Jak EU řeší krizové situace bank

Co je řešení krize bank?

Řešení krize bank je strukturovaný proces, jehož účelem je řešit krizovou situaci bank. Použije se v případě, kdy orgány rozhodnou, že řešení krizové situace banky by lépe chránilo finanční stabilitu a vkladatele a minimalizovalo by riziko použití veřejných prostředků než běžné úpadkové řízení.

Řešení krize bank zahrnuje využití zvláštních nástrojů a mechanismů, jako je rekapitalizace z vnitřních zdrojů, převod činnosti obchodních jednotek, překlenovací instituce a oddělení aktiv, s cílem efektivně řídit aktiva a závazky banky.

Tento proces se řídí směrnicí o ozdravných postupech a řešení krize bank a v případě významných bank v bankovní unii jednotným mechanismem pro řešení krizí.

Proč je zapotřebí mechanismus pro řešení krizových situací bank?

Rámec EU pro řešení krize bank má zásadní význam pro to, aby opatření na záchranu bank nefinancovali daňoví poplatníci a bylo zajištěno, že náklady na řešení krize bank ponesou místo toho akcionáři a věřitelé bank.

Během celosvětové finanční krize musely vlády zachránit banky, aby zabránily úplnému zhroucení finančního systému, který byl ohrožen krachem cenných papírů zajištěných hypotékami a zhroucením trhu s bydlením.

Tato záchranná opatření byla financována daňovými poplatníky, protože rozsah krize vyžadoval okamžitý a zásadní zásah k obnovení důvěry a stability ve finančním sektoru.

Cílem rámce pro řešení krizí je zabránit tomu, aby se takový scénář opakoval, a to tím, že poskytne jasný a jednotný přístup k řízení krizí bank, aniž by byly použity veřejné prostředky.

Co je to jednotný mechanismus pro řešení krizí?

Jednotný mechanismus pro řešení krizí zajišťuje centralizovaný přístup k řešení problémů významných bank a přeshraničních bankovních skupin v rámci bankovní unie.

Tento mechanismus je navržen s cílem:

Předcházet rozšíření krizí do nezúčastněných členských států.

Odstranit riziko, že členské státy přijmou samostatná a potenciálně nekonzistentní rozhodnutí o řešení krize přeshraničních bankovních skupin.

Zabránit tomu, aby banky byly závislé na státem financované podpoře a aby se spoléhaly na různé přístupy členských států.

Doplnit systém dohledu bankovní unie – jednotný mechanismus dohledu.

Jednotný mechanismus pro řešení krizí se vztahuje na zúčastněné země bankovní unie: 20 zemí eurozóny a Bulharsko.

• Bankovní unie
• Jak EU dohlíží na bankovní sektor
• Euro

Jakou má jednotný mechanismus pro řešení krizí strukturu?

Jednotný mechanismus pro řešení krizí funguje za pomoci:

• Jednotného výboru pro řešení krizí
• Jednotného fondu pro řešení krizí

Jednotný výbor pro řešení krizí

Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB) je plně nezávislá agentura EU, která působí jako hlavní rozhodovací orgán v jednotném mechanismu pro řešení krizí.

Mandát výboru SRB se vztahuje na významné banky v rámci jednotného mechanismu dohledu a přeshraniční skupiny. Úkolem výboru je:

• plánování řešení krize, přezkum a schválení plánů řešení krize vypracovaných bankami s cílem zajistit, aby byly připraveny na potenciální krize
• provádění, ve spolupráci s vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize provádí programy řešení krize
• rozhodování, má pravomoc rozhodovat o opatřeních k řešení krize a použití Jednotného fondu pro řešení krizí
• dohled, provádí dodatečný dohled s cílem zajistit soudržnost a efektivnost postupu řešení krize v členských státech

Výbor SRB při plnění svého mandátu úzce spolupracuje s Evropskou centrální bankou (ECB), příslušnými vnitrostátními orgány a dalšími orgány EU.

• Jednotný výbor pro řešení krizí

Jednotný fond pro řešení krizí

Jednotný fond pro řešení krizí je fond pro mimořádné situace zřízený na nadnárodní úrovni, který lze využít v období krize.

Je navržen tak, aby:

• zajistil řádné řešení krize bank, které se ocitnou na pokraji úpadku po vyčerpání ostatních možností, jako je rekapitalizace z vnitřních zdrojů
• zabránil využívání peněz daňových poplatníků jako nástroje krizového řízení

Do Jednotného fondu pro řešení krizí přispívá 2 777 úvěrových institucí a investičních podniků z 21 zemí bankovní unie EU.

