Sankce EU proti Íránu
EU odsuzuje porušování lidských práv v Íránu, jakož i činnosti Íránu v oblasti šíření jaderných zbraní a jeho vojenskou podporu válečné agrese Ruska vůči Ukrajině. V tomto ohledu přijala řadu sankcí.
Represe a porušování lidských práv v Íránu
EU opakovaně odsoudila závažné porušování lidských práv v Íránu, včetně úmrtí 22leté Mahsy Amíníové v září 2022 v policejní vazbě, popravy občanů EU a Íránu v letech 2023 a 2024, zadržování obránců lidských práv, včetně laureátky Nobelovy ceny míru Narges Muhammadíové, a obětí protestů v lednu 2026.
EU podporuje zásadní úsilí íránského lidu o budoucnost, v níž jsou dodržována, chráněna a naplňována jeho všeobecná lidská práva a základní svobody.
Evropská unie důrazně odsuzuje:
- rozsáhlé, brutální a nepřiměřené použití síly íránskými orgány proti pokojným demonstrantům,
- svévolné zadržování jako prostředek umlčování kritických hlasů,
- používání mučení a krutého, nelidského a ponižujícího zacházení se zadrženými v íránských věznicích,
- vynášení rozsudků smrti nad demonstranty a jejich vykonávání,
- omezování komunikace, včetně odpojování internetu.
Musí být zajištěno právo na pokojné shromažďování a právo na svobodu projevu, včetně svobody vyhledávat, přijímat a sdílet informace a myšlenky online i offline.
EU vyzývá Írán, aby v právních předpisech i v praxi odstranil všechny formy systémové diskriminace žen a dívek ve veřejném a soukromém životě a aby přijal genderově citlivá opatření s cílem předcházet všem formám sexuálního a genderově podmíněného násilí páchaného na ženách a dívkách a zajistit před takovým násilím ochranu.
EU naléhavě vyzývá íránské orgány, aby dostály svým závazkům podle mezinárodního práva, a požaduje, aby pachatelé násilí a porušování lidských práv byli pohnáni k odpovědnosti.
Nejnovější prohlášení EU k lidským právům v Íránu:
- Prohlášení vysoké představitelky jménem EU k situaci v Íránu (tisková zpráva, 9. ledna 2026)
- Írán: Prohlášení vysoké představitelky jménem EU k zatýkání a zadržování obránců lidských práv (tisková zpráva, 30. prosince 2025)
Sankce v reakci na porušování lidských práv v Íránu
V roce 2011 zavedla EU režim sankcí vůči Íránu v reakci na závažné porušování lidských práv v této zemi. Od té doby jsou sankce každoročně obnovovány a naposledy byly prodlouženy do 13. dubna 2027.
Vzhledem ke zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v zemi EU od října 2022 počet sankcí výrazně zvýšila.
Sankce týkající se porušování lidských práv v Íránu zahrnují:
- zákaz cestování pro jednotlivce,
- zmrazení majetku jednotlivců a subjektů,
- zákaz zpřístupnění finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů osobám uvedeným na sankčním seznamu.
- zákaz prodeje, dodávek, převodu nebo vývozu vybavení, které by mohlo být použito k vnitřní represi, do Íránu,
- zákaz poskytování technické pomoci, zprostředkovatelských služeb nebo financování jakékoli osobě nebo orgánu v Íránu nebo pro použití v Íránu (pokud by mohly být použity v souvislosti s vnitřní represí),
- zákaz poskytovat Íránu jakékoli služby monitorování nebo odposlechu telekomunikací nebo internetu.
V současné době se sankce v rámci tohoto režimu vztahují na 263 osob a 53 subjektů.
