Bankovní regulace
Bankovní rámec EU se vztahuje na všechny banky, jiné úvěrové instituce a investiční podniky působící v EU. Má zajistit stabilitu a integritu bankovního sektoru a současně udržet důvěru veřejnosti ve finanční systém.
Cíle unijního bankovního rámce
Chránit vkladatele
Ochrana finančních prostředků vkladatelů díky tomu, že banky budou mít dostatek kapitálu a dokážou ustát finanční otřesy.
Předcházet systémovým rizikům
Zmírnění rizik, která by mohla vést k finančním krizím a destabilizovat ekonomiku.
Harmonizovat standardy
Zavedení jednotných pravidel, která vytvářejí rovné podmínky a podporují spravedlivou soutěž mezi úvěrovými institucemi.
Zvýšit odolnost a transparentnost
Posílení celkové stability a srozumitelnosti v zájmu budování důvěry a zajištění dlouhodobé udržitelnosti.
Nejdůležitější právní nástroje
EU přijala legislativní nástroje týkající se různých aspektů bankovního sektoru. Zde je shrnutí hlavních předpisů.
Nařízení a směrnice o kapitálových požadavcích
Nařízení o kapitálových požadavcích a směrnice o kapitálových požadavcích obsahují podrobné obezřetnostní požadavky, které se týkají mimo jiné kapitálové přiměřenosti, likvidity, pákového poměru, řízení rizik a dohledu.
Díky těmto pravidlům by banky měly mít dostatečný kapitál a likviditu na to, aby byly schopny zmírňovat rizika a ustát potenciální ztráty.
- Nařízení o kapitálových požadavcích (Úřední věstník EU)
- Směrnice o kapitálových požadavcích (Úřední věstník EU)
Směrnice o systémech pojištění vkladů
Směrnice o systémech pojištění vkladů chrání vkladatele ve všech členských státech, neboť jim zaručuje, že v případě úpadku banky získají své vklady až do výše 100 000 eur zpět. Obsahuje také pravidla pro národní systémy pojištění vkladů, včetně limitů krytí, financování a postupů pro vyplácení.
Těchto systémů se musí účastnit všechny banky.
Členské banky platí příspěvky podle svého rizikového profilu a dalších faktorů. Systém pojištění shromažďuje tyto příspěvky ve fondu. Ocitne-li se určitá banka v problémech a přestanou-li být následkem toho vklady dostupné, musí být systémy pojištění schopny vkladatelům vyplatit jakýkoli vklad, jenž je podle směrnice chráněn.
Směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank
Směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank zavádí rámec pro řádné ozdravení a řešení problémů bank, které se ocitly v krizové situaci, tak aby byl minimalizován dopad na ekonomiku a nebylo nutné tyto banky zachraňovat penězi daňových poplatníků.
Tato směrnice:
- zajišťuje účinné řízení bank v krizové situaci prostřednictvím přesných plánů a postupů pro tyto situace,
- zamezuje nutnosti využívat pro pomoc bankám v problémech peníze daňových poplatníků, neboť zavádí mechanismus rekapitalizace z vnitřních zdrojů (ocitne-li se určitá banka v krizi, musí nést příslušné náklady její akcionáři a věřitelé),
- zřizuje fondy pro řešení krizí, které jsou financovány bankovním sektorem a v případě potřeby poskytnou bankám v krizové situaci podporu.
Nařízení o jednotném mechanismu dohledu
Nařízení o jednotném mechanismu dohledu vymezuje úlohu Evropské centrální banky (ECB) při dohledu nad významnými bankami v bankovní unii.
Obsahuje pravidla týkající se povinností ECB v oblasti dohledu a její spolupráce s příslušnými orgány členských států.
Nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí
Nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí poskytuje rámec pro činnost Jednotného výboru pro řešení krizí v případě krizových situací bank v bankovní unii.
Vymezuje pravomoci zmíněného výboru při plánování řešení krizí, jeho rozhodovací procesy a také využívání jednotného fondu.
Standardy Basel III
Standardy Basel III představují soubor mezinárodních bankovních pravidel, která vypracoval Basilejský výbor pro bankovní dohled s cílem posílit kapitálové požadavky na banky zvýšením jejich likvidity a snížením jejich pákového poměru.
Tyto standardy byly do unijního regulačního rámce začleněny prostřednictvím změn nařízení a směrnice o kapitálových požadavcích.
Oproti předchozí podobě, známé jako Basel II, doplňují standardy Basel III řadu důležitých pravidel:
- banky musí držet více kapitálu na pokrytí potenciálních ztrát, což zajišťuje větší stabilitu v dobách nepříznivého finančního vývoje,
- banky jsou povinny udržovat dostatečný objem vysoce kvalitních likvidních aktiv, aby zvládly 30denní zátěžový scénář (ukazatel krytí likviditou),
- banky musí mít stabilní zdroje financovánína podporu svých operací v časovém horizontu jednoho roku (ukazatel čistého stabilního financování),
- je zavedeno na riziku nezávislé opatření, které má zamezit vzniku nadměrné páky v bankovním sektoru (pákový poměr),
- díky zdokonaleným postupům řízení rizika přísnějšímu zátěžovému testování by banky měly být schopny účinně překonávat ekonomické šoky.
