Afghánistán

Krize v Afghánistánu

Poté, co Afghánistán po desetiletí sužoval konflikt, opakující se přírodní katastrofy a vysoká míra chudoby, vedlo převzetí moci Tálibánem, k němuž došlo v srpnu 2021, k dalšímu hospodářskému poklesu, nárůstu nedostatku potravin a rozsáhlému strádání.

Opatření a rozhodnutí Tálibánu vedla k systematickému a otřesnému vyloučení žen a dívek a k dramatickému zhoršení politické, hospodářské, humanitární a lidskoprávní situace afghánského lidu.

Tálibán rovněž není ochoten ani schopen účinně řešit přítomnost a operace teroristických skupin na afghánském území.

V roce 2025 Afghánistán nadále čelí jedné z největších humanitárních krizí na světě, kdy humanitární pomoc potřebuje 22,9 milionu lidí, tedy více než polovina afghánského obyvatelstva. Z toho 10 milionů osob se v současné době potýká s akutním nedostatkem potravin a 3,5 milionu dětí mladších pěti let trpí akutní podvýživou.

Miliony lidí v celé zemi nemají přístup k nezávadné pitné vodě, dostatečnému množství potravin ani odpovídající zdravotní péči, a jsou proto ohroženější nemocemi a podvýživou.

Afghánistán nadále čelí krizi, pokud jde o ochranu obyvatelstva, přičemž největšímu riziku jsou vystaveny ženy, děti, osoby se specifickými potřebami a marginalizované skupiny.

Práva žen v Afghánistánu

Nikde na světě nejsou práva žen a dívek zpochybňována tak, jako je tomu v Afghánistánu. Současná situace vzbuzuje velké obavy, pokud jde o vyhlídky na udržení a posílení mnoha úspěchů, jichž afghánské ženy dosáhly v posledních dvou desetiletích.

Tálibán vydal více než 70 výnosů s mnoha omezeními nebo zákazy, které se týkají:

• školní docházky dívek na středních školách
• pravidla oblékání (včetně nařízení, aby ženy zakryly své tělo a tvář na veřejnosti)
• segregace na pracovištích
• svobody pohybu žen bez mužského poručníka (mahrama)
• přístupu žen na veřejná místa

Zákaz středoškolského vzdělávání vedl k tomu, že 1,5 milionu dospívajících dívek nemůže chodit do školy.

Ženy byly rovněž zcela vyloučeny z právního systému, který byl prakticky odstraněn – byla pozastavena platnost ústavy z roku 2004 a nezávislost právního systému již není zajištěna.

Koncem prosince 2022 se Tálibán rozhodl zakázat ženám přístup na univerzity a pracovat pro nevládní organizace. Tyto výnosy jsou nejen diskriminační, ale mají rovněž přímé a někdy i životu nebezpečné důsledky, neboť absence humanitárních pracovnic oslabuje poskytování pomoci nejohroženějším osobám.

V srpnu 2024 Tálibán zakázal ženám, aby byl jejich hlas slyšet na veřejnosti.

EU při mnoha příležitostech jasně vyjádřila své odhodlání nadále podporovat ženy a dívky v Afghánistánu v souladu se svými hodnotami a zásadami.

V závěrech přijatých v listopadu 2022 Rada:

• odsoudila systematické potlačování lidských práv a základních svobod žen a dívek ze strany Tálibánu
• vyzvala vysokého představitele, Komisi a členské státy, aby cíleně a s velkým nasazením usilovali o řešení situace a zajištění účasti afghánských žen na politických dialozích týkajících se Afghánistánu
• uznala význam iniciativ podporujících agendu žen, míru a bezpečnosti, jako například zřízení fóra vedoucích představitelek afghánských žen za pomoci EU

• Závěry Rady o ženách, míru a bezpečnosti (tisková zpráva, 14. listopadu 2022)
• Prohlášení EU týkající se afghánských dívek a žen
• Provádění agendy žen, míru a bezpečnosti (Evropská služba pro vnější činnost)
• Fórum žen pro Afghánistán

Úsilí EU o mír a stabilitu v Afghánistánu

V březnu 2023 přijala Rada závěry, v nichž znovu potvrdila, že EU je odhodlána zasazovat se o mír a stabilitu v Afghánistánu a podporovat jeho obyvatele.

V závěrech se znovu poukazuje na význam a platnost kritérií uvedených v závěrech Rady ze dne 15. září 2021 pro politiky a opatření uplatňované přechodnou vládou jmenovanou Tálibánem.

EU znovu vyzvala Tálibán, aby v zájmu afghánského lidu:

• dodržoval, chránil a naplňoval veškerá lidská práva a zabýval se případy porušování a zneužívání lidských práv
• ustavil inkluzivní a reprezentativní vládu
• zabránil tomu, aby se z Afghánistánu stalo útočiště teroristů a základna pro financování či vývoz terorismu
• zajistil neomezený a nediskriminační přístup k humanitární pomoci
• nadále umožňoval bezpečné a spořádané cestování na území Afghánistánu a z něj

EU rovněž uvedla, že celé mezinárodní společenství má zájem na tom, aby byl Afghánistán stabilní, a předešlo se tak nestabilitě v regionu, teroristickým hrozbám, nucenému vysídlování a nelegální migraci.