Mezi osoby, na něž se vztahují sankce, patří:
- poslanci íránského parlamentu,
- ministr vnitra Eskandar Momeni,
- ministr informačních a komunikačních technologií Issa Zarepour,
- guvernéři a místní politici,
- příslušníci íránských bezpečnostních sil,
- příslušníci Islámských revolučních gard (IRGC),
- členové íránských donucovacích orgánů,
- jednotka, která svévolně zatkla Mahsu Amíníovou,
- vysocí představitelé a příslušníci ozbrojených sil,
- velitelé a příslušníci policie,
- dozorci a ředitelé věznic,
- generální prokurátor a další pracovníci justičních orgánů,
- členové Nejvyšší rady pro kyberprostor.
Mezi subjekty, na něž se vztahují sankce, patří:
- Islámské revoluční gardy (IRGC),
- íránské ministerstvo školství a íránské ministerstvo kultury a otázek islámu,
- íránská mravnostní policie,
- íránské donucovací orgány,
- Nejvyšší rada kulturní revoluce,
- Nejvyšší rada pro kyberprostor,
- věznice,
- státní televizní vysílání „Press TV“,
- tiskové agentury,
- poskytovatelé mobilních služeb,
- softwarové společnosti a společnosti působící v oblasti informačních technologií
- íránský Orgán pro regulaci audiovizuálních médií,
- subjekty podílející se na cenzuře, trollingových kampaních na sociálních sítích a šíření dezinformací.
Na jednotlivce a subjekty odpovědné za porušování lidských práv a represe v Íránu jsou rovněž uvaleny sankce v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv.
Islámské revoluční gardy na seznamu teroristů
V návaznosti na politickou dohodu dosaženou na zasedání Rady pro zahraniční věci 29. ledna 2026 rozhodla Rada dne 19. února 2026 o označení íránských Islámských revolučních gard (IRGC) za teroristickou organizaci.
Na IRGC se tudíž vztahují omezující opatření v rámci režimu protiteroristických sankcí EU. To znamená, že:
- veškeré finanční prostředky a jiná finanční aktiva nebo hospodářské zdroje IRGC v členských státech EU jsou zmrazeny
- hospodářské subjekty z EU mají zakázáno zpřístupňovat IRGC finanční prostředky a hospodářské zdroje
Podpora války Ruska proti Ukrajině ze strany Íránu
Evropská unie důrazně odsuzuje a považuje za nepřijatelnou jakoukoli vojenskou podporu, včetně dodávek bezpilotních vzdušných prostředků („dronů“), kterou Írán poskytuje válečné agresi Ruska vůči Ukrajině.
Tyto zbraně poskytnuté Íránem používá Rusko bez rozdílu proti ukrajinskému civilnímu obyvatelstvu a infrastruktuře, což způsobuje hrůzné ničení a lidské utrpení.
EU rovněž odsuzuje vojenskou podporu ozbrojených skupin v oblasti Blízkého východu a Rudého moře ze strany Íránu.
Sankce v reakci na zapojení Íránu do války Ruska proti Ukrajině
Rada v letech 2022 a 2023 přijala tři soubory sankcí souvisejících s drony vůči íránským osobám nebo subjektům v rámci režimu sankcí použitelného na činnosti narušující nebo ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.
Dne 20. července 2023 zavedla Rada zvláštní rámec sankcí vzhledem k vojenské podpoře válečné agrese Ruska vůči Ukrajině ze strany Íránu.
Dne 14. května 2024 byla oblast působnosti tohoto rámce rozšířena vzhledem k vojenské podpoře ozbrojených skupin v oblasti Blízkého východu a Rudého moře ze strany Íránu a k dronovým a raketovým útokům proti Izraeli, které Írán spáchal v dubnu 2024.
EU se může zaměřit na osoby a subjekty, jež dodávají, prodávají nebo převádějí íránské raketové střely a drony, jakož i komponenty používané při jejich vývoji a výrobě, které:
- podporují válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině,
- jsou používány ozbrojenými skupinami a subjekty k narušování míru a bezpečnosti v oblasti Blízkého východu a Rudého moře, nebo,
- porušují rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2216 (2015).
