Likvidace chemických zbraní
Evropská unie společnými silami podporuje chemické odzbrojení a nešíření chemických zbraní a bojuje proti beztrestnosti za použití těchto zbraní.
Co jsou chemické zbraně?
Chemické zbraně jsou chemické látky, které jsou používány s úmyslem, aby svými toxickými vlastnostmi způsobily smrt nebo poškození zdraví. Pod definici chemických zbraní spadá rovněž munice, zařízení a další vybavení speciálně určené k tomu, aby bylo možno toxické chemické látky používat jako zbraně.
Mezi chemické zbraně patří:
Toxické chemické látky, které svým chemickým působením na životní procesy mohou způsobit smrt, dočasné ochromení nebo trvalé poškození zdraví lidí nebo zvířat.
Chemické reaktanty (prekurzory), které se v jakékoli fázi a jakýmkoli způsobem používají při výrobě toxických chemických látek.
Munice a různé prostředky – včetně minometů, dělostřelecké munice, raketových střel, bomb, min a rozstřikovačů na chemické látky –, které jsou speciálně určeny k tomu, aby uvolňováním toxických chemických látek způsobily poškození zdraví nebo smrt.
Speciální vybavení, které je určeno k použití v přímé souvislosti s nasazením výše uvedené munice a prostředků.
Mezinárodní zákaz chemických zbraní
Úmluva o chemických zbraních
Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení neboli Úmluva o chemických zbraních (CWC) je mezinárodní dohoda, jejímž cílem je odstranit celou kategorii zbraní hromadného ničení, a za tímto účelem stanoví pro smluvní strany zákaz vývoje, výroby, získávání, hromadění, uchovávání, předávání nebo používání chemických zbraní.
Byla ustavena v roce 1997 a jejími stranami je 193 států. Jejím účelem je propagovat svět bez chemických zbraní.
Všechny smluvní státy se dohodly na chemickém odzbrojení zničením veškerých zásob chemických zbraní, které případně uchovávají, a zařízení na jejich výrobu, ale i veškerých chemických zbraní, které v minulosti zanechaly na území jiných smluvních států.
Tato úmluva je jedním z nejúspěšnějších opatření na světě zaměřených na odzbrojení, přičemž 99,4 % deklarovaných zásob chemických zbraní bylo prokazatelně zničeno.
Organizace pro zákaz chemických zbraní
Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) je orgán, který uvedenou úmluvu provádí.
EU úmluvu i OPCW jednoznačně a aktivně podporuje a je největším dobrovolným finančním přispěvatelem na činnosti této organizace, a to i za účelem předcházení opětovnému výskytu chemických zbraní, budování kapacit smluvních států, všeobecného přistoupení k úmluvě a boje proti beztrestnosti za používání chemických zbraní.
Kombinované roční vyměřené příspěvky členských států představují přibližně 25 % řádného ročního rozpočtu OPCW.
OPCW úzce spolupracuje s Organizací spojených národů.
Evropská unie a OPCW uzavřely v únoru 2024 dohodu o spolupráci ve formě memoranda o porozumění.
Podle této dohody EU a OPCW posílí svou koordinaci, strategickou spolupráci a výměnu názorů a informací za účelem provádění úmluvy ve fázi po zničení chemických zbraní.
EU prostřednictvím rozhodnutí Rady ze dne 25. listopadu 2021 a 26. června 2023 rovněž podporuje zvýšení operační účinnosti OPCW.
- Rozhodnutí Rady ze dne 26. června 2023 na podporu zvýšení operační účinnosti OPCW (Úřední věstník EU)
- Rozhodnutí Rady ze dne 25. listopadu 2021 na podporu zvýšení operační účinnosti OPCW prostřednictvím družicových snímků (Úřední věstník EU)
- EU a OPCW zintenzivnily spolupráci (tisková zpráva, Evropská služba pro vnější činnost, 21. února 2025)
Závazek EU k boji proti chemickým zbraním
EU v souladu se strategií EU proti šíření zbraní hromadného ničení aktivně usiluje o úplný zákaz a likvidaci chemických zbraní na celém světě. Je rovněž odhodlána bojovat proti beztrestnosti za používání chemických zbraní, a to i prostřednictvím sankcí.
EU se zasazuje o plné provádění Úmluvy o chemických zbraních.
Závěry Rady o chemických zbraních
Dne 20. února 2023 přijala Rada závěry o chemickém odzbrojení a nešíření.
V závěrech Rada zdůrazňuje, že použití chemických zbraní, včetně použití jakýchkoli toxických chemických látek jako zbraní, a to kýmkoli, ať již státními, nebo nestátními subjekty, kdekoli a za jakýchkoli okolností je nepřípustné a musí být přísně odsouzeno.
Použití chemických zbraní představuje porušení mezinárodního práva a může být kvalifikováno jako válečný zločin nebo zločin proti lidskosti.
Tyto činy nemohou zůstat nepotrestány a osoby, které jsou za ně odpovědné, musí být pohnány k odpovědnosti. EU a její členské státy jsou proto neochvějně odhodlány se v této věci nadále angažovat, zejména prostřednictvím partnerství proti beztrestnosti za použití chemických zbraní.
Rada je rovněž přesvědčena, že mezinárodní společenství má povinnost identifikovat pachatele veškerých útoků chemickými zbraněmi a pohnat je k odpovědnosti.
Sankce týkající se chemických zbraní
V říjnu 2018 přijala EU zvláštní rámec sankcí, jehož účelem je odradit od šíření a používání chemických zbraní. Tento sankční rámec byl naposledy prodloužen do 16. října 2026.
Sankce jsou namířeny proti těm, kteří:
- jsou přímo odpovědní za vývoj a používání chemických zbraní;
- poskytují finanční, technickou nebo materiální podporu;
- pomáhají osobám, které patří do výše uvedených kategorií, podněcují je nebo jsou s nimi spojeni.
V současné době se tyto sankce vztahují na 25 osob a 6 subjektů. Aktuální seznam sankcionovaných osob a subjektů je platný do 16. října 2026.
Sankce zahrnují zákaz cestování a zmrazení majetku osob a subjektů.
Kromě toho je zakázáno přímo či nepřímo poskytovat finanční prostředky nebo hospodářské zdroje sankcionovaným osobám a subjektům nebo v jejich prospěch.
Sankce se vztahují například na osoby a subjekty zapojené do:
- používání chemických zbraní ve válce Ruska proti Ukrajině;
- případu otravy Alexeje Navalného nervovou látkou typu „novičok“ 20. srpna 2020;
- výroby nosičů chemických zbraní v Sýrii.
Další informace
Bezpečnost a obrana
Dohoda s Íránem o jaderném programu
Druhy sankcí, které EU přijímá
Naposledy aktualizováno: 13. října 2025