Pařížská dohoda o změně klimatu
Cílem Pařížské dohody je omezit globální oteplování a bojovat proti změně klimatu. Dohodu ratifikovaly všechny země EU.
Co je Pařížská dohoda?
Pařížská dohoda je mezinárodní dohoda, na jejímž základě jsou její signatáři právně vázáni jednat za účelem boje proti změně klimatu.
V roce 2015 se vlády vůbec poprvé dohodly vyvinout společně značné úsilí s cílem omezit globální oteplování a řešit jeho dopady.
Udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C
Řešit dopady změny klimatu
Tato dohoda vstoupila v platnost 4. listopadu 2016, kdy podmínku pro ratifikaci splňovalo alespoň 55 zemí, které společně nesou odpovědnost za nejméně 55 % celosvětového objemu emisí skleníkových plynů.
Vytyčila akční plán k omezení globálního oteplování.
Klíčové body Pařížské dohody
Dlouhodobý cíl
Nárůst průměrné globální teploty by do konce století neměl přesáhnout 1,5 °C.
Transparentnost
Země souhlasily rovněž s tím, že pro zajištění transparentnosti a dohledu budou sobě navzájem i veřejnosti poskytovat zprávy o tom, jak se jim daří cílů dosahovat.
Příspěvky
Země se zavázaly přijmout opatření v oblasti klimatu na základě předložení akčních plánů v oblasti klimatu s cílem snížit své emise.
Solidarita
Je potřebné financovat opatření v oblasti klimatu s cílem pomoci zranitelným zemím snížit emise a vybudovat si odolnost vůči změně klimatu.
Ambice
Vlády se dohodly, že budou každých pět let informovat o svých akčních plánech, přičemž v každém z nich si stanoví ambicióznější cíle.
UNFCCC: světová úmluva o klimatu
Základní mezinárodní dohodou o opatřeních v oblasti klimatu je Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC). Právě na zasedání smluvních stran UNFCCC v roce 2015 přijaly země Pařížskou dohodu.
Úmluva UNFCCC je jednou ze tří úmluv přijatých na „summitu Země“ v Riu de Janeiro v roce 1992, na němž mezinárodní společenství uznalo, že je nezbytné jednat kolektivně s cílem chránit lidi a životní prostředí a omezit emise skleníkových plynů.
Uvedenou úmluvu ratifikovaly téměř všechny země světa.
V roce 1997 signatáři UNFCCC uzavřeli Kjótský protokol, který poprvé v historii zavedl právně závazný cíl snížení emisí pro rozvinuté země, který byl platný do roku 2020.
Pařížskou dohodou země obnovily svůj závazek k opatřením v oblasti klimatu a dohodly se na nových cílech pro uspíšení úsilí o omezení globálního oteplování.
EU a Pařížská dohoda
EU a všechny její členské státy Pařížskou dohodu podepsaly a ratifikovaly a jsou pevně odhodlány ji provádět.
Na základě ratifikace této dohody jsou EU a její země právně vázány jejím cílem udržovat globální teplotu v bezpečných mezích.
Za účelem plnění tohoto cíle EU mimo jiné zahájila strategii Zelená dohoda pro Evropu, která zavádí opatření a pravidla pro výrazné snížení emisí a transformaci hospodářství v zájmu dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
V říjnu 2025 Rada schválila závěry o přípravách EU na 30. zasedání konference smluvních stran (COP30) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), která se bude konat ve dnech 10. až 21. listopadu 2025 v brazilském Belému.
Závěry nastiňují klíčové priority a postoje EU pro tuto konferenci a zaměřují se na naléhavou potřebu globálních opatření a spolupráce v oblasti klimatu.
Dne 5. listopadu Rada schválila aktualizovaný vnitrostátně stanovený příspěvek EU a jejích členských států za účelem jeho předložení v rámci UNFCCC před konferencí COP30. Tento příspěvek se vztahuje na období do roku 2035.
Aktualizovaný vnitrostátně stanovený příspěvek je připomínkou cíle EU dosáhnout do roku 2030 snížení čistých emisí skleníkových plynů o 55 % a zavádí pro rok 2035 orientační příspěvek spočívající ve snížení emisí skleníkových plynů o 66,25 % až 72,5 % na cestě k uhlíkové neutralitě do roku 2050.
- Pařížská dohoda: EU předložila OSN před zasedáním COP30 svůj aktualizovaný vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující orientační cíl pro rok 2035 (tisková zpráva, 5. listopadu 2025)
- COP30: Rada stanovila postoj EU pro konferenci o změně klimatu v Belému (tisková zpráva, 21. října 2025)
Vzhledem ke svým ambicím v této oblasti stojí EU v čele boje proti změně klimatu. Díky svým odvážným politikám a opatřením se stává celosvětovým tvůrcem standardů a ambice v oblasti klimatu pomáhá prosazovat po celém světě.
Pět faktů o cíli EU v oblasti klimatické neutrality
Boj proti změně klimatu je nezbytný pro budoucnost Evropy a světa. Evropským právním rámcem pro klima byl formou právního předpisu stanoven cíl EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Tento cíl navazuje na závazek, který EU a její členské státy přijaly při podpisu Pařížské dohody v roce 2015.
Co klimatická neutralita znamená a jak EU plánuje tohoto cíle dosáhnout?
Pařížská dohoda – úloha Rady
Smluvní strany UNFCCC se každý rok scházejí na konferenci smluvních stran, kde vyhodnocují a projednávají pokrok dosažený při plnění úmluvy a souvisejících smluv a při jejich provádění.
EU a její členské státy jsou stranami UNFCCC i Pařížské dohody. Účastní se každoročně konference smluvních stran a zapojují se do jednání stanovených úmluvou o změně klimatu s cílem dohodnout se v rámci těchto globálních dohod na aktualizovaných nebo nových pravidlech.
Delegaci EU na konferenci smluvních stran vede předsednictví Rady společně s Evropskou komisí. Konference se může účastnit také předseda Evropské rady.
Na těchto fórech vystupuje EU jednotně. Rada EU schvaluje před tímto mezinárodním zasedáním závěry Rady s cílem dohodnout se na obecném vyjednávacím postoji EU pro jednání týkající se klimatu.
Další informace
Globální klimatická opatření
Změna klimatu: jaké kroky EU podniká
Zelená dohoda pro Evropu
Naposledy aktualizováno: 5. listopadu 2025