Skip to content

Jak EU dohlíží na bankovní sektor

Jednotný mechanismus dohledu je systém na úrovni EU, který zajišťuje posílený dohled nad evropským bankovním sektorem.

Co je to jednotný mechanismus dohledu?

Jednotný mechanismus dohledu je centralizovaný systém EU pro obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi usazenými v zemích účastnících se bankovní unie. Monitoruje zdraví bankovního systému s cílem včas řešit problémy a chránit ekonomiku a peníze daňových poplatníků.

Dohled je prováděn prostřednictvím integrovaného systému propojujícího nadnárodní orgán – Evropskou centrální banku – a orgány dohledu členských států, které úzce spolupracují v souladu s jednotným souborem standardů a požadavků.

Jednotný mechanismus dohledu, jak jej popisuje hlavní dohledový orgán – Evropská centrální banka

Hlavní úkoly jednotného mechanismu dohledu

Dohlížet na to, zda úvěrové instituce dodržují obezřetnostní požadavky.

Odhalovat nedostatky již v rané fázi.

Zajistit, aby byla přijata opatření k nápravě těchto nedostatků v zájmu ochrany finanční stability.

Jedná se o první pilíř bankovní unie v rámci EU. Doplňuje ho druhý pilíř, a to jednotný mechanismus pro řešení krizí, který zahrnuje Jednotný výbor pro řešení krizí a Jednotný fond pro řešení krizí.

Výbor a fond spolupracují na zajištění řádného řešení krize bank, ochrany ekonomiky a minimalizace potřeby veřejných finančních prostředků v případě krizové situace bank.

Proč je v EU zapotřebí mechanismus dohledu?

Integrovaný bankovní dohled na úrovni EU bylo nutné zavést, aby bylo možné řešit zvýšené riziko přeshraničních dopadů a šíření problémů v případech bankovních krizí v EU. Toto riziko vzrostlo s rozšiřující se přeshraniční činností evropského bankovního sektoru a z toho vyplývajících vzájemných závislostí.

Ukázalo se, že toto riziko je zvláště vysoké v eurozóně, kdy finanční krize v roce 2008 a následná dluhová krize v eurozóně poukázaly na skutečnost, že pouhá koordinace bankovního dohledu vykonávaného na úrovni členských států je pro efektivní řízení krizí a zajištění finanční stability nedostatečná. Členské státy se proto rozhodly, že je třeba zavést systém jednotného bankovního dohledu na úrovni EU.

Evropský systém dohledu nad finančním trhem (ESFS)

Jednotný mechanismus dohledu je součástí Evropského systému dohledu nad finančním trhem (ESFS), což je komplexní rámec určený k zajištění jednotného a účinného finančního dohledu v celé EU. Týká se jak makroekonomického dohledu, tak dohledu na mikroúrovni, jakož i bankovního a dalších finančních sektorů.

ESFS má zásadní význam pro podporu důvěry ve finanční systém, ochranu spotřebitelů a zajištění hladkého fungování finančních trhů v celé EU.

EU system of financial supervision
EU system of financial supervision (Infografika)

EU system of financial supervision (Infografika)

Kdo plní v jednotném mechanismu dohledu jaké úkoly?

Evropská centrální banka

Evropská centrální banka (ECB) je odpovědná za celkové fungování jednotného mechanismu dohledu.

Mezi hlavní povinnosti ECB patří:

  • přímý dohled nad významnými bankami (bankami s aktivy nad 30 miliard eur nebo těmi, které mají systémový význam). To se týká přibližně 120 největších bank v eurozóně, které drží 82 % jejích bankovních aktiv.
  • dohled nad příslušnými vnitrostátními orgány, které vykonávají dohled nad menšími bankami. Tímto se zajišťuje, aby tyto orgány důsledně prováděly předpisy EU.
  • spolupráce s příslušnými vnitrostátními orgány s cílem zajistit odpovídající dohled nad významnými i méně významnými institucemi
  • provádění pravidelných posouzení rizik, zátěžových testů a přezkumů s cílem sledovat a zajišťovat stabilitu bankovního systému
  • pomoc při vytváření a provádění regulačního rámce pro bankovní dohled a zajištění jeho souladu s právními předpisy EU a mezinárodními standardy
  • ukládání nápravných opatření, sankcí a požadavků bankám, které nesplňují obezřetnostní požadavky.

Úlohou ECB v rámci jednotného mechanismu dohledu je tedy zajišťovat jednotný a spolehlivý dohled.

Úkoly ECB v oblasti dohledu vykonává Rada dohledu zřízená speciálně za tímto účelem.

Rada EU

Rada jmenuje předsedu a místopředsedu Rady dohledu. Kandidáty předkládá ECB a svůj souhlas musí udělit Evropský parlament.

Vnitrostátní orgány dohledu

Vnitrostátní orgány dohledu jsou odpovědné za dohled nad menšími bankami a vykonávají každodenní úkoly v oblasti dohledu týkající se ochrany spotřebitele, praní peněz, platebních služeb a poboček bank ze třetích zemí.

Evropský orgán pro bankovnictví

Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) má za úkol zajišťovat účinné a důsledné provádění jednotného souboru pravidel v bankovním sektoru. Podílí se rovněž na přípravě zátěžových testů bank, které má provádět ECB a vnitrostátní orgány dohledu, neboť zajišťuje koordinaci zátěžového testování v celé EU.

Naposledy aktualizováno: 27. ledna 2025