"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada pro zahraniční věci jednala o agresi Ruska vůči Ukrajině. Jednání byla zahájena vystoupením ukrajinského ministra zahraničních věcí Andrije Sybihy prostřednictvím videohovoru, který celkově informoval o situaci v terénu, nejnaléhavějších prioritách Ukrajiny a nejnovějším vývoji diplomatického úsilí.
Následná diskuse EU-27 se zaměřila především na ruské rozsáhlé útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny a na potřebu poskytnout Ukrajině energetickou podporu.
Útok na civilní infrastrukturu, jako je energetická infrastruktura, nemocnice, školy a bytové domy, byl válečným zločinem. Rusko nedokáže vyhrát na bojišti, a proto se snaží zimu zneužít jako zbraň. Energetika je nyní novým bojištěm. EU reaguje dosud největším balíčkem zimní pomoci.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Rada poté vedla diskusi o tom, jak zvýšit tlak na Rusko, přičemž jednala o rozhodnutí doplnit Rusko na seznam zemí, u nichž existuje riziko praní peněz, a dále o probíhající práci na půjčce ve výši 90 miliard eur a na 20. balíčku sankcí.
Ministři se věnovali aktuální práci, jejímž cílem je finalizovat příspěvky EU k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu, rozšířit vojenský výcvik na ukrajinské území a podpořit ukrajinský obranný průmysl.
Vysoká představitelka zdůraznila, že je i nadále zásadně důležité vyvodit odpovědnost, a proto EU minulý týden vyčlenila prvních 10 milionů eur na pomoc při zřízení Zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině.
Rada také uložila omezující opatření vůči dalším šesti osobám v souvislosti s pokračujícími hybridními činnostmi Ruska, zejména pokud jde o zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování namířené proti EU, jejím členským státům a partnerům.
V Radě pro zahraniční věci proběhla výměna názorů na situaci na Blízkém východě, počínaje situací v Íránu, a to s ohledem na nedávnou vlnu násilného potlačování disentu a svévolného zadržování demonstrantů íránským režimem.
Rada přijala omezující opatření vůči patnácti osobám a šesti subjektům zapojeným do používání násilí, svévolného zadržování a taktiky zastrašování íránských civilistů. Rada dále přijala omezující opatření v souvislosti s podporou válečné agrese Ruska vůči Ukrajině ze strany Íránu, a to pomocí dronů a raketových střel.
Hrůzostrašné zásahy proti demonstrantům v Íránu si vyžádaly vysoký počet obětí. EU již zavedla rozsáhlé sankce. Ministři se dnes dohodli, že íránské revoluční gardy označí za teroristickou organizaci. Tímto budou tyto gardy postaveny na roveň s Dá’iš, Hamásem, Hizballáhem a al-Káidou. [...] Represe nemůže zůstat nepotrestána.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Pokud jde o Sýrii, ministři zahraničních věcí zemí EU si vyměnili názory na aktuální vývoj v zemi, mimo jiné na nedávné vypuknutí násilí na severovýchodě země. Ministři zhodnotili práci vykonanou na úrovni EU, pokud jde o diplomatickou přítomnost a humanitární podporu, ale zaměřili se také na hrozby pro stabilitu země. Obecně zdůraznili, že klíčem k tomu, aby se Sýrie nenavrátila k nestabilitě, je inkluzivní politická transformace a proces národního usmíření.
Ministři dále jednali o příspěvku EU k provádění Komplexního plánu ukončení konfliktu v Pásmu Gazy, a to v návaznosti na oznámení USA ze dne 14. ledna o zahájení druhé fáze plánu se zaměřením na bezpečnost, správu věcí veřejných a obnovu.
V této souvislosti se ministři zaměřili na otázku většího zapojení v rámci SBOP, mimo jiné prostřednictvím upravených mandátů pro civilní mise EU EU BAM Rafah a EUPOL COPPS za účelem výcviku palestinské civilní policie.
Bezpečnost Gazy musí být v konečném důsledku v rukou Palestinců.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Pokud jde o správu věcí veřejných, ministři zahraničních věcí zemí EU si v návaznosti na neformální zasedání členů Evropské rady konané dne 22. ledna 2026 vyměnili názory na možnou úlohu EU v „Mírové radě“. Uvedli, že jsou připraveni s USA spolupracovat na provádění komplexního mírového plánu pro Pásmo Gazy, přičemž Mírová rada bude v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2803 plnit svou misi přechodné správy.
Rada pro zahraniční věci také jednala o humanitární situaci a přístupu do Gazy, včetně otázky registrace nevládních organizací, zhoršující se situace na Západním břehu Jordánu, kde narůstá osídlování a násilí, jakož i o podpoře, kterou EU poskytuje Palestinské správě a jejímu programu reforem.
V Radě pro zahraniční věci proběhla výměna názorů na situaci v oblasti Velkých jezer s ohledem na nedávnou eskalaci násilí ve východní části Demokratické republiky Kongo.
V návaznosti na jednání na prosincovém zasedání Rady pro zahraniční věci jednali ministři EU o tom, jak může EU podpořit mírové úsilí na základě dohod podepsaných ve Washingtonu a prohlášení z Dohá, jakož i zprostředkovatelské úsilí Africké unie. Ministři zahraniční zemí EU se rovněž zaměřili na to, jak řešit další zhoršování humanitární situace a jak může EU zintenzivnit diplomatickou angažovanost na místní úrovni a podpořit úsilí o stabilizaci regionu.
V Radě proběhla neformální diskuse ve vyhrazeném režimu o strategickém výhledu zahraniční politiky na rok 2026 s ohledem na současný politický vývoj.
Během pracovního oběda vedli ministři zahraničí zemí EU neformální výměnu názorů s vysokým komisařem OSN pro lidská práva Volkerem Türkem, přičemž mluvili o lidských právech v konfliktních a krizových situacích se zaměřením na Ukrajinu, Blízký východ a oblast Velkých jezer.
Rada rovněž schválila závěry o prioritách Evropské unie v rámci fór Organizace spojených národů v roce 2026.
Rada přijala další sankce vůči sedmi osobám odpovědným za násilí a porušování lidských práv v Súdánu.