Sankce zahrnují:
- zákaz cestování pro jednotlivce,
- zmrazení majetku jednotlivců a subjektů,
- zákaz zpřístupnění finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů osobám uvedeným na sankčním seznamu.
EU rovněž zavedla zákaz transakcí se dvěma přístavy, které jsou vlastněny, provozovány nebo ovládány osobami a subjekty, na něž se sankce vztahují, nebo jsou používány k převodu íránských dronů nebo raketových střel nebo souvisejících technologií a jejich součástí do Ruska.
Mezi osoby a subjekty, na něž se sankce vztahují, patří společnosti, které vyrábějí, pořizují a prodávají komponenty pro drony, společnosti zapojené do výroby pohonných látek používaných k odpalování raket a raketových střel, rejdařské a obchodní společnosti, námořnictvo Islámských revolučních gard, společnost Islamic Republic of Iran Shipping Lines, íránské letecké společnosti, jakož i íránský ministr obrany a jeho náměstek.
V současné době se sankce v rámci tohoto režimu vztahují na 26 osob a 27 subjektů.
Naposledy byla použitelnost tohoto sankčního režimu prodloužena do 27. července 2026.
Svoboda plavby v Hormuzském průlivu
EU vyzvala všechny zúčastněné strany, aby příměří plně dodržovaly v celé oblasti Blízkého východu, ukončily veškeré vojenské operace a plně zajistily svobodu plavby, jakož i volný a bezpečný průjezd Hormuzským průlivem v souladu s mezinárodním právem, jak je stanoveno v Úmluvě OSN o mořském právu.
Akce Íránu namířené proti plavidlům proplouvajícím Hormuzským průlivem jsou v rozporu s mezinárodním právem. Takové jednání porušuje zavedená práva tranzitního i pokojného proplutí mezinárodními průlivy.
Sankce v reakci na činnosti Íránu v Hormuzském průlivu
Dne 22. května 2026 se Rada rozhodla rozšířit oblast působnosti sankcí EU, které byly původně zavedeny v reakci na vojenskou podporu válečné agrese Ruska vůči Ukrajině ze strany Íránu a které jsou nyní rovněž zaměřeny na různé ozbrojené skupiny v oblasti Blízkého východu a Rudého moře.
V rámci tohoto sankčního režimu EU uvalila sankce na dvě osoby a jeden subjekt, které jsou zapojeny do činností a politik Íránu ohrožujících svobodu plavby v Hormuzském průlivu.
Činnosti Íránu související s šířením jaderných zbraní
Evropská unie v závěrech Evropské rady z 26. června 2025 opětovně vyjádřila jednoznačné stanovisko, podle něhož Íránu nesmí být nikdy umožněno získat jadernou zbraň, a připomněla závazky Íránu v tomto ohledu, jakož i jeho další mezinárodní závazky.
Evropská unie je hluboce znepokojena sérií zpráv Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), které dokumentují alarmující zrychlení íránského jaderného programu, což představuje radikální odklon od jeho závazků v rámci společného komplexního akčního plánu (JCPOA), zejména pokud jde o rozšíření kapacity pro obohacování jaderného paliva a výrobu vysoce obohaceného uranu.
Činnosti Íránu, které nemají důvěryhodné civilní účely, s sebou nesou velmi významná rizika spojená se šířením zbraní.
Evropská unie Írán důrazně vyzývá, aby zvrátil znepokojivou jadernou trajektorii, aby se bez dalšího odkladu vrátil ke svým politickým závazkům v oblasti nešíření jaderných zbraní a aby obnovil všechna opatření pro monitorování a ověřování související s JCPOA, včetně těch, která jsou stanovena v jeho dodatkovém protokolu.
Cílem sankcí OSN a EU vůči Íránu je přesvědčit Írán, aby plnil své závazky.
