"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada pro zahraniční věci vedla výměnu názorů věnovanou agresi Ruska vůči Ukrajině.
Před jednáním Rady se s ministry zemí EU prostřednictvím videokonference krátce spojil ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba, který je informoval o nejnovějším vývoji situace na místě a o vojenských prioritách Ukrajiny, zejména o naléhavé potřebě munice.
Na společném zasedání ministrů zahraničních věcí a ministrů obrany zemí EU se Rada poté dohodla na třístupňovém návrhu předloženém vysokým představitelem a komisařem Thierrym Bretonem, jehož účelem je urychleně poskytnout Ukrajině dělostřeleckou munici, a to buď ze stávajících zásob, nebo prostřednictvím společným nákupů.
Rada dnes potvrdila, že s tímto třístupňovým přístupem souhlasí. Dnešní rozhodnutí je důležité vzhledem k jeho ambicím – budeme pracovat ve velmi krátkých lhůtách, neboť cílem je poskytnout za jeden rok jeden milion kusů dělostřelecké munice –, k jeho rozsahu – dodávky ze stávajících zásob budeme kombinovat se společnými nákupy nově vyrobené munice – a k jeho finančnímu objemu – jedná se o úhradu přibližně ve výši 2 miliard eur. [...] Rada se rovněž dohodla, že zváží další navýšení celkové finanční kapacity Evropského mírového nástroje o 3,5 miliardy eur.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
V rámci zasedání se 17 členských států EU a Norsko připojily k projektovému ujednání Evropské obranné agentury (EDA) okolaborativním nákupu munice, které má pomoci Ukrajině a současně vést k doplnění vnitrostátních zásob členských států.
Rada poté jednala o mírovém programu prezidenta Volodymyra Zelenského. Rada vyjádřila svou podporu a bude i nadále v kontaktu s Ukrajinou a dalšími partnery s cílem prosazovat tento plán a spravedlivý mír.
Pokud jde o otázku odpovědnosti, ministři se zabývali rozhodnutím Mezinárodního trestního soudu vydat zatýkací rozkaz na prezidenta Putina v souvislosti s údajným trestným činem deportace ukrajinských dětí do Ruska. Rada bude i nadále usilovat o identifikaci osob, které jsou do deportace dětí zapojeny, s cílem přijmout další omezující opatření.
Ministři se rovněž zabývali Černomořskou obilnou iniciativou, která byla těsně před zasedáním Rady prodloužena, a zdůraznili významný přínos EU k úsilí zaměřenému na podporu vývozu ukrajinských potravin prostřednictvím tras solidarity.
Tunisko
Rada vedla výměnu názorů na situaci v Tunisku.
Tunisko je velmi blízkým partnerem a sousedem EU a vývoj v této zemi má bezprostřední dopad na Evropskou unii v podobě nestability ve Středomoří.
Rada vyjádřila trvalou ochotu podporovat tuniský lid, současně však zdůraznila, že je naléhavě nutné se zabývat otázkou právního státu a dodržování lidských práv v zemi. Rovněž zopakovala, že je nezbytné, aby tuniské vedení pokračovalo ve strukturálních reformách a dokončilo program, který byl již dohodnut s Mezinárodním měnovým fondem.
Rada bude situaci i nadále pozorně sledovat. Vysoký představitel pověřil dva členy Rady pro zahraniční věci cestou do Tuniska, aby situaci posoudili a navrhli další postup.
Aktuální dění
Rada rozhodla o zavedení omezujících opatření vůči dalším osmi osobám a jednomu subjektu odpovědným za porušování lidských práv v Íránu; tato opatření doplňují předchozí soubory sankcí, jež byly přijaty od října 2022.
Vysoký představitel informoval ministry zemí EU o dohodě, jíž bylo dosaženo v Ochridu v kontextu posledního zasedání na vysoké úrovni v rámci dialogu mezi Bělehradem a Prištinou. Strany se dohodly na prováděcí příloze dohody přijaté na předchozím zasedání na vysoké úrovni, které se konalo dne 27. února v Bruselu. Jedná se o klíčový milník v procesu normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem*.
* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
Strategický kompas
Ministři zahraničních věcí a ministři obrany zemí EU na společném zasedání zhodnotili rok po schválení Strategického kompasu EU pokrok, jehož bylo dosaženo při jeho provádění.
Ministři uvítali pokrok napříč všemi čtyřmi pilíři a určili oblasti, jež vyžadují další úsilí.
První rok provádění Strategického kompasu: první hodnocení (Infografika)
Další rozhodnutí
Rada schválila závěry o Afghánistánu a o prioritách EU v rámciOrganizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a do 31. března 2025 prodloužila mandát operace EUNAFVOR MED IRINI.
Rada dnes potvrdila, že s tímto třístupňovým přístupem souhlasí. Dnešní rozhodnutí je důležité vzhledem k jeho ambicím – budeme pracovat ve velmi krátkých lhůtách, neboť cílem je poskytnout za jeden rok jeden milion kusů dělostřelecké munice –, k jeho rozsahu – dodávky ze stávajících zásob budeme kombinovat se společnými nákupy nově vyrobené munice – a k jeho finančnímu objemu – jedná se o úhradu přibližně ve výši 2 miliard eur. [...] Rada se rovněž dohodla, že zváží další navýšení celkové finanční kapacity Evropského mírového nástroje o 3,5 miliardy eur.