Opatření a rozhodnutí Tálibánu způsobila dramatické zhoršení politické, hospodářské, humanitární a lidskoprávní situace afghánského lidu, zejména žen a dívek.

EU je však i nadále odhodlána pokračovat ve své pomoci s cílem zmírnit závažnou humanitární a socioekonomickou krizi tím, že bude poskytovat podporu v zájmu zabezpečení humanitárních a základních potřeb a živobytí jako součást zásadového přístupu pod podmínkou, že se ženy budu moci smysluplně podílet na jejím poskytování a zůstanou rovněž příjemci pomoci.

EU je také připravena dále posílit podporu poskytovanou zemím sousedícím s Afghánistánem a partnerům v celém širším regionu s cílem zabránit přelévání negativních účinků.

EU zopakovala, že je pevně odhodlána podporovat plnou účast všech Afghánců, včetně žen a dívek a příslušníků etnických a náboženských menšin, ve všech oblastech života v Afghánistánu.

• Afghánistán: Rada schválila závěry (tisková zpráva, 20. března 2023)
• Afghánistán: závěry Rady stanoví postoj EU a další kroky (tisková zpráva, 21. září 2021)

Humanitární pomoc afghánskému lidu

Od roku 1994 poskytla EU Afghánistánu humanitární pomoc v hodnotě přibližně 2 miliard eur. Hlavním cílem humanitární pomoci EU Afghánistánu je:

• poskytovat pomoc zachraňující životy
• zajistit přístup k základním službám
• budovat odolnost obyvatelstva vůči krizím

V letech 2024 a 2025 financovala EU humanitární projekty v hodnotě 320 milionů eur.

Intervence se zaměřují na mimořádnou potravinovou pomoc, zdravotní péči a výživu, vzdělávání v mimořádných situacích, přístup k čisté vodě, hygienická a sanitární zařízení, přístřeší a nepotravinové potřeby a služby ochrany včetně odminování.

Humanitární pomoc EU v Afghánistánu je poskytována prostřednictvím humanitárních partnerů na místě, jako jsou agentury OSN, mezinárodní organizace a nevládní organizace. Financování je přísně v souladu s humanitárními zásadami nezávislosti, nestrannosti a neutrality, aby se zajistilo, že se pomoc dostane nejpotřebnějším Afgháncům.

S cílem usnadnit dodávky životně důležité pomoci přepravila EU od srpna 2021 do Kábulu více než 2 240 tun humanitární pomoci prostřednictvím 41 letů v rámci humanitárních leteckých mostů.

Sankce týkající se Afghánistánu

Opatření vůči Tálibánu

EU uvalila sankce na osoby, které představují hrozbu pro mír, stabilitu a bezpečnost Afghánistánu, včetně Tálibánu, jakož i na osoby a skupiny s nimi spojené.

Tato opatření provádějí rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1988 (2011) a zahrnují:

• zbrojní embargo
• zákaz technické pomoci související s vojenským vybavením a vojenskými technologiemi
• zákaz cestování pro jednotlivce
• zmrazení majetku jednotlivců a subjektů

Tento režim sankcí se vztahuje na 135 osob a pět subjektů.

• Rozhodnutí o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, skupinám, podnikům a subjektům vzhledem k situaci v Afghánistánu (Úřední věstník EU)
• Nařízení o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, skupinám, podnikům a subjektům vzhledem k situaci v Afghánistánu (Úřední věstník EU)
• Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1988 (2011)

Sankce vůči ISIL/Dá’iš a al-Káidě

Dne 20. září 2016 zavedla EU zvláštní rámec sankcí vůči ISIL/Dá’iš a al-Káidě a vůči osobám, skupinám, podnikům a subjektům, které jsou s nimi spojeny.

Tyto autonomní sankce doplňují sankce přijaté v rámci „seznamu teroristů vedeného EU“, což jsou právní předpisy EU, kterými se provádí rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1373 (2001).

Sankce EU zahrnují:

• zákaz cestování pro jednotlivce
• zmrazení majetku jednotlivců a subjektů
• zákaz zpřístupnění finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů osobám uvedeným na seznamu

Tyto sankce se v současné době vztahují na celkem 15 osob a sedm skupin.

• Rozhodnutí o omezujících opatřeních proti ISIL (Dá’iš) a al-Káidě (Úřední věstník EU)
• Nařízení o uložení dalších omezujících opatření namířených proti ISIL (Dá'iš) a al-Káidě (Úřední věstník EU)
• Protiteroristické sankce
• Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1373 (2001)

Další informace

• Delegace Evropské unie v Afghánistánu (Evropská služba pro vnější činnost)