Ochrana údajů v EU

Osobní údaje v digitálním věku

Rychlý technologický vývoj, k němuž dochází v posledních dvou desetiletích, přináší pro oblast ochrany osobních údajů nové výzvy. Objem údajů, které jsou sdíleny a shromažďovány, v některých případech i v celosvětovém měřítku, dramaticky vzrostl a lidé své osobní informace stále více zveřejňují.

K podstatnému zvýšení přeshraničních toků údajů přispěla také hospodářská a sociální integrace vyplývající z fungování vnitřního trhu.

Má-li být tento vývoj plně zohledněn a má-li se podpořit digitální ekonomika, je třeba zajistit vysokou úroveň ochrany osobních údajů, avšak současně umožnit jejich volný pohyb.

V případě osobních údajů používaných pro účely vymáhání práva je stále častěji zapotřebí, aby orgány v členských státech prováděly zpracování a výměnu údajů v rámci boje proti nadnárodní trestné činnosti a terorismu.

V této souvislosti mají pro zlepšení spolupráce příslušných orgánů zásadní význam jasná a soudržná pravidla týkající se ochrany údajů na úrovni EU.

Ochrana údajů jako základní právo

Od podpisu Lisabonské smlouvy v roce 2007 se ochrana osobních údajů stala základním právem podle práva EU, které je uznáno:

• Smlouvou o fungování Evropské unie,
• Listinou základních práv EU.

To znamená, že na ochranu tohoto základního práva má EU k dispozici konkrétní právní základ pro přijímání právních předpisů.

Článek 8 Listiny základních práv EU stanoví, že každý v EU má právo na:

• ochranu osobních údajů, které se ho týkají,
• přístup k údajům, které o něm byly shromážděny, a právo na jejich opravu.

Příklady osobních údajů

• jméno a příjmení
• adresa bydliště
• e-mailová adresa, jako jméno.příjmení@společnost.com

• číslo průkazu totožnosti
• lokalizační údaje, například z lokalizační funkce v mobilním telefonu
• adresa internetového protokolu (IP adresa)

• ID souboru cookie
• identifikátor pro inzerenty ve vašem telefonu
• údaje uchovávané nemocnicí nebo lékařem, které mohou být znakem jednoznačně identifikujícím určitou osobu

Směrnice o ochraně údajů při vymáhání práva

Cílem této směrnice o ochraně osobních údajů zpracovávaných pro účely vymáhání trestního práva je chránit právo fyzických osob na ochranu jejich osobních údajů a zároveň zaručit vysokou úroveň veřejné bezpečnosti.

Uplatňuje se na přeshraniční i vnitrostátní zpracování údajů příslušnými orgány členských států pro účely vymáhání trestního práva.

Směrnice byla přijata v roce 2016 a vstoupila v platnost v roce 2018.

• Ochrana údajů (Evropská komise)
• Internetové stránky evropského inspektora ochrany údajů