Jednotný fond pro řešení krizí je financován samotným bankovním sektorem. Všechny úvěrové instituce a investiční podniky ve 21 zemích, které jsou součástí bankovní unie EU, musí do fondu platit roční poplatek (tzv. příspěvek). Částka, kterou musí banka zaplatit, je odvozena od její velikosti a rizikových prvků. V roce 2023 bylo ve fondu 77,6 miliardeur.

• Jednotný fond pro řešení krizí

Jak postup řešení krizí funguje?

Celý mechanismus sestává z těchto kroků:

1. Evropská centrální banka posuzuje, zda se banka ocitla v krizové situaci nebo zda je pravděpodobné, že taková situace nastane. Toto posouzení zohledňuje kritéria, jako je výše kapitálu a likvidity nebo provozní problémy.
2. Jednotný výbor pro řešení krizí vyhodnotí, zda je řešení krize banky ve veřejném zájmu. To znamená, že posoudí potenciální dopad krizové situace banky na finanční stabilitu, ochranu peněžních prostředků vkladatelů a kontinuitu zásadních bankovních funkcí.
3. Považuje-li se řešení krize za nutné, jednotný výbor pro řešení krizí navrhne program pro její řešení. Tento program nastiňuje nástroje a opatření, které mají být použity, jako je rekapitalizace z vnitřních zdrojů, převod činnosti, překlenovací instituce nebo oddělení aktiv.
4. Nejsou-li podmínky pro řešení krize splněny, dojde k likvidaci banky v souladu s vnitrostátním právem.
5. Jsou-li podmínky pro řešení krize splněny, program řešení krize výbor schválí. Začíná běžet 24 hodin, během nichž může Komise program buď přijmout, nebo proti němu vznést námitku. Kromě toho, pokud navrhovaný program řešení krize zahrnuje použití Jednotného fondu pro řešení krizí, může Komise Radě navrhnout, aby proti němu vznesla námitku nebo schválila podstatnou změnu částky použité z Jednotného fondu pro řešení krizí. Pokud Komise nebo Rada nevznesou námitky, vstoupí program řešení krize v platnost 24 hodin poté, co jej výbor schválí.
6. Výbor pečlivě sleduje provádění programu, aby zajistil jeho hladký a efektivní průběh, a podle potřeby provádí úpravy v zájmu ochrany finanční stability.

Nástroje řešení krize

• rekapitalizace z vnitřních zdrojů: dojde ke kapitalizaci dluhu, a ztráty tak nesou akcionáři a věřitelé. Cílem je banku v krizové situaci rekapitalizovat a obnovit její životaschopnost bez využití finančních prostředků daňových poplatníků.
• převod činnosti: životaschopné části banky v krizové situaci se převedou do jiných institucí. Cílem tohoto nástroje je zajistit kontinuitu zásadních funkcí a služeb banky.
• překlenovací instituce: s cílem zachovat zásadní funkce se zřídí dočasná banka. Překlenovací instituce může fungovat po omezenou dobu, obvykle až dva roky s možností prodloužení o jeden rok.
• oddělení aktiv: úvěry se selháním a toxická aktiva se oddělí do samostatného subjektu, kterému se často říká „špatná banka“ nebo společnost pro správu aktiv. Tento nástroj pomáhá sanovat rozvahu banky v krizové situaci a umožňuje jí pokračovat v činnosti.

Finanční podpora

Za účelem poskytnutí nezbytné finanční podpory je možné použít finanční prostředky z fondu pro řešení krizí, čímž se zajistí stabilita a pokračování základních bankovních služeb. Komise musí použití Jednotného fondu pro řešení krizí schválit, protože je nutné zajistit dodržování pravidel státní podpory. Rada má pravomoc vyslovit námitky proti použití Jednotného fondu pro řešení krizí, čímž provádí další dohled a strategické řízení.

Jakou úlohu má Rada?

Rada:

• jmenuje členy Jednotného výboru pro řešení krizí,
• stanoví (přijetím prováděcího aktu), jakým způsobem bude bankovní sektor hradit příspěvky do jednotného fondu předem,
• v určitých případech může vznést námitku proti konkrétnímu programu řešení krize, jehož součástí je použití Jednotného fondu pro řešení krizí.