Sankce v reakci na šíření jaderných zbraní ze strany Íránu
Sankce OSN
Od roku 2006 přijala Rada bezpečnosti OSN řadu rezolucí, v nichž se požaduje, aby Írán ukončil obohacování uranu pro účely šíření jaderných zbraní. Uvedené rezoluce byly postupně doplněny o sankce, které měly Írán přimět, aby příslušné rezoluce plnil.
EU sankce OSN provádí právními předpisy EU.
Sankce EU
Kromě uplatňování sankcí OSN uvalila EU na Írán širokou škálu vlastních sankcí. Tato opatření týkající se činností Íránu souvisejících se šířením jaderných zbraní zahrnují:
- zákaz cestování pro jednotlivce,
- zmrazení majetku jednotlivců a subjektů,
- zákaz zpřístupnění finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů osobám uvedeným na sankčním seznamu.
Součástí těchto opatření jsou rovněž hospodářské a finanční sankce, které se vztahují na odvětví obchodu, financí a dopravy.
Sankce v odvětví dopravy zahrnují:
- zákaz vývozu zbraní do Íránu,
- zákaz vývozu zboží dvojího užití a zboží, které by mohlo být použito při činnostech souvisejících s obohacováním jaderného paliva,
- zákaz dovozu ropy, zemního plynu a petrochemických a ropných produktů,
- zákaz prodeje nebo dodávek klíčového vybavení používaného v odvětví energetiky,
- zákaz prodeje nebo dodávek zlata, jiných drahých kovů a diamantů,
- zákaz některých typů námořního vybavení,
- zákaz některých typů softwaru.
Sankce ve finančním sektoru zahrnují:
- zmrazení aktiv íránské centrální banky a hlavních íránských komerčních bank,
- zavedení oznamovacího a schvalovacího mechanismu pro převody finančních prostředků přesahujících určitou výši do íránských finančních institucí.
Sankce v odvětví dopravy zahrnují:
- zabránění přístupu íránských nákladních letů na letiště EU,
- zákaz provádění údržby a obsluhy íránských nákladních letadel nebo plavidel převážejících zakázaný materiál nebo zboží.
Společný komplexní akční plán (JCPOA)
Írán a skupina E3/EU+3 se dne 14. července 2015 dohodly na společném komplexním akčním plánu. V tomto plánu je vymezena řada kroků pro následující roky, jejichž cílem je zajistit, aby byl íránský jaderný programrealizován výhradně pro mírové účely.
Rada bezpečnosti OSN přijala v červenci 2015 rezoluci 2231 (2015) týkající se společného komplexního akčního plánu. Tato rezoluce:
- potvrdila JCPOA,
- povolila určité výjimky ze stávajících sankcí,
- vymezila časový plán a závazky, které musí všechny strany v zájmu ukončení sankcí vůči Íránu dodržet.
Dne 16. ledna 2016 (den provedení) zrušila OSN některé ze svých sankcí souvisejících s jadernými otázkami, jak jsou stanoveny v rezoluci 2231 (2015), zatímco Rada zrušila všechny hospodářské a finanční sankce EU vůči Íránu související s jadernými otázkami. Některá omezení však zůstala v platnosti.
Vzhledem k tomu, že Írán neplní své závazky vyplývající z JCPOA, rozhodla Rada dne 18. října 2023 o zachování sankcí EU souvisejících s šířením zbraní, které měly být v den přechodu zrušeny.
Dne 29. září 2025 Rada rozhodla o opětovném uložení všech hospodářských a finančních sankcí EU vůči Íránu souvisejících s jadernými otázkami, které byly zrušeny v roce 2016. Rada se takto rozhodla po obnovení sankcí OSN vůči Íránu v návaznosti na rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN neprodloužit jejich zrušení.
Dohoda s Íránem o jaderném programu
Viz také:
Postoj EU k situaci na Blízkém východě
Časová osa – Írán a Blízký východ
Likvidace chemických zbraní
Naposledy aktualizováno: 24. července 2026