Prováděcí legislativní balíček ke standardům Basel III přijala Rada 30. května 2024.Nová pravidla vstoupila v platnost 1. ledna 2025, přičemž některé požadavky budou zaváděny postupně během delšího období.
Úkoly unijních institucí
Bankovní rámec EU se opírá o několik klíčových institucí, z nichž každá má při udržování finanční stability svou specifickou úlohu.
Evropská centrální banka je v rámci jednotného mechanismu dohledu hlavním orgánem dohledu nad významnými bankami v eurozóně. Dbá na to, aby tyto banky dodržovaly obezřetnostní požadavky.
Jednotný výbor pro řešení krizí v rámci jednotného mechanismu dohledu odpovídá za plánování a řízení postupů, které se týkají řešení krizových situací bank. Podporu mu při této činnosti poskytuje Jednotný fond pro řešení krizí.
Evropský orgán pro bankovnictví napomáhá tomu, aby byly obezřetnostní regulace a dohled v celé EU účinné a jednotné. Vypracovává technické standardy a pokyny pro harmonizaci regulační praxe.
Příslušné orgány členských států vykonávají dohled nad menšími bankami a naplňují unijní právní předpisy na vnitrostátní úrovni, čímž doplňují činnost Evropské centrální banky a Evropského orgánu pro bankovnictví.
Aktuální vývoj
Unijní bankovní rámec se neustále přizpůsobuje a vyvíjí v návaznosti na globální ekonomické změny, technologický pokrok a priority v oblasti udržitelnosti. Snahou je posilovat odolnost finančního systému a současně podporovat inovace a chránit spotřebitele.
Balíček pro oblast digitálních financí
V reakci na rychlý rozvoj digitálních financí vyvíjí EU komplexní regulační rámec pro řešení výzev, které jsou spojeny s kryptoměnami, inovacemi v oblasti finančních technologií a digitálními platebními systémy.
Finance a udržitelnost
Pro EU je prioritou začlenit do regulace bankovnictví také činnosti související s vydáváním ratingů na základě environmentálních, sociálních a správních (ESG) kritérií. Rada 19. listopadu 2024 přijala nová pravidla, jejichž cílem je zvýšit soudržnost, transparentnost a srovnatelnost ratingových činností v EU, aby se posílila důvěra investorů v udržitelné finanční produkty.
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy bude vydávat povolení poskytovatelům ratingu ESG působícím v EU a dohlížet na ně, přičemž zajistí, aby dodržovali standardy transparentnosti.
Boj proti praní peněz
Ve snaze řešit vznikající rizika a bojovat proti finanční trestné činnosti posiluje EU svůj rámec zaměřený na boj proti praní peněz. Součástí tohoto procesu jsou přísnější kontroly, větší transparentnost ve finančních transakcích a intenzivnější spolupráce mezi orgány členských států a orgány EU.
Zásadní úlohu při sledování toho, jak jsou předpisy pro boj proti praní peněz dodržovány, a při zajišťování jejich jednotného uplatňování ve všech členských státech bude mít nově zřízený unijní Orgán pro boj proti praní peněz.
Přezkum rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů
V případech, kdy se do krizové situace dostaly v EU středně velké a menší banky, hledaly orgány členských států v uplynulých letech často řešení mimo unijní rámec. Výsledkem pak v některých případech bylo, že na záchranu bank v krizové situaci byly vynaloženy peníze daňových poplatníků namísto toho, aby byly v souladu s koncepcí unijního rámce pro řešení krize bank použity vnitřní zdroje dané banky nebo soukromé záchranné sítě financované bankovním sektorem.
V reakci na tuto situaci navrhla Komise v dubnu 2023 reformu rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů. Rada se na svém postoji k reformovanému rámci dohodla 19. května 2024 přijetím mandátu pro jednání. Dne 25. června 2025 dosáhly Rada a Evropský parlament o uvedeném přezkumu dohody, což představuje další krok k dokončení bankovní unie EU.
Reformní balíček zahrnuje legislativní návrhy na novelizaci směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank, nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí a směrnice o systémech pojištění vkladů. Cílem přezkumu je překlenout mezeru ve financování: malým a středním bankám poskytnout přístup k záchranným sítím pro financování ze strany odvětví jakožto dodatečnému nástroji pro financování řešení krize, aby se snížila závislost na prostředcích nepojištěných vkladatelů pro účely rekapitalizace z vnitřních zdrojů.
- Řešení krize bank: Rada a Parlament dosáhly dohody o posílení rámce EU pro krizové řízení (tisková zpráva, 25. června 2025)
- Rámec pro krizové řízení a pojištění vkladů: Rada dosáhla dohody ohledně svého postoje (tisková zpráva, 19. června 2024)
Řetězové vlastnické struktury („daisy chains“)
Dne 26. března 2024 přijala Rada jako součást reformy rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů směrnici týkající se řetězových vlastnických struktur. Nová směrnice mění směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank i nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí. Zavádí soubor cílených úprav, které budou hrát důležitou úlohu při zvyšování přiměřenosti daného rámce.
Naposledy aktualizováno: 25. června 2025