniční manipulace s informacemi a vměšování do volebních procesů.

Dne 24. dubna 2024 belgické předsednictví aktivovalo opatření IPCR v režimu sdílení informací v souvislosti se zahraničním vměšováním v rámci voleb do Evropského parlamentu konaných v červnu 2024. Aktivace IPCR sloužila k podpoře této spolupráce usnadněním výměny informací mezi členskými státy a orgány EU.

Dne 25. června 2024 se belgické předsednictví rozhodlo deaktivovat IPCR, rozhodlo se však situaci nadále monitorovat. V červnu 2025 polské předsednictví rozhodlo o deaktivaci IPCR.

• Zahraniční vměšování: Předsednictví posiluje výměnu informací před evropskými volbami v červnu 2024 s ohledem na riziko zahraničního vměšování (tisková zpráva, 24. dubna 2024)

Proč EU potřebuje mechanismus reakce na krize

Potřeba mechanismu reakce na krize na úrovni EU vyvstala začátkem 21. století v důsledku několika dramatických událostí, mezi něž patřily:

• teroristické útoky spáchané 11. září 2001 v USA
• teroristické útoky spáchané v roce 2004 v Madridu a v roce 2005 v Londýně
• tsunami v Indickém oceánu v roce 2004

V roce 2006 přijala Rada opatření pro koordinaci při mimořádných událostech a krizích (CCA). Tato opatření byla koncipována jako platforma pro výměnu informací a koordinaci činnosti mezi členskými státy v případě závažné krize.

V roce 2013 v návaznosti na opatření CCA přijala Rada integrovaná opatření pro politickou reakci na krize (IPCR). Tento zdokonalený mechanismus má několik předností včetně:

• větší flexibility
• větší možnosti rozšíření
• většího využívání stávajících zdrojů, struktur a schopností

V roce 2018 přijala Rada prováděcí rozhodnutí, kterým se opatření IPCR kodifikují do právního aktu.

• Prováděcí rozhodnutí Rady o opatřeních pro integrovanou politickou reakci EU na krize (Úřední věstník EU)

Další informace