Ochrana údajů při vymáhání práva
EU chrání osobní údaje fyzických osob používané donucovacími orgány v rámci prevence, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů.
Ochrana údajů v rámci justiční a policejní spolupráce
Specifická povaha policejní práce a činnosti soudů v trestních věcech vyžaduje, aby v oblasti ochrany osobních údajů existovala v souvislosti s těmito činnostmi různá pravidla s cílem usnadnit volný pohyb údajů a podpořit spolupráci mezi členskými státy v těchto oblastech.
Směrnice o ochraně osobních údajů zpracovávaných za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů byla přijata v roce 2016 a vstoupila v platnost v roce 2018.
Jejím cílem je zajistit právo fyzických osob na ochranu jejich osobních údajů a současně vysokou úroveň veřejné bezpečnosti.
Směrnice se týká přeshraničního i vnitrostátního zpracování údajů příslušnými orgány členských států pro účely:
- prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů;
- ochrany a předcházení ohrožení veřejné bezpečnosti.
Nevztahuje se na činnosti, které vykonávají orgány, instituce a jiné subjekty EU, ani na činnosti mimo oblast působnosti práva EU.
Práva fyzických osob
Směrnice stanoví řadu zásad, včetně potřeby zajistit, aby veškeré shromážděné osobní údaje:
- byly zpracovávány v souladu s právními předpisy,
- shromažďovány pro stanovené, výslovně vyjádřené a legitimní účely
- a jejich rozsah byl přiměřený účelu, pro který jsou zpracovávány
Pravidla zahrnují povinnost členských států poskytovat srozumitelné informace a zajistit právo subjektu údajů na přístup k údajům, jejich opravu, výmaz a omezení zpracování. Stanoví však také omezení těchto práv, což členským státům umožňuje přijmout legislativní opatření omezující tato práva.
Použitelná pravidla ochrany údajů
Směrnice o ochraně osobních údajů zpracovávaných pro účely vymáhání trestního práva popisuje odpovědnost správců údajů (osob, které odpovídají za zpracování údajů). Zahrnuje:
jmenování pověřence pro ochranu údajů, který příslušným orgánům pomůže zajistit dodržování pravidel ochrany údajů,
požadavek provést posouzení dopadů, pokud je pravděpodobné, že určitý druh zpracování bude mít za následek vysoké riziko pro práva subjektů údajů.
Dozorové úřady mohou být totožné s úřady zřízenými podle obecného nařízení o ochraně údajů. Směrnice vymezuje pravidla týkající se povinné vzájemné pomoci a obecné povinnosti spolupracovat.
Evropský poradní sbor pro ochranu osobních údajů zajišťuje, aby směrnice byla v plném rozsahu uplatňována. Tento sbor se skládá ze zástupců všech 27 nezávislých dozorových úřadů a rovněž sleduje uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů.
Směrnice rovněž zaručuje fyzickým osobám právo na náhradu újmy, kterou utrpěly v důsledku zpracování údajů, při němž nebyla dodržena pravidla.
Předávání údajů do zemí mimo EU
K předávání údajů do zemí mimo EU může docházet pouze tehdy, je-li to zapotřebí pro účely vymáhání práva a pokud Komise přijala rozhodnutí o odpovídající ochraně v dané zemi.
Jestliže rozhodnutí o odpovídající ochraně přijato nebylo, mohou být údaje předávány na základě vhodných záruk.
Další informace
Ochrana údajů v EU
Obecné nařízení o ochraně údajů
Naposledy aktualizováno: 20. června 2024